Někdo nabízí sedmihodinovou pracovní dobu, někdo volné pátky každý druhý týden. Některé firmy zavádějí čtyřdenní pracovní týden, jiné si dokonce pohrávají s myšlenkou šestihodinového dne, jaký je znám ze skandinávských zemí. A to za stejnou mzdu jako při klasických 40 hodinách týdně.
"Jde o projev důvěry. A firmám, které se zkracování nebály, se to vrací ve větší spokojenosti a loajalitě zaměstnanců. Zkrácená doba nutí pracovníky lépe organizovat práci a vyhovět kolegům v kratší době. Nemyslím si, že by za kratší dobu udělali méně práce," říká Tomáš Ervín Dombrovský ze společnost LMC. Doplňuje, že trh k modelu kratší pracovní doby spěje, jde o budoucnost.
"Řada firem o tom už delší dobu přemýšlela nebo přemýšlí a připravují se na to. Nejde tedy o nějaká náhlá rozhodnutí, ale o promyšlený krok, kdy firmy vědí, co dávají a co za to získají," doplňuje Dombrovský.
Zavádění zkrácené pracovní doby pomohla i situace na trhu práce. Firmy se snaží zaměstnance všemi možnými způsoby udržet a tohle je jeden z benefitů, který řada lidí oceňuje. Hledání nových kolegů a jejich zaučení jsou totiž velmi nákladné.
To potvrzuje i ředitel společnosti VašeČočky.cz Martin Bláha. Firma zavedla od února zkušební sedmihodinový pracovní den, od dubna už funguje oficiálně.
"Nezaznamenali jsme žádné komplikace nebo snížení výkonu spojené se zkrácenou pracovní dobou. Naopak. Efektivita práce zaměstnanců stoupla. Zjednodušeně řečeno, zaměstnanci své obvyklé pracovní činnosti stihli ve zkrácené pracovní době, stačilo změnit organizaci práce. Výjimkou je IT, kde klesl objem odvedené práce o cca tři procenta, což je zanedbatelné v porovnání s tím, že jsou v práci o 12,5 procenta méně času," říká Martin Bláha, podle něhož je osmihodinová pracovní doba neefektivní přežitek.
"Je příliš dlouhá především pro profese, které jsou náročné na kontinuální koncentraci, ale při lepší organizaci práce je jednoduše zbytečná pro velkou většinu," doplňuje.
Firma si před zavedením zkrácené doby udělala průzkum mezi zaměstnanci. Pro zkrácenou dobu hlasovaly dvě třetiny ze všech sedmdesáti zaměstnanců, a tak tento benefit zvítězil nad nabídkou 13. platu, delší dovolené a Multisport karty a stravenek.
"Zavedení zkrácené pracovní doby napříč celou firmou se nijak nedotkne stávajících mezd a v některých odděleních bude mírně navýšený celkový počet úvazků tak, aby pokryl dosavadní pracovní dobu oddělení. Náklady na zkrácenou pracovní dobu odhadujeme na 85 tisíc korun měsíčně," dodává Bláha.
Jednodušší to mají firmy, které koukají na výsledek
Většinou se změna pracovní doby týká firem, kterým jde o výsledek, ne úplně o výkon. U výrobních firem je zkracování pracovní doby komplikovanější. Nicméně i u nich se odbory snaží prosadit alespoň drobné změny. A tak víc než tři čtvrtiny z 5500 společností a firem v Česku, kde o podmínkách vyjednávali odboráři a zaměstnavatelé, mají pracovní dobu už dnes kratší o půl hodiny denně bez krácení mzdy. Ale zase - ne vždy jde o plošné zavedení zkrácené doby napříč firmou, ale jen na určitých pracovištích.
"Nikoho to nepoškodilo, nesnížilo to výrobu, naopak to zlepšilo kondici," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Odboráři by rádi dosáhli zkrácení pracovní doby nejen ve zbývajících podnicích s kolektivním vyjednáváním, ale změnu prosazují do zákona pro všechny. Osmihodinová pracovní doba je v Česku už sto let, uzákonilo ji krátce po svém vzniku v prosinci 1918 tehdejší Československo. Je prý čas na změnu.
Podle Tomáše E. Dombrovského však není nutné zkrácenou dobu zapisovat do zákona. Svoboda firem je podle něj v této otázce důležitá, podstatný je tedy tržní tlak, a ne nařízení.
S tím souhlasí i Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. "Plošné snížení stanovené týdenní pracovní doby ze 40 na 37,5 hodiny týdně je líbivé téma stejně jako například zavedení povinného pátého týdne dovolené, ale určitě by nemělo být na pořadu dne. Zákon umožňuje již dnes firmám zkrátit stanovenou týdenní pracovní dobu bez snížení mzdy vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou. A v praxi to funguje," říká Eva Veličková.
Podle ní by povinné zkrácení stanovené týdenní pracovní doby na 37 hodin pro všechna odvětví, obory, profese mělo negativní dopad na konkurenceschopnost firem a to by neprospělo ani zaměstnancům.
"Předpokladem pro takové snížení je vysoká produktivita práce a dostatek volné kapacity na pracovním trhu. Ani jedna z těchto podmínek u nás není splněna," doplňuje Veličková, podle níž chybí navíc k odpovědnému posouzení možnosti zkrátit pracovní dobu analýzy ekonomických a sociálních dopadů.
"Data ukazují, že země, které mají vyšší počet odpracovaných hodin na jednoho pracovníka, mají též nižší produktivitu práce. Zkracování pracovní doby si mohou dovolit státy, které mají tak vysokou produktivitu, aby pomohla vykrýt výpadek, který vznikne ve fondu pracovní doby. Mezi takové země Česká republika zatím nepatří. Naše ekonomika není na plošné zkrácení připravena, odvětví s nižší produktivitou práce potřebují pro splnění zakázek dostatek odpracovaných hodin," dodává Veličková.
Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové. Zatímco německý zaměstnanec měl na svém kontě 1363 hodin, jeho český kolega podle aktuálních údajů OECD odpracuje v průměru 1770 hodin ročně.
Zkrácení pracovní doby na odbory navrhovaných 37,5 hodiny týdně se naopak líbí čtvrtině českých zaměstnanců. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků mezi 525 zaměstnanci. Desetina zaměstnanců jednoznačně požaduje snížení pracovní doby na 37,5 hodiny týdně, dalších 13 procent se ke snížení pracovní doby kloní, 34 procent neví a 43 procent je proti jejímu zkracování.
Průměrná týdenní pracovní doba v ČR mírně klesá, předloni se snížila na 41,1 hodiny proti 42 hodinám v roce 2003. Zatímco zaměstnanci odpracovali v průměru 39,3 hodiny týdně, podnikatelé 44,1 hodiny.
