Praha - Datové schránky musí mít v Česku všechny firmy a všichni plátci daně z přidané hodnoty (DPH). Jedním z důvodů, proč se tato povinnost zaváděla, bylo, že se skrze ně budou podávat daňová přiznání. Ministerstvo financí ale nyní navrhuje, aby přes schránky DPH přiznávat nešlo, a to už od ledna 2016. Důvod? Nedostatečná kapacita schránek.
“Stěžejním důvodem je limit velikosti datové zprávy, kterou lze prostřednictvím systému datových schránek odeslat, a to 10 MB,” říká mluvčí finanční správy Jitka Ježková. Pokud novela projde Sněmovnou, DPH půjde přiznávat jen prostřednictvím daňového portálu, který provozuje Generální finanční ředitelství.
Datových schránek se ale firmy nezbaví - jednak přes ně budou i nadále komunikovat jiné úřady, jednak na zmíněném portálu bude přes přihlášení se k datové schránce probíhat autentizace (podobně jako se na některých sociálních sítích dá přihlásit třeba přes účet do Facebooku). Další možností ověření na portálu bude elektronický podpis, ten ale v Česku využívá minimum lidí.
“Finanční správa již před zavedením systému datových schránek umožňovala daňovým subjektům, které preferovaly formu elektronického komunikace, činit podání prostřednictvím daňového portálu,” dodává Ježková.
Jaký je rozdíl oproti nynějšímu stavu? Když se dnes podává přiznání k DPH a soubor není větší než 10 MB, může to podnikatel udělat přes schránku. To už by nově nešlo, schránky budou prostě “mimo”.
Od příštího roku přitom výrazně přibude plátcům DPH komunikace s berními úředníky. Pravidelně by totiž měli podávat takzvaná kontrolní hlášení, tedy jakýsi měsíční přehled toho, s kým obchodují. “Z hlediska velikostního limitu představují problém především podání obsahující detailní informace o obchodování nebo majetku podnikatelů, například souhrnné hlášení nebo kontrolní hlášení (účinnost od 1. ledna 2016),” řekla Ježková.
V Česku je podle statistik České pošty, která schránky provozuje, 644 tisíc schránek. Stát za ně ročně platí poště paušální poplatek půl miliardy korun. Systém odstartoval v roce 2009 jako součást elektronizace státní správy. Jde o jeden z projektů, s nimiž přišel exministr vnitra Ivan Langer (ODS).
“Neznamená to nic jiného, než že stát nejdříve zřídí datové schránky, vnutí je všem podnikatelům – právnickým osobám a vybraným profesím (daňoví poradci, advokáti, insolvenční správci) –, a několik let poté jim ten samý stát zakáže jejich prostřednictvím podávat daňové přiznání,” kritizuje návrh daňový poradce a bývalý náměstek ministra průmyslu za ODS Tomáš Hajdůšek.
