"Kostel byl pro veřejnost uzavřen přes 60 let. V roce 1959 byl odebrán českým evangelíkům, kteří měli kostel s přilehlou farou ve správě. Na počátku 60. let přešel do správy Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL)," řekla redakci Aktuálně.cz mluvčí knihovny Michaela Heloňová.
Knihovna v roce 1947 znovu získala práva pro povinné výtisky, takže nutně potřebovala prostory pro uložení rychle se rozšiřujícího knihovního fondu. "Současně zpracovávala značný objem knih pocházejících z konfiskací německého majetku a později ze zrušených klášterních knihoven," doplnila mluvčí.
Jako sklad, který uchovával na 300 tisíc svazků, kostel sloužil až do roku 2019, kdy knihovna přestěhovala knihy do nového depozitáře v Olomouci-Hejčíně. Zrušení původního depozitáře bylo stimulem pro úvahy, jak kostelu stojícímu na třídě Svobody vdechnout nový život.
"Bylo zjevné, že budova na jednom z hlavních olomouckých bulvárů by měla sloužit zcela jiným účelům než dosud," uvedla Heloňová. Uvažovalo se například o vytvoření větší studovny s volným výběrem, který byl v hlavní budově knihovny omezený. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že knihovna by spíš využila nové reprezentativní prostory s vyšší kapacitou, kde by mohla pořádat kulturní a vzdělávací akce, o které je dnes mezi veřejností zájem.
"V roce 2017 byla atelierem-r architekta Miroslava Pospíšila zpracována studie na přestavbu kostela. Zcela odlišná funkce kostela však zahrnovala i vybudování prostor pro zázemí knihovny a návštěvníků, ty zpracovatel umístil do nové stavby spojující kostel s budovou ředitelství," popsala Heloňová.
Rekonstrukce trvala dva a půl roku
Rekonstrukce začala na podzim 2020, trvala dva a půl roku až do letošního jara. Šlo o vůbec první celkovou rekonstrukci kostela od jeho otevření v roce 1902.
Asi nejpatrnější změnou je, že kostel je nově propojený s budovou ředitelství knihovny pomocí nové přístavby ze skla, betonu a černého kovu, ve které je umístěno informační centrum knihovny. Autorem přístavby je architekt Miroslav Pospíšil.
Zvenku byla budova očištěná a získala novou fasádu, opravená byla i střecha. Vzhled kostela oživily nově nainstalované ozdobné prvky. Mezi nimi i tříapůlmetrový kříž s trnovou korunou a křišťálem od olomouckého sochaře Jana Dostála.
Nově vybudovaný horní foyer zaplnila stěna s deseti tisíci knihami se vzkazy od lidí, která schovává vzduchotechniku. Opraveny byly i části interiéru a sakristie. Rekonstrukcí prošla také navazující část budovy Vědecké knihovny v Olomouci.
Dotace na poslední chvíli
Přestože kostel po desetiletí využívá vědecká knihovna, jeho majitelem je Olomoucký kraj. Ten měl taky celou rekonstrukci původně sám platit. Její cena se nakonec vyšplhala na 172 milionů korun. Olomouckému kraji se na poslední chvíli, těsně před dokončením dvouapůlleté rekonstrukce, podařilo zajistit dotace z Evropské unie prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury, a to ve výši necelých sto třicet tři milionů korun.
"Minulé vedení kraje rozhodlo o rekonstrukci Červeného kostela se zapojením pouze krajských peněz, tzn. bez využití dotací. Za projektové a přípravné práce uhradilo do konce svého volebního období cca 14 milionů korun, tedy necelých 10 procent z celkové tehdy projektované ceny," řekl redakci Aktuálně.cz hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (Piráti a STAN).
"Nová krajská rada byla tímto rozhodnutím o bezdotační investici nemile překvapena, neboť hospodaření kraje bylo tehdy zatíženo významným dluhem téměř 3,3 miliardy korun, a v rámci ozdravování finanční kondice kraje proto bylo potřeba využívat dotačních titulů v maximální možné míře. Nová rada každopádně musela brzy po svém nástupu rozhodnout, zda bude tento projekt v aktuální neradostné finanční kondici kraje i nadále podporovat," vysvětlil Suchánek.
Hejtman uvedl, že problémem nebyla pouze vysoká částka, ale i chybějící koncepce, jak bude zrekonstruovaný kostel využit a jaké budou náklady na jeho provoz. Ty se podle něj pohybují v jednotkách milionů korun ročně.
Radní pro kulturu Jan Žůrek byl pověřen tím, aby zjistil možnosti přihlášení se do některé z běžících dotačních výzev. Po větší část probíhající rekonstrukce ale nebylo vůbec jasné, zda se kraji podaří nějaké dotace získat.
"Nakonec, jak víme, se to podařilo. Dotaci ve výši 133 milionů korun jsme nedávno získali a Rada Olomouckého kraje tak může ušetřené peníze použít na další investice a projekty do kultury i jiných oblastí. Což se také stane," řekl Suchánek redakci.
Národní plán obnovy
Peníze z Národního plánu obnovy z fondu EU bude Česko rozdělovat do roku 2026. Plán byl vytvořen v reakci na pandemii covidu-19, aby pomohl zmírnit její dopady a znovunastartovat ekonomiku členských zemí s pomocí evropských peněz. Ty jsou pro roky 2021 až 2027 rozdělovány z Nástroje pro oživení a odolnost EU, který je součástí unijního nástroje na podporu oživení NextGenerationEU. Česká republika by z něj měla skrze granty získat 179 miliard korun. Česká kultura může do roku 2025 obdržet 5,5 miliardy korun.
Kostel žije kulturou
Rekonstrukcí získala knihovna nový důstojný prostor pro pořádání akcí. Hostit zde bude koncerty, divadla, výstavy, přednášky i další akce, které mají knihovnu více propojit s olomouckou veřejností.
"Nový přednáškový sál v Červeném kostele umožní knihovně nejen zvýšit frekvenci pořádání akcí ze stávající nabídky, ale zároveň rozšířit dramaturgii o akce nového typu," uvedla Heloňová. Knihovna odhaduje, že v kostele bude pořádat na 250 až 300 akcí ročně.
"Do Červeného kostela se přesunou větší akce, jako jsou např. konference Bibliotheca Antiqua či festival Olmützer Kulturtage, doposud pořádané v pronajatých prostorách jiných kulturních institucí. Současně kostel nabídne možnosti hlubší spolupráce s dalšími kulturními institucemi nejen v Olomouci, ale v celém Olomouckém kraji," řekla mluvčí s tím, že přednáškový sál bude možné si i pronajmout. Například pro firemní akci nebo svatbu.
Každý návštěvník by měl být podle knihovny schopen si v Červeném kostele najít "to své". "Cílem VKOL je poskytovat kvalitní vzdělávací akce, zaměřené zejména na formování a rozvíjení obecných a odborných kompetencí v oblasti mediální, informační, finanční a environmentální gramotnosti. Chybět ale samozřejmě nebudou ani oblíbené cestovatelské či vědecko-populární přednášky, autorská čtení, dokumentární filmy, besedy na různá aktuální témata či akce pořádané německou knihovnou VKOL," sdělila Heloňová.
Knihovna si zájem Olomoučanů prověřila už minulý týden festivalem, který provázel otevření kostela veřejnosti. "Během 5 dní, od středy 17. května do neděle 21. května, zavítalo do kostela téměř 7000 návštěvníků," uvedla Heloňová. Čekali je výstavy, koncerty, divadlo, workshopy, besedy i přednášky. "Z pohledu VKOL a také na základě reakcí návštěvníků se celý festival povedl, atmosféra byla skvělá a vše se událo, jak bylo plánováno," doplnila mluvčí.
