Kurzy umělé inteligence pro všechny. Ambiciózní projekt tvoří z Prahy světové centrum

Helena Truchlá Helena Truchlá
1. 2. 2020 13:03
K loňským Vánocům dali Finové Evropanům dárek. Tamní ministerstvo práce a financí ve spolupráci s Univerzitou v Helsinkách přeloží do všech úředních jazyků Evropské unie bezplatný kurz umělé inteligence pro veřejnost. Povědomí o něm chce šířit také česká iniciativa prg.ai. Její hlavní cíl je ale ještě mnohem ambicióznější - do pěti let přetvořit Prahu ve světové centrum umělé inteligence.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Je schopna určit riziko selhání srdce lépe než lékař, umožňuje snadno napodobovat lidské hlasy, s pomocí senzorů umožňuje odhalovat lhaní a letecké souboje dokáže vést lépe než lidští piloti. Řeč je o umělé inteligenci známé také pod anglickou zkratkou AI (artificial intelligence). Naučit počítačové programy, aby se chovaly stejně jako myšlení člověka, je však dnes již okrajovou částí tohoto širokého oboru.

"Chceme dosáhnout razantního navýšení počtu absolventů v umělé inteligenci, zahraničních výzkumníků přicházejících do Prahy, pracovních míst v této oblasti, AI start-upů, zlepšení kvality základního a aplikovaného výzkumu a inovačního potenciálu českého průmyslu a v neposlední řadě také informovanosti české veřejnosti o pozitivech, hrozbách a dopadech umělé inteligence," vyjmenovává ambice projektu Lenka Kučerová, ředitelka a jedna ze dvou plnohodnotných zaměstnankyň spolku. 

Vzorem pro prg.ai je podle ní zejména již zmíněné Finsko nebo také Kanada. "Vznikají tam iniciativy pro podporu talentů, vědy i přenosu aplikací do průmyslu, tamní filantropové se angažují ve financování AI scény," popisuje. 

Finský kurz "základy umělé inteligence" byl určený jen pro domácí publikum. Zájem byl obrovský, do kurzu se přihlásilo víc než 220 tisíc lidí, čtvrtina z nich starších než 45 let. Po jeho ukončení by lidé měli mít představu o tom, jak umělá inteligence funguje a jak ovlivňuje svět kolem nás.

"Rostoucí globální konkurence a měnící se požadavky na dovednosti na trhu práce nutí členské země EU, aby investovaly do rekvalifikací," píše se na stránkách finského předsednictví Evropské radě, za jehož trvání v druhé polovině roku 2019 kurz vznikl.

S myšlenkou na založení prg.ai přišli zástupci Českého vysokého učení technického, Univerzity Karlovy a Akademie věd. "Účastnili se kanadské technologické mise pořádané agenturou CzechInvest v září 2018 a uvědomili si, že pokud chtějí umístit českou metropoli na světovou mapu AI, musí spojit síly a zahrnout Prahu," říká Kučerová. Zástupce hlavního města proto experti po návratu oslovili. 

Zleva: Lenka Kučerová, Michal Pěchouček (FEL ČVUT), Pavel Juruš (ÚI AV ČR), Ladislav Krištoufek (FSV UK), Ondřej Bojar (MFF UK) a Pavel Kordík (FIT ČVUT).
Zleva: Lenka Kučerová, Michal Pěchouček (FEL ČVUT), Pavel Juruš (ÚI AV ČR), Ladislav Krištoufek (FSV UK), Ondřej Bojar (MFF UK) a Pavel Kordík (FIT ČVUT). | Foto: PRG.AI

Kučerová se dlouhodobě profesně věnuje podpoře podnikání v Česku, ve Spojených státech založila program CzechAccelerator, který českým technologickým firmám pomáhá mimo jiné s přístupem do Silicon Valley. 

Na fungování prg.ai chce získat prostředky od soukromých firem. "Vedle členských poplatků, pohybujících se mezi 50 a 200 tisíci korunami ročně, očekáváme mimo jiné i cílený rozvoj vlastních firemních AI kapacit nebo finanční podporu veřejně prospěšných cílů spolku," vysvětluje Kučerová.

Na spolupráci už podle ní kývla firma Recombee, poskytovatel doručovacího systému na bázi umělé inteligence, a softwarová společnost Avast. "GoodAI, Rossum, Datamole a další jsou v jednání," dodává. Vědcům i studentům z Česka i zahraničí chce díky jejich podpoře prg.ai nabízet lukrativní pracovní a badatelské pozice s platy srovnatelnými se Západem. 

Umělá inteligence pro sociology

První výsledky si zatím prg.ai připsalo v oblasti vzdělávání. V zimním semestru 2019 pomohla Kučerová zprostředkovat kurz nazvaný AI Minor, který spojoval přednášky a cvičení na Karlově univerzitě a ČVUT. Celkem 25 studentů si mohlo zapsat kurz umělé inteligence v robotice, programování v jazyce Python, ale třeba také o vlivu moderních technologií na média nebo bezpečnost. 

Smůlu mají zatím studenti humanitních a sociálněvědních oborů. "Předpokladem je, že mají základ v počítačových nebo technických vědách," připouští Kučerová. Do budoucna by ale rádi oslovili i biology nebo právníky. "Takový obor v Česku zatím není, takže ho musíme úplně vytvořit," říká. V budoucnu by v něm podle ní mělo najít místo až několik stovek zájemců. 

Ve spolupráci s pražským magistrátem, který na provoz prg.ai v následujících třech letech věnoval devět milionů korun, pak Kučerová s kolegy začíná připravovat program zacílený na střední školy. "Měl by motivovat ředitele vybraných pražských středních škol k zavedení AI do osnov, učitelům dodat inspiraci, know-how a doporučení pro efektivní výuku a pro studenty uspořádat letní školu a připravit studijní materiály," dodává. 

Zaostalé Česko

Česko bude mít ale ještě co dělat, než se stane světovým technologickým lídrem. Podle takzvaného DESI indexu, který sleduje například schopnost populace pohybovat se v on-line světě, dostupnost internetu, míru digitalizace veřejné správy, ale také počet absolventů a odborníků v IT oborech, je země z evropské osmadvacítky až 18. v pořadí. 

Za poslední dva roky přitom ještě o dvě příčky klesla a problémem je hlavně nedostatek odborníků. Změnit se to snaží Evropská unie poskytováním dotací na digitalizaci, i česká vláda, především ministerstvo průmyslu a obchodu.  

"Kolik bude moci Česko čerpat v oblasti digitalizace a umělé inteligence v příštím programovacím období EU, tedy po roce 2021, je zatím těžké odhadnout," říká Magdalena Frouzová ze zastoupení Evropské komise v Česku.

"Devět miliard korun by mělo směřovat na takzvané smart aktivity, které zahrnují především inovace a podporu malých a středních podniků, včetně digitalizace," vysvětluje. 

Z nového programu nazvaného Digitální Evropa si pak všechny členské státy rozdělí 2,5 miliardy eur (asi 63 miliard korun) na podporu umělé inteligence, 700 milionů eur na podporu digitálních dovedností a asi 1,3 milionu eur na takzvaná centra digitální inovace, která mají pomáhat start-upům. 

Miliarda ze státního

"Cílem programu bude vybudovat a posílit vysoce výkonnou výpočetní techniku EU, základní kapacity umělé inteligence, zlepšit konkurenceschopnost odvětví posílením kybernetické bezpečnosti unie či zajistit, aby současné a budoucí pracovní síly mohly snadno získat pokročilé digitální dovednosti," vysvětlil podrobnosti programu pro server Euractiv David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu.

"O prostředky zde ale soutěží projekty z různých zemi, není proto jasné, kolik ČR nakonec z celkového balíku dostane. Jsou to navíc návrhy Komise z roku 2018. Kolik na který program půjde, určí až výsledná dohoda členských zemí," upozorňuje Frouzová. Podle Hluštíka budou jednotlivé projekty spolufinancovány i ze státního rozpočtu, v letech 2021 až 2027 by se mělo jednat asi o 1,3 miliardy korun.

Spolek prg.ai s ministerstvem průmyslu spolupracuje v rámci platformy, která pomáhá veřejným výzkumným institucím převádět výsledky výzkumu do praxe. Spolupracuje také s agenturou CzechInvest a zahraničními ambasádami.

Video: Walmart testuje prodejnu budoucnosti, odhalí i shnilé ovoce

Umělá inteligence pozná přezrálé ovoce a fronty u pokladen. Walmart testuje prodejnu budoucnosti. | Video: Walmart
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

S ochranou maďarského plotu na hranicích bude pomáhat 50 českých policistů

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Vláda nakoupí od Izraele protiletadlový komplet za 14 miliard

Česko pořídí formou mezivládní dohody od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu za 13,7 miliardy korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v pondělí s podrobnostmi záměru seznámil vládu, sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Ministerstvo obrany tak nyní může podepsat smlouvu. Protiletadlový komplet SPYDER do Česka dodá izraelská firma Rafael.

Nákup minulé pondělí schválilo kolegium ministerstva obrany, a to včetně vyčíslení dvacetiletého životního cyklu. Obrana předpokládá, že za používání čtyř baterií během dvou desetiletí zaplatí 23,5 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty platy vojáků, palivo, provozní výdaje české armády i náklady na servis, které by neměly podle připravované smlouvy přesáhnout 7,5 miliardy korun s DPH.

"Vážím si ochoty izraelské vlády sdílet s námi nejmodernější obranný systém, který posune naši armádu vstříc schopnostem pro 21. století. Konečně se tak zbavíme závislosti na sovětských KUBech ze 70. let, které neodpovídají současným požadavkům na ochranu vzdušného prostoru," uvedl Metnar.

Obrana původně počítala na základě průzkumu trhu z roku 2016, že za protiletadlový komplet zaplatí asi deset miliard korun, izraelský výrobce nakonec požadoval 15,7 miliardy korun. "Prvotní indikativní izraelskou nabídku se nám během vyjednávání podařilo snížit o dvě miliardy korun. Je naopak jasné, že muselo dojít k navýšení oproti předpokládané hodnotě vycházející z průzkumů trhu v roce 2016," uvedl Lubor Koudelka, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy