Řecko na prodej. Vzniká plán, jak získat 50 miliard eur

Petr Kain
14. 7. 2015 11:55
Aby získalo pomoc ze záchranného fondu eurozóny, musí Řecko do speciálního fondu převést cenný státní majetek.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha, Brusel, Atény – Zadlužené Řecko stojí před obtížným úkolem. Aby získalo pomoc ze záchranného fondu eurozóny, má do speciálního fondu převést cenný státní majetek a následně jej buď zprivatizovat, nebo jinak zpeněžit.

Příjmy by měly činit astronomických 50 miliard eur. Polovina výtěžku má jít na rekapitalizaci řeckých bank, čtvrtina na snížení podílu řeckého dluhu vůči hrubému domácímu produktu (HDP) a zbytek na investice.

Požadavek, na němž takřka ztroskotala jednání o pomoci Řecku a jeho dalším setrvání v eurozóně, obyvatele země rozčílil. Jak údajně prohlásil jeden z řeckých diplomatů, země je tímto krokem zbavena svéprávnosti a stává se z ní německý protektorát.

Letiště, infrastruktura či banky

Otázkou je, který majetek Řekové za dohledu „relevantních evropských institucí“ do speciálního fondu převedou. A zda bude jeho výše dostačovat. Celková hodnota současného řeckého majetku určeného k privatizaci je totiž jen sedm miliard eur.

Podle šéfa ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema by do fondu měla být převedena cenná aktiva, jako jsou „letadla, letiště, infrastruktura či banky“.

Poslední položku potvrdil na tiskové konferenci po víkendovém summitu i francouzský prezident Francois Hollande, podle něhož by do fondu mohly být vloženy například nové akcie řeckých bank. Ty řecká vláda získá poté, co do bankovních domů nalije miliardy eur, přislíbené ze záchranného fondu eurozóny.

Do privatizace by měl jít i majetek, který v současnosti spravuje Hellenic Republic Asset Development Fund, což je obdoba bývalého českého Fondu národního majetku. V portfoliu má například železničního provozovatele TrainOSE, celkem 37 regionálních letišť, řadu malých přístavů, největší řeckou energetickou skupinu Public Power Corporation nebo některá sportoviště z olympijských her, které se v Aténách konaly roku 2004.

Za pět let jen tři miliardy

Podle mnoha analytiků je ale otázkou, zda se ambiciózní privatizační plán vůbec podaří naplnit. Pochyby vyslovil například šéf oddělení státních ratingů agentury Standard & Poor’s Moritz Kraemer, podle něhož jsou s privatizací řeckého majetku velmi špatné zkušenosti.

K privatizaci státního majetku v hodnotě 50 miliard eur se totiž Řecko zavázalo už v roce 2010. Jak ale zjistil Mezinárodní měnový fond minulý měsíc, za posledních pět let se Řecku podařilo zprivatizovat majetek za pouhých 3,2 miliardy eur.

Proto by teď věřitelé měli reálně očekávat, že se Řecku podaří ročně zprivatizovat státní majetek v hodnotě pouhých 500 milionů eur. Jinak řečeno, požadované sumy 50 miliard eur by se tímto způsobem dosáhlo až za sto let.

Dosavadní proces privatizace brzdila mimo jiné řada zmatků. Zmiňovaný Hellenic Republic Asset Development Fund změnil několikrát management, přičemž jeden z šéfů byl dokonce odvolán kvůli korupci.

Plánovaná privatizace části pobřeží Jónského moře zkrachovala poté, co se ukázalo, že na pozemcích stojí přes sedm tisíc nelegálně postavených domů. Prodej vodárenské společnosti se pro změnu neuskutečnil, protože jí sám stát dluží 700 milionů eur.

Sídlo v Lucembursku neprošlo

Nově zřízený fond, který má spravovat, privatizovat či jinak zpeněžit cenný majetek řeckého státu, měl podle německého návrhu sídlit v Lucembursku. Řízen měl být navíc institucí částečně vlastněnou německým státem.

Nakonec se eurozóna dohodla, že fond budou spravovat Řekové, bude sídlit v Řecku a dohlížet na něj budou „relevantní evropské instituce“. Příjmy fondu by měly dosáhnout celkem 50 miliard eur, a to po dobu fungování úvěrového programu. Na privatizaci tak budou mít Řekové pravděpodobně více než deset let.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy