Asiana nabízí letenky již řadu let, její rozmach přišel s nástupem internetu, na který firma rychle zareagovala. Portál Letuška.cz společnost spustila v roce 2001 a jednalo se o první on-line prodej letenek ve střední a východní Evropě.
V minulosti firma vedla obchodní válku se společností Student Agency kvůli autobusové dopravě, které se Asiana dříve věnovala. Podle Litvina začal konkurenční dopravce jezdit za podnákladové ceny, aby Asianu ze silnic vytlačil. To později potvrdil i soud. "Tuto kapitolu jsme úspěšně uzavřeli," říká nyní Rostislav Litvin.
Podle něj teď firma i celý letecký byznys čelí jiným hrozbám. Brzdí jej jak uzemnění řady Max amerického výrobce letadel Boeing, tak i nestabilní situace v Íránu, která může prudce ovlivnit cenu ropy, a tak i leteckého paliva.
Jak se Asianě daří?
Stojí před námi nyní spousta výzev, zvláště těch technologických, ale daří se nám nad očekávání dobře. Velký podíl na tom má firemní klientela i státní správa, která naše služby využívá. Další věc, ze které mám radost, je segment MICE (meetingy, kongresy a eventy - pozn. red.), což je vlastně nový pilíř naší společnosti.
Jak takové zakázky vypadají v praxi?
Například nás osloví farmaceutická společnost z Indie, která chce během několika dní třeba i tisícovce svých zaměstnanců něco sdělit, něco je naučit nebo se jen pochlubit výsledky podnikání. My pro ni zajistíme dopravu, ale i catering, ubytování či cesty po okolí.
Takové objednávky chodí výhradně z Indie?
My jsme na Indii zaměření. Rodiče jsou indologové a máme tam dobré vztahy. Jsou tu i jiné země, ale Indie je pro nás klíčová. I když je hodně těžká kvůli mentalitě indických partnerů.
Rostislav Litvin
Syn zakladatelů Asiany Šárky a Alexeje Litvinových se narodil v roce 1981. V rodinné firmě se pohybuje od mládí, po studiu přírodních věd v Anglii cestoval po světě, aby se později vrátil do Česka, kde se od té doby věnuje technologické stránce rodinného podniku. Ve volném čase chová včely, cvičí aikido a tráví čas s rodinou.
Jak to myslíte?
V zemi je obrovská konkurence a z toho pramení veliká náročnost. A to nejen na straně koncových zákazníků, kteří k nám přijedou a vyžadují třeba pět indických jídel denně, ale také na úrovni partnerů. Ti mají spousty byznysových kliček.
Mluvil jste o korporátní klientele. Jak velký počet zákazníků k vám chodí z ulice a jak velký od firem?
Pokud nepočítáme jazykové pobyty, které si obvykle sjednávají ti koncoví zákazníci, je to půl na půl.
Vy máte na starosti technologickou část firmy, jak se v tomto ohledu změnil prodej letenek od 90. let, kdy jste v oboru začínali?
V 90. letech jsme ještě zažili tu dobu, kdy se prázdné letenky uchovávaly v trezoru jako ceniny a tiskly se pomocí takových obřích, dinosauřích tiskáren. Když pak přišel internet, tak jsme na něj naskočili jako první. Ta změna byla radikální, ale způsob, jakým pracují naši operátoři, zůstal stejný. Využívají celou řadu kódů, díky kterým komunikují se systémem a doptávají se na nějakou rezervaci.
Trvá několik let, než se z člověka stane dobrý letenkář, a pak je stále potřeba neustále se učit. Je tam obrovská zodpovědnost. Od leteckých společností hrozí za každou chybu velká pokuta.
S internetem už byl ten proces prodeje letenky snazší?
Pak následovaly různé fáze evoluce, kdy se zrušily klasické papírové letenky a přišly elektronické letenky někdy mezi lety 2004 a 2005.
Od té doby stojíme v první linii, kdy k nám propadávají přes distribuční systémy nějaké nové technologie, nápady a my je musíme uvést do praxe. Neustále pracujeme na změnách v obchodních modelech, jako například prodej doplňkových služeb k letence.
Jak taková změna vypadá?
Třeba přestane být pravidlem, že s letenkou máte nárok na zavazadlo, a my tohle musíme vždy sjednotit a uvést do života tak, aby to bylo z pohledu zákazníka konzistentní. Aby nepoznal rozdíl, jestli si kupuje letenku u Ryanairu nebo Turkish Airlines. To je vždycky ohromný balík práce.
Pro zajímavost, když jsme zakládali Letušku pro první on-line booking a v té době nebylo kde se v Česku inspirovat, neměli jsme kde se odpíchnout. Nějak jsme tu cestu prošlapali a vlastně jsme to prostředí vyvinuli ve třech programátorech za tři měsíce. Teď nám jen nějaký redesign na webu trvá ve dvaceti i třiceti lidech klidně rok, někdy i 18 měsíců.
Asiana
Ve skupině Asiana pracuje zhruba 120 zaměstnanců a firma stojí za prodejem každé páté letenky v Česku. Podle Litvina je společnost vůbec největším prodejcem letenek v Česku. Jelikož se způsoby počítání prodaných letenek mezi společnostmi liší, není v Česku možnost porovnat všechny prodané letenky různých zprostředkovatelů. Nejdůležitější částí skupiny je portál Letuška.cz, přes který se loni prodalo 691 tisíc letenek za více než šest miliard korun. Meziročně šlo o téměř dvojnásobný růst.
V roce 2017 činil obrat celé skupiny 3,5 miliardy Kč a čistý zisk přesáhl 12 milionů Kč. Mezi největší konkurenty Letušky v Česku společnost Student Agency podnikatele Radima Jančury nebo firma Kiwi.com.
Průměrná cena letenky prodané přes Letušku vzrostla z loňských 9120 Kč na 9 380 Kč v prvním pololetí letošního roku.
Máte ještě klasické prodejny, kam si můžu zajít vybrat dovolenou?
Stále máme pár strategicky umístěných poboček. Tady v pražské centrále je nás asi 80, pak máme pobočku v Karlových Varech, ve Zlíně a pak na letišti, ale to je spíše záchytný bod pro cestující, co letištěm prochází. Pak jsme ještě na Slovensku.
A chodí k vám ještě lidé si vybrat zájezd a rovnou ho zaplatit?
Ano, je to zejména klientela 50+. Ti si přijdou vybrat letenku s nějakým z našich agentů a zaplatí klidně i hotově.
Mluvil jste o obřích tiskárnách na letenky. Měli jste v té době také obří marže, hádám.
Co se marží týče, tak v devadesátých letech to byly zlaté časy. My jsme v té době sice byli poměrně malá agentura, ale ty marže byly někdy i deset procent. I letecké společnosti byly štědřejší a dávaly například agentské letenky, to úplně vymizelo. V současnosti se marže pohybují v řádech nižších jednotek procent, ale záleží na dopravci, letecké třídě, destinaci nebo i typu vystavení té letenky.
Proč letecké společnosti šetří?
Letecké společnosti jsou, i když to tak nevypadá, v nějaké krizi. Mám pocit, že stále něco hasí, a je to dáno i tím, že jsou tady na tom trhu už tak dlouho. Mají z té technologické části spoustu různých systémů, subsystémů a zařízení, které mezi sebou musí komunikovat, a každá změna v nich je velice finančně náročná.
Aerolinky podle mého čekají horší časy. Klesají jim zisky, některé krachují. Ale nedaří se ani easyJetu a Ryanairu, ty přitom v posledních 15 letech celé odvětví táhly a vypadalo to, že našly ten funkční model. Začalo se k němu přiklánět stále více leteckých společností, ale celé tohle odvětví zřejmě narazilo na strop.
Mohou být letenky ještě levnější?
Asi mohou ještě zlevnit, ale vážně se bojím o aerolinky a jejich rentabilitu. Ty provozní zisky, které mají, vypadají slibně, ale když se na některé z nich podíváme podrobněji, jsou v permanentní krizi už třeba i 20 let a takových je hodně. Takže je možné, že konkurence ty ceny ještě stlačí, ale možná také zažijeme další krachy leteckých společností.
Cítíte tedy příchod nějaké větší krize, která dopadne na váš průmysl?
To už cítím asi pět let, ale ona stále nepřichází. Má na to velký vliv cena ropy. Naprosto přirozeně, protože palivo tvoří velkou část nákladů leteckých společností, a pokud dojde k nějaké krizi třeba v Hormuzském průlivu, tak to může ze dne na den znamenat změnu ekonomické situace aerolinek.
Jak na vás dopadlo, když Boeing nechal po dvou tragických nehodách uzemnit všechna letadla z řady Max?
To je smutný příklad. Já žasnu nad tím, že si to společnost jako Boeing dovolila. Byla to obrovská rána důvěře celého odvětví. A je to jen o tom risk apetitu vrcholových manažerů z Boeingu.
Oni proto, aby dostali to letadlo do výroby, tak se rozhodli takovým neuváženým způsobem riskovat. To na nás dopadá hlavně kvůli tomu, že sedm Maxů stojí na pražském letišti aerolince Smartwings, což je jeden z našich nejdůležitějších partnerů. Takže to, že jsou rušeny nějaké linky, má dopad i na nás. Musíme klientům vracet peníze za zrušené letenky.
A co současné trendy, kdy někteří lidé místo letadel kvůli jejich uhlíkové stopě jezdí vlakem. To váš byznys neohrožuje?
Já mám vlaky hrozně rád, mám je paradoxně radši než letadla. Zvláště na trasách do čtyř hodin je to mnohem smysluplnější forma dopravy než letadlo. Byznysová klientela stále vyžaduje například letenky do Berlína, ale když tam bude kvalitní vlakové spojení, a na tom podle mě České dráhy hodně zapracovaly, tak nebude třeba tam létat. Když jedete vlakem, nemusíte trávit čas na letišti, na kontrolách, vlak vás doveze do centra města…
No a neláká vás koupit si vlakovou soupravu a vyzkoušet si to, jako to udělal váš konkurent Radim Jančura s RegioJetem?
My na to moc nejsme, nemáme na to náturu. Na to jsou jiní, aby si hráli s vláčky. Ale láká nás představa, jak spojit několik typů dopravy. Vyhledáte si třeba cestu z České Třebové do Londýna a systém vám najde vlak na hlavní nádraží v Praze, cestu na letiště a let do Velké Británie. Ale ta nekompatibilita systémů je tak velká, že je to docela oříšek. Ale ostatní to už zkouší.
Nad autobusovou dopravou jste hůl zlomili?
Tuto kapitolu jsme úspěšně uzavřeli. S ohledem na to, jaký byl ten konkurenční boj se Student Agency, se teď zaměřujeme jinými směry a jsme rádi, že nemusíme autobusovou dopravu řešit.
A co plánuje vaše společnost do budoucna?
Naším stěžejním plánem do budoucna je zvyšování komfortu na cestách. A už to zdaleka není jen o samotné letecké přepravě. Těch míst a způsobů, kde je možné klientovi cestu nějak zpříjemnit nebo předcházet problémům, je pořád dost. Připravujeme také vstupy na okolní trhy a na podzim budeme spouštět víkendové pobyty.
Je v Česku ještě místo pro novou firmu, která bude nabízet letenky?
Já jsem rád za jakoukoliv zdravou konkurenci, dokud je inovativní. Takže pokud někdo přijde s myšlenkou, jak letenky zkombinovat do balíčku s něčím dalším, tak takový prostor tam asi je. Pokud by to měla být společnost stejného ražení, jako jsme my, a chtěla by dělat identickou službu, tak by to měla asi hodně těžké.
Co další trendy? Placení mobilem má být snazší, na to se nějak připravujete?
Ano, na to se docela těšíme. Naší strategií je "mobile first", tedy vše, co děláme, musí fungovat na telefonech. Vidíme, že z telefonu se u nás vyhledává zhruba stejně tak jako z desktopu. Ale na desktopu se rezervuje většina letenek. Lidé vyhledávají na telefonu, ale nakonec jdou na desktop a rezervují tam. Je to uživatelsky přívětivější, zadat tam vše včetně platební karty. Ale třeba pětina objednávek už je z telefonů.
Asiana nabízí i dražší zájezdy "na klíč". Jak se tento trh vyvíjí?
Já se věnuji spíše technologické doméně, ale od kolegyně, která toto oddělení vede, vím, že náročnost stoupá. Je to i tím, že se jako národ vzmáháme. Jsou to čím dál tím dražší služby, které jsou vyžadovány.
Na kolik taková dovolená vyjde?
Dovolená v exotických destinacích v Asii, Africe nebo Americe vyjde tak na 40 až 45 tisíc za osobu. Lidé tam tráví v průměru nějakých 12 dní.
Nabízíte zájezdy do Asie. Jsou zde ale ještě neobjevená místa, kde si lidé užijí ticho a klid?
Já myslím, že ano, ale jsou bedlivě střežená a dostat se tam, to člověk musí tu a tam změnit své nároky na komfort.
Takže se smířit s tím, že například přesun na místo pobytu nebude tak příjemný jako zbytek dovolené?
Přesně tak.
Lidé, kteří tedy chtějí mít pětihvězdičkovou dovolenou od chvíle, kdy zavřou dveře svého bytu v Česku, takovou dovolenou tedy nikdy nezažijí?
Je to náročnější na zpracování a je to pro movitější klientelu, aby se tam dostala s tím veškerým komfortem. Dokážeme to ale zařídit. Ticho a klid jsou stále větší luxus.
Začíná nám ta planeta být malá. Ale mně třeba vyhovuje trávit čas na Šumavě. Tam je ten počet lidí pro mě tak akorát.
