Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali, jde podle nich o největší propad v existující časové řadě. Znehodnocování růstu mezd vysokou inflací očekávají po celý letošní rok. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,3 procenta. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,3 procenta na 34 111 korun. U mužů činil 36 925 korun, u žen 31 170 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 a 65 383 korun.
Nejvýrazněji se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila v ubytování, stravování a pohostinství o 11,3 procenta. V informačních a komunikačních činnostech vzrostla o 11 procent, v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 procenta. O 20,7 procenta průměrná mzda klesla ve zdravotní a sociální péči, což je podle Českého statistického úřadu způsobeno mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce.
Nejvíce ve srovnání krajů berou lidé v Praze, průměrně 49 221 korun. V metropoli ve druhém čtvrtletí průměrná mzda také nejvýrazněji vzrostla, meziročně o 5,7 procenta. Nejmenší výdělky si domů nadále nosí lidé v Karlovarském kraji, v průměru dostávají 34 725 korun hrubého. Nejmenší nárůst průměrné mzdy zaznamenal Ústecký kraj, a to o 1,6 procenta.
V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 procenta na 37 969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 procenta. V loňském druhém čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 10,1 procenta a reálně o sedm procent. Výsledky vylepšovalo meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie a vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům.
Češi zchudli nejvíce od roku 1993
Analytici očekávají nárůst reálné mzdy až během příštího roku. Češi podle nich kvůli vysoké inflaci zchudli ve druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993. Zaměstnanci si toho ze své výplaty koupí o desetinu méně než před rokem.
"Inflace začíná výrazně snižovat životní úroveň většiny domácností. Mzdy sice rostou, ale výrazně pomalejším tempem než ceny," řekl analytik Deloitte David Marek. Výsledky podle něj ovlivnily hlavně rozkolísané mzdy ve zdravotnictví - zatímco loni prémie výrazně zvýšily mzdy v tomto odvětví, nyní se tyto prémie neopakovaly a v meziročním srovnání mzdy klesly o více než dvacet procent.
"Podobně na druhém konci žebříčku je ubytování, stravování a pohostinství s růstem 11,3 procenta, což patrně naopak reflektuje nízkou srovnávací základnu z loňska," doplnil Marka analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Ani dvojciferné růsty v některých odvětvích ovšem nestačily pokrýt znehodnocení kupní síly mezd inflací, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Její letošní nárůst byl extrémně rychlý a vývoj mezd bývá v ekonomice za inflací ve zpoždění," řekl.
"Současná energetická krize, která extrémně zvedá náklady mnoha firem, je navíc důvodem ke mzdové zdrženlivosti, protože větší úpravu mezd by řada podniků nemusela unést. Zřejmě proto potrvá přinejmenším do druhého kvartálu příštího roku, než se obnoví reálný růst mezd," doplnil.
Příští rok může být lépe
Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš vzhledem k vysoké inflaci očekává, že dvouciferným tempem budou reálné mzdy klesat i po zbytek letošního roku. V průměru si tak české domácnosti pohorší zhruba o devět procent.
V příštím roce by podle Zámiše vzhledem k postupnému ústupu inflace a většímu tlaku ze strany zaměstnanců mohlo docházet k obratu. Nominálně mohou mzdy v průměru za celý rok 2023 vzrůst dvouciferným tempem, srovnatelným s růstem cenové hladiny.
Pro následující období bude podle expertky na řízení lidských zdrojů PwC Andrey Linhartové Palánové důležité sledovat, jak mzdovou sféru ovlivní tlak z veřejného sektoru, jehož zaměstnanci dostali od září přidáno deset procent.
"Vzhledem k tomu, že mnoho firem je teď pod obrovským nákladovým tlakem kvůli drahým energiím a prodražujícímu se financování, bude pro ně velmi obtížné zvyšovat mzdy tempem kopírujícím inflaci," podotkla.
Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2022 v Česku a krajích:
Průměrná mzda | Meziroční nárůst v Kč | Meziroční nárůst v procentech | |
Česko | 40 086 | 1696 | 4,4 |
Praha | 49 221 | 2663 | 5,7 |
Středočeský kraj | 41 825 | 2095 | 5,3 |
Jihočeský kraj | 36 377 | 1139 | 3,2 |
Plzeňský kraj | 37 827 | 1025 | 2,8 |
Karlovarský kraj | 34 725 | 1119 | 3,3 |
Ústecký kraj | 36 866 | 592 | 1,6 |
Liberecký kraj | 36 764 | 1390 | 3,9 |
Královéhradecký kraj | 38 712 | 1346 | 3,6 |
Pardubický kraj | 35 385 | 1094 | 3,2 |
Kraj Vysočina | 36.698 | 1295 | 3,7 |
Jihomoravský kraj | 39.041 | 1655 | 4,4 |
Olomoucký kraj | 36.012 | 1028 | 2,9 |
Zlínský kraj | 35.864 | 1905 | 5,6 |
Moravskoslezský kraj | 36 211 | 1211 | 3,5 |
Zdroj: ČSÚ