Připravte se na horší časy, nařídila ČNB bankám. Testy ukazují, že zatím odolají i šokům

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
12. 6. 2018 10:48
Guvernér centrální banky Jiří Rusnok vysvětlil paradox finanční stability v dobrých časech.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok. | Video: ČNB

Praha - Tuzemské banky mají odvádět více peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka (ČNB) totiž zvýšila takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,5 procenta.

Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. Dnes zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. července 2019.

"Toto opatření je motivováno rostoucí zranitelností bank vůči zhoršení ekonomické situace a potřebou, aby vytvářely rezervy pro horší časy", uvedla ČNB.

ČNB tuto sazbu využila poprvé na konci roku 2015, kdy ji s platností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procenta. V květnu 2017 pak rozhodla o zvýšení sazby na jedno procento, a to od 1. července 2018. Naposledy se sazba změnila 6. prosince 2017, kdy ji bankovní rada zvýšila na 1,25 procenta s platností od 1. ledna 2019.

Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.

Zátěžové testy dopadly výborně

Výsledky zátěžových testů, které dnes ČNB zveřejnila ve Zprávy o finanční stabilitě 2017/2018, ukázaly, že tuzemské banky zůstávají vysoce odolné i vůči potenciálním negativním šokům včetně hluboké recese. Analýzy však podle ČNB současně naznačují nárůst rizik spojených s aktuálně "dobrými časy", kdy banky i klienti vnímají rizika jako zanedbatelná.

"Podíl úvěrů se selháním bývá v dobách nejsilnějšího vzestupu ekonomiky velmi nízký. To je často mylně interpretováno jako důkaz, že jsou nízká i rizika s úvěry spojená. Ta však v takové situaci zpravidla nepozorovaně - a o to nebezpečněji - narůstají," vysvětlil guvernér centrální banky Jiří Rusnok paradox finanční stability v dobrých časech.

Příznivý ekonomický vývoj společně s nízkými úrokovými sazbami z úvěrů povzbuzuje vznik optimistických očekávání a zvyšuje podle ČNB ochotu domácností financovat výdaje prostřednictvím dluhu. Podmínky pro poskytování úvěrů zůstávají navzdory mírnému růstu úrokových sazeb vysoce uvolněné a objemy nových úvěrů domácnostem stále vysoké.

Až skončí dobré časy…

"My se ale musíme dívat dopředu. Proto nás zajímá hlavně to, jak to bude se splácením vypadat, až dobré časy skončí. I když k tomu nemusí dojít brzy, jednou se to stane. Jakmile pak začnou růst úrokové sazby nebo nezaměstnanost, mohla by se nemalá část domácností dostat do potíží se splácením úvěrů, což by se následně negativně podepsalo na zdraví bank," uvedl Rusnok.

ČNB, která je ze zákona vedle cenové stability zodpovědná také za udržení stability finanční, na toto vyhodnocení rizik reaguje preventivně novými opatřeními v rámci své makroobezřetnostní politiky. Zpřísňuje podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů a již počtvrté od konce roku 2015 zvyšuje proticyklickou kapitálovou rezervu bank.

Vývoj českého finančního sektoru byl podle zprávy v uplynulém roce celkově příznivý. Zpráva o finanční stabilitě každoročně hodnotí uplynulý vývoj v jednotlivých oblastech finančního sektoru v ČR a analyzuje rizika pro stabilitu celého finančního systému. Odolnost domácího finančního sektoru je hodnocena prostřednictvím makrozátěžových testů za použití alternativních scénářů ekonomického vývoje.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy