Velká proměna pražské Invalidovny začíná. Památkáři ji chtějí opravit do roku 2025

ČTK ČTK
18. 5. 2018 13:03
Komplex, který dlouhá léta chátral, je podle památkářů v poměrně dobré kondici. Oprava barokního komplexu má vyjít na miliardu korun.
Karlín je in. | Video: Skanska Reality

Praha - Invalidovna v pražském Karlíně by mohla být zrekonstruována do roku 2024 až 2025. Národní památkový ústav (NPÚ), který dnes národní kulturní památku převzal do své správy od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), rozsáhlý a dlouhodobě nevyužívaný barokní komplex opraví za jednu miliardu korun.

"Budeme usilovat o maximální autenticitu těch jednotlivých prostor, ale dáme jim nové využití, novou funkci," řekla k rekonstrukci generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková. Nyní musí památkáři nechat komplex Invalidovny zaměřit, protože k budově z 18. století nejsou plány. Kompletní dokumentace k rekonstrukci by mohla být v roce 2020, o rok později by mohla být zahájena stavba.

Komplex, který dlouhá léta chátral, je podle Goryczkové v poměrně dobré kondici. V dobrém stavu jsou krovy, střecha bude muset být přeložena a vnitřní infrastruktura kompletně předělána. "Ona je samozřejmě zanedbaná, protože dlouhá léta ležela ladem a provedly se tady po povodních některé práce, které nemusely," dodala. Zmínila například odstranění omítek, které mohly vyschnout. Bude však nutné ošetřit platany na nádvoří, protože některé jsou ve velmi špatném stavu. Kompozici stromů však chtějí zachovat.

NPÚ si nechá zpracovat analýzu potřeb Karlína i hlavního města. "Abychom opravdu ty sdílené prostory a komunitní mohli řešit ve vazbě na potřeby té společnosti a podle toho budeme upravovat náš investiční záměr," řekla Goryczková.

Prostory by měly být řešené moderněji, v budově vznikne informační centrum, kavárna a jiné prostory by měly sloužit kancelářím NPÚ, odborům ministerstva kultury, vzdělávacím aktivitám i zdejšímu komunitnímu životu. Památkáři již jednají s neziskovými organizacemi, které mají zájem vstoupit do prostor Invalidovny. Ve zrekonstruované Invalidovně najde sídlo i Pražský filharmonický sbor a ve vyšších patrech by v budoucnu mohly být vystaveny sbírky, které jsou kvůli nedostatku místa v depozitářích muzeí a galerií.

"Chceme to zpřístupnit veřejnosti tak, jak jsme byli zvyklí na našich hradech a zámcích. Máme i za povinnost připomenout historii ty příběhy, které tady v Invalidovně za těch 250 let se odehrály," řekla Goryczková. Prohlédnout si prostory Invalidovny ale mohou návštěvníci už tento víkend v rámci festivalu Open House. A od konce léta by mohla být otevřena každý týden na několik dní až do zahájení rekonstrukce.

Převedení Invalidovny z ÚZSVM na NPÚ bylo zdlouhavé kvůli novele zákona o převodu majetku. "My jsme museli dokládat tu potřebnost, hospodárnost, účelnost, což samozřejmě znamenalo zpracovat podrobně některé záležitosti a věci v daleko větší podrobnosti," dodala generální ředitelka NPÚ.

Objekt byl postaven v letech 1731 až 1737 jako útulek pro válečné vysloužilce. Vzorem stavitelům byla podobná budova v Paříži. Plány na stavbu vypracoval slavný stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1730, pro nedostatek peněz se z návrhu realizovala jen devítina.

K ubytování válečných invalidů budova sloužila do roku 1935. Donedávna v budově působil Vojenský ústřední archiv, který se přestěhoval do objektu v areálu kasáren v Praze-Ruzyni. Ministerstvo obrany pak převedlo Invalidovnu na základě usnesení vlády na ÚZSVM.

Video: Architekt v roce 2016 vysvětluje, proč by stát neměl Invalidovnu prodávat

Z Invalidovny by mohlo vzniknout velmi dobře ekonomicky fungující kulturní a sociální centrum, říká Nisan Jazairi z Iniciativy pro Invalidovnu. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 20 minutami

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy