Podle zmiňované studie se pracovní trh v Česku v následujících letech výrazně promění. Zánikem pracovní pozice totiž bude ohroženo na milion pracujících lidí z celkového počtu zhruba pěti milionů ekonomicky aktivních osob. Z toho 330 tisíc současných zaměstnanců se do roku 2030 bude muset rekvalifikovat.
Na druhé straně vznikne přibližně 520 tisíc nových pracovních míst, pro která budou chybět pracovníci nebo ti stávající nebudou mít pro nové pozice potřebné dovednosti.
"Mezi nejohroženější pozice budou patřit pomocní pracovníci ve výrobě, dopravě či skladování, prodavači anebo úředníci v logistice, ale třeba také specialisté v oblasti financí," předpovídá Jiří Švejcar z Boston Consulting Group, jeden z autorů studie.
Mezi nejohroženější pozice se dostali například i lékaři. "Přebytek většiny z uvedených pozic lze snadno vysvětlit na základě globálních trendů jako je digitalizace a automatizace či útlumu průmyslových sektorů, ale u některých je výsledek méně intuitivní, například u právníků a lékařů, zvláště vzhledem k současné situaci ve zdravotnictví," říká Švejcar.
Při podrobnější analýze se ukázalo, že aktuální nedostatek lékařů vrcholí v letošním roce a vlivem demografie, kdy bude odcházet do důchodu méně lékařů a vlivem navýšení kapacit lékařských oborů až na více než 2500 absolventů ročně, bude do zdravotnictví přicházet více lékařů, než bude odcházet. A to i přesto, že vlivem stárnutí populace počítá model s vyšší poptávkou než dnes.
"Samozřejmě to neznamená, že lékaři budou nezaměstnaní, nebo že by se museli výrazně přeškolovat. Lze očekávat, že dojde ke snížení přesčasů a zkvalitnění péče. Podobný jev lze pozorovat i u právnických profesí a učitelů," vysvětluje expert.
Naopak jako příklad nedostatkových profesí uvádí řemeslníky, kvalifikované pracovníky ve stavebnictví, kuchaře, číšníky nebo třeba analytiky a softwarové vývojáře. "To, zda dokážou lidé přicházející o práci přecházet na nově vznikající pozice, bude záležet na jejich schopnosti se přeškolit," vysvětluje Švejcar.
Autoři studie pracovali se systémem predikce zvaným Kompas od ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), dále s lokálními faktory, globálními trendy a analýzou celkem 131 profesí v 31 sektorech.
Z analýzy dále vyplynulo, že se zároveň razantně zvýší požadavky na alespoň základní digitální dovednosti pracujících. Do roku 2030 totiž naroste podíl pozic, které je vyžadují, ze současných 54 procent až na 90 procent.
Do roku 2040 dále vzroste počet lidí ve věku 50 až 65 let o 36 procent. "Pokud by zaměstnanost podle věkových skupin zůstala konstantní, pak vlivem stárnutí populace a úbytku pracovní síly ve vyšších věkových skupinách poroste počet neobsazených pozic a za osmnáct let by mohl dosáhnout až 400 tisíc," varuje dále Švejcar.
Bez včasného zásahu tak mohou změny na trhu práce zpomalit růst české ekonomiky a životní úrovně, míní expert. "Celkem se může jednat o více než 1,2 procentního bodu ročně. To při současném trendu vývoje HDP znamená, že v roce 2030 by výkon ekonomiky byl nižší až o 600 miliard korun oproti situaci, kdy dokážeme držet s těmito změnami krok," vypočítává Švejcar.
Dobrou zprávou podle něj je, že Česko má stále ještě čas se na změny připravit. "Stát, firmy i zaměstnanci by měli přistoupit k aktivním krokům," nabádá odborník.
Bez neustálého učení to nepůjde
Obsáhlá studie dále přináší konkrétní návrhy řešení pro státní správu, firmy a zaměstnance.
"Dotčení zaměstnanci obvykle nejsou mentálně připraveni na změnu kariéry. Státní systémy jsou zase nastaveny tak, že reagují až na příliv lidí, kteří už o práci přišli, a pomáhají jim, až když je vlastně pozdě. Nyní však již s předstihem víme, kteří zaměstnanci budou ohroženi, a díky tomu se můžeme posunout od řešení aktuální nezaměstnanosti k aktivnímu zvyšování budoucí zaměstnatelnosti," říká Milan Vašina z Aspen Institute CE s tím, že lidé si budou muset uvědomit nutnost rozšiřovat své znalosti a dovednosti, aby si práci udrželi.
"Budou se zvyšovat nároky na pracovníky, kteří se tak budou muset intenzivněji školit a rozvíjet své znalosti a dovednosti. Jedná se zejména o digitální schopnosti a znalost hlavních světových jazyků nebo takzvané měkké dovednosti, což je například spolehlivost, zodpovědnost, schopnost komunikace. V tomto případě se jedná o 4,2 milionu pracujících z celkově více než pěti milionů ekonomicky aktivních osob," doplňuje Vašina.
Přestože model Boston Consulting Group počítá s tím, že se na trh práce budou ze škol dostávat čím dál lépe vybavení absolventi, je podle něj potřeba systém celoživotního zvyšování kvalifikace výrazně posílit a zaměstnance motivovat.
Ve vzdělávání dospělých totiž značně zaostáváme. Podle statistik Evropské komise se Česko řadí mezi země s nízkým procentem průběžného vzdělávání dospělých. V roce 2021 se jednalo o 5,8 procenta dospělých, kteří se pravidelně měsíčně vzdělávají. Průměrem EU přitom činí 10,8 procenta. Nejlepšími zeměmi jsou Švédsko, Finsko a Nizozemsko s 25 až 35 procenty.
Rozvoj vzdělávání je možné podporovat i finančně ze strany firem, daňovými úlevami ze strany státu, ale například také motivací veřejnosti, aby se zajímala, jak jednotlivé firmy k této oblasti přistupují. Nutné bude podle analýzy rovněž posílit systém rekvalifikací.
S budoucím ekonomickým růstem pak podle expertů výrazně zahýbe celkový nedostatek pracovníků. Primárním řešením je tak zapojit do práce co největší část ekonomicky neaktivního obyvatelstva, zejména z řad dvou doposud "odstrkovaných" skupin - tedy lidí starších padesáti let a osob pečujících o malé děti.
K tomu je navíc potřeba zvýšit počet zkrácených úvazků, nabídnout daňové zvýhodnění pro zaměstnance i jejich zaměstnavatele a motivovat je, aby neodcházeli do předčasných důchodů, nebo naopak, aby se do práce v případě žen na mateřské dříve vracely.
Další možností, jak doplnit chybějící pracovní sílu, je také širší nábor pracovníků ze zahraničí. Ti v Česku tvoří přibližně 14 procent pracujících, a to i při pouhém pětiprocentním zastoupení trvale žijících cizinců v populaci. V posledních deseti letech se zvyšoval počet pracujících cizinců průměrně o zhruba 27 tisíc ročně.
"Aktuální počty příchozích, tedy asi 350 tisíc uprchlíků, znamená v dlouhodobém horizontu 50 až 120 tisíc pracujících v závislosti na procentu navrátivších zpět na Ukrajinu," říká Vašina k aktuální uprchlické krizi kvůli konfliktu na Ukrajině. "Náš model ukazuje, že z pohledu pracovního trhu je možné dlouhodobě absorbovat až 360 tisíc Ukrajinců, což znamená v současné vlně přijmout přes 500 tisíc příchozích," podotýká.
Stát musí ukázat směr
Příkladem na trhu práce by měl přitom podle studie jít hlavně stát. "Veřejný sektor je s téměř milionem zaměstnanců největším 'zaměstnavatelem' v Česku. Z toho je zhruba 460 tisíc státních zaměstnanců. Stát by měl jít příkladem ve školení a rekvalifikaci a v zapojení neaktivních skupin obyvatel. Navíc se ukazuje, že vlivem digitalizace a automatizace se úředníci stanou jednou z ohrožených skupin profesí," uvádí Švejcar.
Doplňuje, že zvýšení produktivity státního aparátu se rovněž pozitivně projeví na stavu veřejných rozpočtů. "Zřejmým omezením pro navrhovaná opatření jsou finance. Jak na straně státního rozpočtu, tak na straně firem. Vzdělávání bývá nezřídka jedna z prvních oblastí, ve které se v případě potřeby začíná šetřit. Česká republika se dlouhodobě pohybuje mezi posledními zeměmi EU ve výši výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti," upozorňuje odborník.
Pokud jde o financování zmíněných opatření, akční plán Evropské unie stanovuje jako cíl do roku 2030, aby se 60 procent dospělých pravidelně vzdělávalo každý rok. Vyčlenila na to finanční prostředky ve výši desítek miliard eur z fondů ESF+, Erasmus+ a dalších.
Na financování by se rovněž mohly podílet firmy. "Podobně jako se v případě těžby nerostných surovin odvádí příspěvek do fondů pro útlum těžební činnosti. Například ve Francii odvádí menší firmy do 11 zaměstnanců 0,5 procenta celkových mzdových nákladů a větší firmy procento mzdových nákladů do speciálního fondu (OPCO), ze kterého jsou financovány vzdělávací aktivity," uvádí jako příklad Švejcar.
Naopak úspory je podle něj možné hledat třeba v práci s nezaměstnanými. A to tím, že se lépe rozpoznají zájemci o práci, což umožní přesnější cílení rekvalifikačních kurzů a jejich znovuzapojení do pracovního trhu.
