Orlická přehrada drží už šedesát let. Je největší v Česku, nahlédněme do jejích útrob

Orlická přehrada drží už šedesát let. Je největší v Česku, nahlédněme do jejích útrob
Nejvyšší betonová hráz v Česku. Vyšší je jen sypaná stometrová hráz u Dalešic na řece Jihlavě.
Ani nevytváří nejrozlehlejší jezero. Lipenské je skoro dvakrát větší. Orlická přehrada však zadržuje 716 milionu kubíků vody, což je víc než všechny ostatní přehrady vltavské kaskády a český primát.
Stavět se začala v roce 1954.
Napouštění ještě nedostavěné přehrady - 29. září 1960.
Foto: Ludvík Hradilek
Ludvík Hradilek ČTK Ludvík Hradilek, ČTK
Aktualizováno 25. 12. 2021 18:23
Před šedesáti lety se roztočila první turbína největší tuzemské přehrady. Výstavba 91 metrů vysoké betonové hráze trvala sedm let a byla dokončena před 60 lety, 22. prosince 1961. Rozlehlé přehradě muselo ustoupit několik vesnic a samot, celkem asi 650 stavení, 14 mlýnů a velký počet pil.

Úzké a hluboké údolí pod soutokem Vltavy s Otavou bylo pro stavbu přehrady vybráno už v roce 1911. Tehdejší návrh počítal se zhruba čtyřicetimetrovým přehradním stupněm, který měl sloužit energetickým účelům. Na stavbu však tehdy nedošlo.

Plány byly oprášeny v polovině 40. let, kdy se rovněž provedl důkladný geologický průzkum vytipované lokality. Na jeho základě vznikl projekt přehrady a na podzim 1954 e zahájily přípravné stavební práce.

Stavba elektrárny začala v květnu 1959 a na konci září 1960 byla přehrada už v tak pokročilém stádiu, že se mohlo začít s napouštěním nádrže. Hned následující rok na jaře bylo v orlické hydroelektrárně uvedeno do zkušebního provozu první ze čtyř soustrojí vyrábějících elektřinu. Definitivně byly všechny práce na přehradě a v jejím okolí dokončeny v roce 1966.

Pod hladinou by skončil i empírový řetězový most z Podolska. Unikátní technická památka ale byla rozebrána a po jednotlivých částech přemístěna ke Stádleci na Táborsku, kde nad řekou Lužnicí visí dodnes. Přestěhovat se musel i románský kostelík svatého Bartoloměje v Červené nad Vltavou, který byl před zaplavením zachráněn přesunem na nedaleké výše položené místo. Velká pozornost byla věnována zabezpečení hradů Orlík a Zvíkov, stojících do té doby vysoko nad řekou.

Přehrada je vyhledávanou turistickou lokalitou, jejím klíčovým úkolem je výroba elektřiny. O to se stará čtveřice Kaplanových turbín pohánějících generátory o celkovém výkonu 364 megawatt.

Sedmdesát kilometrů dlouhé umělé jezero, dosahující až k Týnu nad Vltavou, pokrývá 26 kilometrů čtverečních. Kromě Vltavy vzdouvá hladinu i na Otavě a Lužnici, také zmírňuje důsledky záplav. Při velkých povodních v srpnu 2002 dokázala Orlická přehrada spolu s dalšími součástmi vltavské kaskády prodloužit čas potřebný pro evakuaci obyvatel a přípravu protipovodňových opatření v Praze i dalších městech a obcích.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Vláda schválila podání žaloby na neplatnost rozhodnutí Evropské komise, podle kterého má Česko vrátit asi miliardu za zemědělské dotace

Vláda ve středu schválila návrh na podání žaloby na neplatnost rozhodnutí Evropské komise z listopadu 2021, podle nějž má Česko vrátit zhruba 44,1 milionu eur (v přepočtu asi 1,08 miliardy korun) zemědělských dotací kvůli jejich nedostatečné kontrole. Potvrdil to mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Návrh předložil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Žaloba nemá odkladný účinek a podle prováděcího rozhodnutí Evropské komise bude Česko muset částku vrátit do rozpočtu Evropské unie. O dané peníze se tak Česku sníží jiné platby z unijního svazku. Evropská komise původně za chybné čerpání evropských zemědělských dotací v letech 2015 až 2017 vyměřila finanční korekci v přepočtu zhruba 7,5 miliardy korun, státu se ji podařilo snížit ve smírčím řízení. Ministerstvo zemědělství nesouhlasí ani s nižší finanční korekcí, chtělo by ji buď dále snížit, nebo zajistit, aby se dotace nekrátily vůbec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy