Připravte se na změnu televize. Přichází druhá fáze digitalizace

Filip Rožánek Filip Rožánek
4. 12. 2015 18:30
Vynucená obměna se dotkne zhruba 2,5 milionu televizních přijímačů a set‑top‑boxů v domácnostech, které přijímají signál klasickou pozemní cestou přes anténu. Přechod by měl začít už příští rok a skončit v roce 2020. Důvodem je rozmach chytrých telefonů.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Sotva si Češi zvykli na digitální vysílání, čeká je další investice do nových televizorů. Česká republika totiž bude muset do roku 2020 přejít na novější normu digitálního signálu, kterou současné přijímače nezvládají.

Změnu si vynutil prudký rozvoj mobilního internetu, kvůli kterému musí televizní vysílání opustit část původních kmitočtů. Dostanou je mobilní operátoři.

Tlak chytrých telefonů

Miliardové výdaje dopadnou na běžné diváky, televizní stanice i provozovatele digitálních sítí. Věcí se proto začali zabývat poslanci i vláda. "Děje se to proto, že v posledních letech jsme svědky naprosto bezprecedentního jevu: dramatického nárůstu přenášených dat v mobilních sítích. Důvodem je především to, že většina z nás přechází na chytré telefony," vysvětlil ve středu na semináři ve Sněmovně Tomáš Šťastný z ministerstva průmyslu.

Objem dat přenesených v mobilních sítích roste o desítky procent ročně. "Frekvenční pásma, která jsou v tuto chvíli k dispozici pro přenášení dat po mobilních sítích, budou vyčerpána a musí se uvolnit další," dodal Šťastný. Část kmitočtů je tedy nutné televizím odebrat a přidělit operátorům. Jde asi o třicet procent frekvenčního spektra.

"Musíme vymyslet jinou technologii šíření programů, protože přijít o třicet procent kanálů by bylo asi pro veřejnost nepřijatelné," podotkl zástupce ministerstva.

Řešením je technologie DVB‑T2, nástupce současného digitálního vysílání. Přechod by měl podle Šťastného začít už příští rok a skončit v roce 2020.

Stát se digitalizaci vyhnout nemůže

Sousední státy už o osudu televizního pásma 700 MHz rozhodly. Německo a Rakousko ho začnou opouštět. Další se musí přidat kvůli dominovému efektu. "Když přejde jedna země, musí i ostatní, aby se v příhraničních oblastech nerušil signál. Ze strany Evropské komise ještě nebyl vydán závazný pokyn, ale očekává se v roce 2016. Přejít na to musíme, nic jiného nám nezbude," uzavřel Šťastný.

Jeho slova potvrzuje i Český telekomunikační úřad. "O tom, že dojde k uvolnění pásma 700 MHz, už prakticky není mezinárodní debata,“ řekl poslancům Marek Ebert z ČTÚ. Úřad s ministerstvem spolupracuje na podkladovém materiálu pro vládu, která by měla rozhodnout nejpozději v roce 2017. "Musí se vyřešit financování a informační kampaň," upozornil Ebert.

Vysvětlit českým domácnostem, proč si mají po tak krátké době zase měnit televizory, bude složité. "Nejsem si vědom zásadního faktu, který bychom mohli veřejnosti předložit," připustil Šťastný.

České Radiokomunikace spočítaly, že se vynucená obměna dotkne zhruba 2,5 milionu televizních přijímačů a set‑top‑boxů v domácnostech, které přijímají signál klasickou pozemní cestou přes anténu.

Předchozí digitalizace přišla provozovatele televizních sítí na miliardu a tyto investice ještě nejsou amortizovány. Stát jim navíc přidělil stávající kmitočty až do let 2021 až 2024 a v té době už by přitom měl být hotový přechod na DVB‑T2. Bez něj by o televizní signál přišly podle propočtů Českých Radiokomunikací desítky procent obyvatel.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americká sonda OSIRIS-REx letí z planetky Bennu zpět k Zemi. Nasbírala až 400 gramů vzorků

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Realizace projektu začala v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k Bennu. Poté OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, odebrání vzorků. Loni po testovacích přiblíženích k tělesu sonda 21. října provedla úspěšný manévr s nabráním dostatečného množství materiálu z povrchu planetky.

Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy