V květnu byla průmyslová výroba kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziměsíčně průmyslová produkce potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta.
"Vývoj v rámci jednotlivých odvětví byl diverzifikovaný," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Na jedné straně se řada odvětví objemem výroby přiblížila k úrovni před pandemií, jako například výroba aut, na druhé straně některá odvětví stále ztrácí, jako třeba těžební či hutní průmysl, dodal.
Produkce motorových vozidel byla v červenci v meziročním srovnání nižší o necelé procento. V červnu přitom proti stejnému období předchozího roku ztrácela více než 13 procent a v květnu byla nižší o více než 45 procent.
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků proti loňskému červenci klesla o více než deset procent, výroba strojů a zařízení byla nižší o 9,3 procenta a produkce pryžových a plastových výrobků o sedm procent. Naopak výroba v ostatním zpracovatelském průmyslu vzrostla o 7,7 procenta, produkce papíru a výrobků z něj byla vyšší o 6,7 procenta a mírně se zvýšila rovněž a výroba elektřiny, plynu a tepla a klimatizovaného vzduchu.
"I pro nejbližší měsíce předpokládáme, že podmínky v průmyslu zůstanou složité. Dosavadní skokové dohánění předchozích ztrát se zadrhává a v některých odvětvích se již prakticky zastavilo. I v optimistickém scénáři, kdy se ekonomické restrikce v plné síle letos nevrátí, předpokládáme, že průmysl stráví zbytek roku v červených číslech," komentoval analytik Vít Hradil z Raiffeisenbank.
Hodnota nových zakázek v červenci klesla meziročně o 3,6 procenta. "Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 1,6 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 7,8 procenta," uvedli statistici.
K vyššímu přebytku opět přispěl pokles dovozu. Významný vliv na výsledek měl nárůst přebytku obchodování s motorových vozy.
Dovoz zboží se proti loňskému červenci snížil o 6,2 procenta na 275 miliardy. Nižší byl i vývoz, který klesl o 1,1 procenta na 288,4 miliardy.
Kleslo pozemní i inženýrské stavitelství
Koronavirová krize ale se zpožděním dopadá na stavebnictví. V červenci se stavební výroba reálně meziročně snížila o 10,4 procenta po červnovém revidovaném poklesu o 11,8 procenta. Pohoršilo pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, i inženýrské stavby, mezi něž patří hlavně dopravní infrastruktura.
Stavebnictví podle analytiků reaguje se zpožděním na vývoj celé ekonomiky, která se potýká s dopady koronavirové epidemie.
"Korona-krize zasáhla stavebnictví jinak než třeba průmysl. Statistiky zakázek vypadaly i v době největšího ekonomického propadu velmi dobře, a tak firmy v tomto odvětví spíš řešily nedostatek ochranných pomůcek a 'úprk' zahraničních pracovníků. I proto má stavebnictví velkou šanci se dostat zpět do černých čísel už v poměrně blízké době. Tedy za předpokladu, že nedojde k výrazným investičním škrtům v ekonomice," řekl analytik Petr Dufek z ČSOB.
