Lucemburk - Česká republika byla loni sedmnáctou nejbohatší zemí Evropské unie. Alespoň pokud to posuzujeme podle hrubého domácího produktu (HDP) na osobu, vyjádřeného ve standardu kupní síly (PPS). Podle čerstvých čísel Eurostatu se loni pohybovala na osmdesáti procentech průměru EU.
Česko se tak alespoň symbolicky vrátilo k "dohánění Evropy" - v roce 2012 se totiž český HDP na hlavu pohyboval jen na 79 procentech EU. Nejlepšího výsledku zatím Česko dosáhlo v roce 2009, kdy se HDP dostal na 83 procent unijního průměru.
Pokud se ale zaměříme na to, kolik zboží a služeb si lidé mohou ze své výplaty skutečně koupit, tak patří České republice až 22. místo. Níže v unijním žebříčku skončily už jen Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko a nejslabší Bulharsko.
Dohánění Evropy? Kdeže
Loňské zlepšení o jeden procentní bod ale ještě neznamená, že se Česko v nejbližších letech dostane na úroveň Německa nebo Rakouska. Leda že by se změnila struktura tuzemské ekonomiky.
"Příkladem je kdysi chudé Irsko, kdysi hlavně zemědělsky orientovaná země. Jeho HDP na hlavu nyní i přes nedávnou krizi převyšuje průměr EU," říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Standard kupní síly (PPS) je měřítko, které se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy. Za každou jednotku si spotřebitel ve všech zemích může dovolit stejné množství zboží a služeb.
"Osobně si myslím, že Česko může dohánět Evropu, blížit se jí. Ale nečekejme v nejbližších dvaceti letech, že budeme na stejné úrovni, jako je Německo," vysvětluje analytik HomeCredit Michal Kozub.
"Pokud bude česká ekonomika v nadcházejících letech stabilně růst, tak předpokládám další přiblížení ČR k průměru Evropské unie. Pokud však Česko porovnám s Německem, tak to nám v posledních zhruba pěti letech hospodářsky uteklo a podle statistiky HDP na obyvatele v paritě kupní síly jsme ani ne na dvou třetinách výkonu německého hospodářství," upřesňuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Slovinsko i přes krizi dopadlo lépe
Ze skupiny "starých" patnácti členů EU loni skončily níže Řecko a Portugalsko. Ze zemí, které vstoupily do Unie až po roce 2000, se naopak stejně jako v minulých letech dostaly před Českou republiku Slovinsko, Kypr a Malta.
"Pokud Česko porovnám s Německem, tak to nám v posledních zhruba pěti letech hospodářsky uteklo a podle statistiky HDP na obyvatele v paritě kupní síly jsme ani ne na dvou třetinách výkonu německého hospodářství," říká Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
Slovinsko i Kypr přitom nedávno prošly silnou bankovní krizí, která si v obou zemích vyžádala tvrdé rozpočtové škrty a vedla k ekonomickému poklesu. Například Slovinsko vyšla sanace bankovního sektoru na přibližně desetinu HDP, země se přesto udržela na 83 procentech evropského průměru.
"Slovinsko sice prošlo krizí, ale mezi zeměmi střední a východní Evropy patřilo vždy mezi premianty. Teď těží z dřívějších úspěchů," vysvětluje Kozub. "Obě země měly vyšší srovnávací základnu, to znamená, že HDP na hlavu byl před krizí vyšší než v Česku," souhlasí Novák.
V kupní síle Češi pokulhávají
Statistici ovšem zdůrazňují, že samotný ukazatel HDP informuje pouze o tom, co se na daném trhu produkuje (přičemž zdaleka nevypovídá o všech ekonomických aktivitách). Vůbec ale nepopisuje, co si mohou domácnosti a firmy ze svého příjmu skutečně pořídit. K tomu slouží AIC, neboli ukazatel "skutečné individuální spotřeby".
V tomto žebříčku se Česko nachází až na 22. místě. Výše se dostaly například Slovensko, Polsko, Litva i Řecko. Útěchou je, že meziročně se spotřeba v Česku nepatrně zvýšila, konkrétně o tři procenta.
Za nízkou kupní sílu Čechů může podle Nováka hlavně hospodářská recese v letech 2012 a s ní spojená neochota utrácet.
Míra nejvyšší a nejnižší individuální spotřeby v EU se lišila téměř trojnásobně, v nejchudším Bulharsku činila 49 procent průměru EU, v nejbohatším Lucembursku 138 průměru.
Srovnání zemí podle skutečné individuální spotřeby (AIC) v roce 2013
Průměr EU = 100 %
| Země | AIC | HDP na hlavu |
| 1. Lucembursko | 138 % | 264 % |
| 2. Německo | 125 % | 124 % |
| 3. Rakousko | 119 % | 129 % |
| 4. Švédsko | 118 % | 127 % |
| 5. Dánsko | 115 % | 125 % |
| 6. Belgie | 114 % | 119 % |
| 7. Finsko | 114 % | 112 % |
| 8. Francie | 113 % | 108 % |
| 9. Velká Británie | 113 % | 106 % |
| 10. Nizozemsko | 108 % | 127 % |
| 11. Irsko | 97 % | 126 % |
| 12. Itálie | 97 % | 98 % |
| 13. Kypr | 92 % | 86 % |
| 14. Španělsko | 91 % | 95 % |
| 15. Malta | 83 % | 87 % |
| 16. Řecko | 82 % | 75 % |
| 17. Litva | 78 % | 74 % |
| 18. Slovinsko | 77 % | 83 % |
| 19. Portugalsko | 76 % | 75 % |
| 20. Polsko | 74 % | 68 % |
| 21. Slovensko | 73 % | 76 % |
| 22. Česká republika | 72 % | 80 % |
| 23. Lotyšsko | 67 % | 67 % |
| 24. Estonsko | 63 % | 72 % |
| 25. Maďarsko | 63 % | 67 % |
| 26. Chorvatsko | 61 % | 61 % |
| 27. Rumunsko | 54 % | 54 % |
| 28. Bulharsko | 49 % | 47 % |
Co pomáhá Lucembursku?
Na prvním místě se trvale drží Lucembursko, které loni mělo o 164 procent větší HDP na hlavu, než je evropský průměr.
"Vysoké HDP na hlavu malého Lucemburska bude vysvětleno velmi specifickou skladbou HDP, kdy větší množství lidí pracuje v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, například ve finančnictví," říká hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Kromě toho může být vysoké číslo částečně dané tím, že v zemi pracuje řada lidí ze sousedních států, kteří svojí činností přispívají k tvorbě tamního HDP. Statistici při přepočtu na PPS tyto zaměstnance následně neberou v úvahu, zahrnují sem pouze domácí obyvatele. Oficiální produkce se tak dělí mezi menší počet osob, než kolik na ni přispělo.
