reklama
 
 

Odboráře dál povede Středula. Chtějí zvýšit minimální mzdu, zkrátit pracovní dobu a 5 týdnů dovolené

Aktualizováno 27. 4. 2018 18:30
Video: Společný brífink Josefa Středuly a Andreje Babiše během sjezdu ČMKOS. | Video: DVTV
Jediným kandidátem na předsedu ČMKOS byl Středula. Protikandidáty neměli ani místopředsedové Radka Sokolová a Vít Samek.

Praha - Předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se stal na příští čtyři roky znovu Josef Středula. Zvolili ho odboráři a odborářky na sjezdu této nejsilnější odborové centrály v Česku. Místopředsednické posty obhájili Vít Samek a Radka Sokolová. Nikdo z trojice neměl protikandidáta. Zástupci konfederace očekávaný výsledek volby potvrdili ČTK.

Dvoudenní sjezd největší odborové centrály v Česku, Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), začal dnes v Praze. Centrála, která zastřešuje 29 svazů s asi 310 000 členů, si zvolila vedení a stanoví svou další strategii.

Odbory chtějí tlačit na zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně a na růst mezd. Požadovat budou zvýšení minimální mzdy z 12 200 na 13 700 korun od ledna. Při zahájení sjezdu to řekl předseda ČMKOS Josef Středula.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) se růstu minimální mzdy o požadovanou částku nebrání. "Principiálně s tím nemám problém," řekl novinářům Babiš. Podle něj je výše nejnižšího výdělku otázkou dohody mezi odboráři a zaměstnavatelskými svazy.

O minimální mzdě se bude jednat na tripartitě až v červnu. "Dlouhodobě ale prosazujeme ukotvení výpočtu minimální mzdy jasným vzorečkem, tak aby její růst byl predikovatelný a zároveň nepolitický. Jednou z cest by mohlo být zafixovat ji například na 40 procent průměrné mzdy," dodal.

"ČR se nenachází tam, kde si nezaslouží. Myslíme si, že mzda ve výši deset eur včetně odvodů v zemi, která má slušný výkon ekonomiky, není v pořádku. Čeští zaměstnanci mají rozhodně na víc," řekl Středula.

Středula dodal, že odboráři budou "nekompromisně vyjednávat" o dalším navýšení mezd. U minimální mzdy budou požadovat růst o 1500 korun od ledna.

Zaměstnavatelé požadují, aby zvyšování minimální mzdy mělo jasná pravidla a bylo předvídatelné. Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se růst měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora.

Podle Babiše se nyní vede diskuse o nastavení "vztahu mezi minimální a průměrnou mzdou". Podle záměrů ministerstva práce by se pravidla pro stanovení měla dostat do připravované novely zákoníku práce.

Zkrácení pracovní doby by zaměstnavatelé nechali na přirozeném vývoji. "Plošné zkrácení pracovního týdne nevyhnutelně vede ke krácení mezd, což by pravděpodobně narazilo na vůli samotných zaměstnanců," uvedla Hospodářská komora. Snižovat délku pracovního týdne by mělo podle ní smysl v jiné situaci, než v jaké se česká ekonomika nachází.

"Čelíme rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy na trhu chybí 300 000 pracovníků. Pokud snížíme lidem úvazek, firmy budou potřebovat další pracovníky, aby nahradily vzniklý výpadek. Kde je vezmou?" táže se partner personálně-poradenské společnosti Devire Tomáš Surka.

"Firmy se dnes potýkají s obrovským nedostatkem lidí na trhu práce. Především v odvětvích, kde se pracuje v nepřetržitém provozu, si nyní nedovedu zkracování pracovní doby představit," doplnil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Odboráři budou v příštích letech prosazovat také uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny.  Podle zákoníku práce mají nyní pracovníci nárok na čtyři týdny volna.

Odbory by chtěly dosáhnout i uzákonění dřívějšího odchodu do důchodu pro lidi v náročných profesích a ve zdraví škodlivém pracovním prostředí.

Tlačit budou i na zrušení karenční doby, tedy neproplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Zrušení karenční doby se stalo také jedním ze sporných bodů při vyjednávání ANO s ČSSD o sestavování vlády. Vyjednavači obou stran už dřív oznámili, že se na proplácení náhrad i v prvních dnech stonání dohodli. Parametry ale neupřesnili.

Odbory podle Středuly podporují vstup ČR do eurozóny. Česko by však nemělo euro přijímat teď, ale až po posílení koruny za lepšího kurzu, řekl Středula. Loni ve čtvrtém čtvrtletí dosahoval průměrný výdělek v Česku 31 646 korun.

Babiš řekl, že nyní je proti vstupu do eurozóny. Vlastní měna je podle něj vhodný nástroj pro řešení případné hospodářské krize. Skepticky se postavil i k posilování koruny. Kdyby koruna posílila na úroveň 18 až 19 korun za euro, mohlo by to podle něj ohrozit český vývoz.

Podle Středuly při kurzu 27 korun by průměrný zaměstnanec v ČR vydělal 1172 eur, při kurzu 24,30 Kč za euro by to bylo 1302 eur a při kurzu 21,60 pak 1465 eur. "Mít a nemít 300 eur je opravdu vysoká kupní síla," dodal Středula.

Sjezd v pražském hotelu Olšanka zahájilo promítání klipu s rychlými záběry z odborářských akcí a se střídajícími se tvářemi pracovníků. Doprovázelo ho bubnování. Bubenická skupina roztleskala odboráře v sále. Hned v úvodu přítomní minutou ticha uctili památku zaměstnanců, kteří zahynuli v práci.

Na sjezd dorazili kromě premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) také šéf Senátu Milan Štěch či místopředseda sněmovny Jan Hamáček (oba ČSSD). V sále seděli vedle sebe. "Sluší vám to spolu, pánové. Kdybyste potřebovali místo, poskytneme," řekl Středula v narážce na vyjednávání o nové vládě.

Video: Středula: Délka české pracovní doby je extrémní, chceme, aby se čeští zaměstnanci měli líp 

Podívejte se na brífink. | Video: DVTV

autoři: ČTK, Ekonomika | 27. 4. 2018 11:20

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama