Portál Nevyhazujto, kde lidé mohou zdarma nabízet své nevyužité věci, založil Kmoníček v roce 2010 se svým kamarádem Robertem Dvořákem. "Impulz k tomu byl prozaický. Robert měl plnou garáž věcí, které bylo škoda vyhodit, a nevěděl, co s tím," popisuje začátky portálu Kmoníček.
"Prvotní myšlenka tak byla dát vše do prostoru internetu, který nenaráží na žádné bariéry, že se tam už nic nevejde, jak to teď vidíme u nábytkových bank a dalších iniciativ," dodává.
Prvních osm let existence portálu ho oba spoluzakladatelé provozovali vedle svého denního zaměstnání. I prvotní investice do dalšího rozvoje putovaly z jejich vlastních rodinných rozpočtů.
"Na začátku v tom vůbec nebyl byznysový rozměr. A ani po deseti letech si nemyslím, že bychom byli na nějaké červené nule. Snažíme se nacházet další aplikace této myšlenky, a to ať už v Česku, nebo zahraničí, což nám poskytne další prostředky na rozvoj portálu," uvádí Kmoníček.
Teprve po sedmi letech existence portálu získali prvního většího partnera - finského developera YIT. V dalším rozvoji jim poté pomohla dotace od Evropské unie ve výši 860 tisíc korun.
"Získat dotaci bylo administrativně složité, ale cítil jsem ze strany Státního fondu životního prostředí zájem tuto myšlenku podpořit," popisuje Kmoníček. "Bez dotace by to sice dál šlo, ale bylo by to daleko pomalejší. Pomohla nám k vybudování nové aplikace i architektury našeho portálu," dodává.
Někdo chtěl darovat i manželku
Díky tomu je nyní využívání portálu pro uživatele snadnější. Pokud ho chce kdokoliv využít, stačí, když si stáhne aplikaci, nafotí své staré nebo nevyužité věci a vytvoří inzerát, kde je zdarma nabídne. "Věci můžete udat i v rámci několika minut. Samozřejmě když tam nabízíte zeminu z výkopu, tak je možné, že ji neudáte vůbec," popisuje spoluzakladatel.
"Kuriozit na portálu už bylo mnoho - od užovky či živé kozy po s největší pravděpodobností nespokojeného manžela, který chtěl darovat ženu. Ale myslím si, že to určitě bylo v návalu nějakých emocí," dodává.
Do budoucna mají v plánu vytvořit cizojazyčné verze portálu a expandovat s nimi do zahraničí. V minulém měsíci už spustili portál na Slovensku, v dubnu hodlají prorazit do Maďarska. "Děláme z toho evropskou síť. Z rešerší, které jsme si dělali, vyplynulo, že podobná věc, která by fungovala mezinárodně, není," uvádí Kmoníček.
"Do nejbližšího budoucna pak máme naplánovanou akci Ukliď si a nevyhazuj to, která by měla motivovat lidi zavřené v domech a bytech, aby si prošli své sklepy, půdy a garáže. A věci, které se jim nebudou hodit, dali k nám na portál," dodává.
EU a oběhové hospodářství
Evropská unie v posledních letech usiluje o přechod z lineárního modelu hospodářství, které vládne už od dob průmyslové revoluce, k šetrnějšímu oběhovému modelu neboli k cirkulární ekonomice. Oběhové hospodářství využívá principu opakovaného využívání surovin, prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje konečný odpad.
Podle evropského statistického úřadu Eurostat každý obyvatel EU ročně spotřebuje v průměru asi 14 tun surovin a vyprodukuje pět tun odpadu. Na unijních skládkách přitom v roce 2016 skončilo 46,6 procenta odpadu, zrecyklováno bylo 36,7 procenta.
