Firmy z Agrofertu inkasují 170 milionů za státní zásoby. Jinak to nejde, říká SSHR

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 31. 5. 2021 13:05
Společnosti skupiny Agrofert mají dominantní postavení v zakázkách pro Správu státních hmotných rezerv (SSHR), informoval Deník N. Pět firem z koncernu zásobuje, skladuje a obměňuje pro stát klíčové zásoby potravin pro případ nouze a inkasuje za to ročně 170 milionů korun.
Druhé největší silo na obilí v ČR v Blovicích. Je součástí systémy Státní správy hmotných rezerv.
Druhé největší silo na obilí v ČR v Blovicích. Je součástí systémy Státní správy hmotných rezerv. | Foto: Miroslav Chaloupka

SSHR Deníku N potvrdila, že zakázky na ochraňování nouzových zásob státu získaly z Agrofertu firmy Navos, Animalco, Olma, Mlékárna Hlinsko a Preol Food. Koncern Agrofert vložil současný premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru 2017 do svěřenských fondů.

Zásoby základních surovin udržuje stát pro případ krize, vystačit mají na překlenutí prvotní fáze nečekané události. Firmy z Agrofertu inkasují ročně téměř 60 procent z celkového objemu peněz, který SSHR za udržování potravinových zásob vynakládá, píše Deník N.

Podle předsedy SSHR Pavla Švagra je dominantní postavení dáno pozicí Agrofertu na českém trhu. "Nevytváříme žádné speciální podmínky pro Agrofert. Udělá se soutěž, přihlásí se firmy. My nesledujeme, komu patří," cituje Švagra web.

Podle protikorupční organizace Transparency International tento přístup není správný. "SSHR už v minulosti ukázala, že nijak nevyhodnocuje majetkovou strukturu společností, například při výběru dodavatele antigenních testů....Tím sami přiznávají, že zcela ignorují opatření proti střetu zájmů či praní peněz," cituje web analytika TI Milana Eibla.

Podle závěrečné zprávy auditu, kterou Evropská komise zveřejnila koncem dubna, Babiš ovládá svěřenské fondy, do kterých vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem. Premiér tak je podle auditu ve střetu zájmů a Agrofert nemá nárok na žádné dotace ze strukturálních fondů EU od 9. února 2017, kdy začala být účinná novela českého zákona o střetu zájmů.

Babiš označil audit za účelový a zmanipulovaný.

Spory ohledně Babišova střetu zájmů se táhnou roky

Sotva usedl Andrej Babiš v lednu 2014 do křesla ministra financí, začaly debaty o tom, do jaké míry je ve střetu zájmů, když zároveň vlastní holding Agrofert, která se uchází o státní zakázky a pobírá miliardové dotace. Zde je přehled podstatných událostí, které následovaly.:

  • 14. září 2016 - Poslanci schválili novelu zákona o střetu zájmů

Výsledkem všech debat ohledně Babišova střetu zájmů byla novela zákona o střetu zájmů, známá jako lex Babiš. Poslanci ji po mnoha debatách přijali 14. září 2016, ze 182 přítomných poslanců bylo pro 135, proti byla ze stran jen naprostá většina poslanců ANO.

  • 11. ledna 2017 - Poslanci přehlasovali veto prezidenta Zemana

Definitivně byl zákon schválen až následující rok, protože prezident Miloš Zeman ho vetoval a vrátil ho poslancům. Ve sněmovně ale byla pro zákon nadále většina, hlasování z 11. ledna 2017 ukazuje, že prezidentovo veto přehlasovalo 129 poslanců. Za ANO hlasovalo 44 poslanců a všichni byli proti. Samotný Babiš nehlasoval, ale proti zákonu mnohokrát ostře vystoupil a kritizoval ho. Zákon později potvrdil i Ústavní soud.

  • 3. únor 2017 - Babiš vložil akcie do svěřenských fondů

Premiér Babiš vložil kvůli zmiňovanému zákonu akcie svých firem Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Fondy nazval AB private trust I a AB private trust II. Do jednoho svěřenského fondu vložil 90 procent akcií Agrofertu a 100 procent akcií SynBiolu, pod který spadá investiční fond Hartenberg. Zbylou desetinu akcií Agrofertu pak dal ministr do druhého fondu. Dohled nad nimi má tříčlenná rada, jejíž členkou je i Babišova manželka Monika.

  • 22. července 2020 - Babiš podle TI obchází zákon

Protikorupční organizace Transparency International vydala prohlášení, že Babiš ve skutečnosti zákon o střetu zájmů obchází. Odkazuje se přitom na informace Českého rozhlasu, který popsal do té doby neveřejnou strukturu obou svěřenských fondů. Babiš je podle dokumentů jediným příjemcem zisku holdingu Agrofert a po jeho odchodu z politiky se firma vrátí do jeho rukou.

  • 23. duben 2021 - Evropští auditoři potvrdili, že Babiš zákon porušuje

Auditoři Evropské komise zveřejnili své definitivní závěry ohledně střetu zájmů českého premiéra. Dospěli k rozhodnutí, že ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Dotace, které dostaly firmu z holdingu Agrofert od 9. února 2017, jsou podle auditorů neoprávněné. Tato zpráva je konečná a není proti ní odvolání. Podle auditorů je rozhodující to, že Babiš jmenoval představitele fondu a může je mimo jiné odvolávat. "Pan Babiš oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím nich ovládá také skupinu Agrofert," stojí ve zprávě.

  • 24. duben 2021 - Ministerstvo se zastává Babiše

Ministerstvo pro místní rozvoj, které vede zástupkyně ANO Klára Dostálová, vzápětí vydalo tiskovou zprávu, ve které auditorům oponovalo s tím, že Babiš český zákon o střetu zájmů dodržuje. "Pouze soudy mohou v rámci České republiky vydávat právní předpisy. Avšak takovým výkladem zatím české orgány nedisponují," konstatuje mluvčí ministerstva. 

  • 19. květen 2021 - Europoslanci kritizují Babiše

Řada členů na jednání Evropského parlamentu kritizovala Andreje Babiše i přístup českých úřadů. Podle poslanců je zřejmé, že Babiš je ve střetu zájmů. Ten trvá nadále na tom, že postupoval podle českých zákonů, když majetek vložil do fondů. Totožný názor zastává i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Zdroj: Radek Bartoníček

Deník N uvedl, že největší objem peněz inkasuje Agrofert od SSHR za ochraňování obilovin prostřednictvím kroměřížské společnosti Navos. Ta za uskladnění a obměnu zásob statisíců tun obilí dostává ročně 147 milionů korun. Obměnu provádí každé čtyři roky. Kontrakt původně sjednala v roce 2005 jiná společnost Agrofertu - Cerea, o pět let později přešel na Navos a stále trvá.

Smlouva není veřejně dostupná a vedení SSHR ji odmítlo poskytnout s tím, že obsahuje citlivé údaje podléhající ochraně utajovaných informací. Smlouva je na dobu neurčitou a pokračuje, aniž by SSHR vypsala novou zakázku.

Podle vyjádření předsedy SSHR Švagra stát nemá u nákupu zásob obilovin jinou volbu než je schraňovat právě u Agrofertu. "Buď si vybereme Agrofert, nebo nebudeme mít nic," uvedl Švagr. U obilí je podle něj specifická situace, protože se musí skladovat ve speciálních silech a Agrofert má rozhodující kapacity ve státě. "Nahradit jeho (Agrofertu) kapacitu není možné," dodal. Podle Švagra nelze ani použít vypsání zakázky na menší objemy obilovin.

SSHR uzavřela také smlouvy se společnostmi Preol Food na držení zásob řepkového oleje, Animalco na ochraňování zmraženého masa a s Olmou a Mlékárnou Hlinsko na zásoby sušeného mléka.

Video: Babiš je Pac-Man, co všechno vyžírá. Poli Agrofertu jsme pomohli, říká člen Ztohoven

Andrej Babiš je ten nejvrchnější kapitalista, který zároveň parazituje na socialistickém systému, ve kterém žijeme, říká Marek Skočdopole. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy