Nový památkový zákon zpřísní pravidla pro developery, lidé získají větší vliv

Adam Váchal Adam Váchal
26. 7. 2016 13:30
Od ledna 2018 má - alespoň podle předpokladu ministerstva kultury - začít platit nový památkový zákon. Aby však mohl nahradit stávající, téměř třicet let starou legislativu, musí jej nejdříve schválit poslanci. Odborníci mají na návrh zákona často rozdílné názory. Památkáři jej vítají díky často přísnějším pravidlům pro majitele památkových budov, architekti se obávají, že nové nařízení nedá příliš prostoru současné architektuře.
Ilustrační foto (projekt Květinového domu na Václavském náměstí)
Ilustrační foto (projekt Květinového domu na Václavském náměstí) | Foto: Floweast

Praha - Majitele nemovitostí, které se nachází v památkově chráněných oblastech, čeká zásadní změna. Pokud poslanci schválí návrh zákona o ochraně památkového fondu, od ledna 2018 se výrazně upraví pravidla, jak pečovat o památkově chráněné stavby.

Dosud se vlastníci řídili podle několikrát novelizovaného zákona z roku 1987. Ten je však podle odborníků nedostatečný už jen vzhledem k tomu, že vznikl v době, kdy se nepočítalo s přechodem na tržní ekonomiku a rozmachem soukromého vlastnictví.

Návrh zákona z dílny ministerstva kultury schválila koncem roku vláda. "Nyní se nachází v Poslanecké sněmovně v prvním čtení," říká mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Více prostoru pro občanská sdružení

Zákon - alespoň v navrženém znění - může mít zásadní vliv na práci developerů, kteří plánují stavět či modernizovat budovy v historických centrech měst či dalších památkově chráněných lokalitách. Větší slovo podle návrhu nově získají spolky a občanská sdružení, která dostanou za přesně stanovených podmínek právo se přímo účastnit řízení památkářů a do určité míry tak ovlivňovat jejich průběh.

To může způsobit komplikace samotným developerům. Ti si už nyní stěžují, že právě protesty občanských sdružení komplikují výstavbu v centrech velkých měst, především pak v Praze.

"Aktivisté mají silné slovo, ale nulovou zodpovědnost. Praha i z tohoto důvodu v posledních letech pro developery doslova zamrzla," říká James Woolf ze společnosti Flow East, která je známá svou snahou postavit na místě rohového domu na Václavském náměstí projekt Květinového domu.

Demolici musela společnost několikrát odložit. Důvodem byl návrh prohlášení stavby za kulturní památku, kterou obdrželo ministerstvo kultury, a muselo se tak otázkou hodnoty stavby začít zabývat.

Stejným způsobem nedávno zastavila občanská sdružení plánovanou demolici komplexu budov Transgas na Vinohradské třídě, ve které sídlí klientské centrum Všeobecné zdravotní pojišťovny. Na jejím místě plánuje slovenský miliardář Ivan Chrenko postavit nový administrativní komplex.

Zatímco v současné době může návrh na prohlášení stavby za kulturní památku podat takřka kdokoliv, podle nového zákona by to již nemělo být možné. Návrh bude podávat pouze samotné ministerstvo. Právě tato změna se setkala s kritikou ze strany památkářů.

Pozor na konzervaci

Obavy z nového zákona vyjádřila Česká komora architektů (ČKA). Podle ní norma dostatečně neřeší budoucnost nemovitostí v památkově chráněných lokalitách. "Z kulturního hlediska není možné uvažovat pouze o konzervaci těchto staveb. Naopak. Mnohdy je nutné pro památku najít novou funkci," vysvětluje místopředseda ČKA Pavel Hnilička.

Chystaný zákon podle něj v tomto ohledu opomíjí právě roli architektury. Připomíná, že novodobá architektura může památkově chráněná území v mnoha ohledech obohatit. Podle ČKA by měl být zákon upraven tak, aby investoři jasně věděli, jak mají při obnově nemovitosti v památkové lokalitě postupovat a do jaké míry mohou budovu upravovat. To by urychlilo procesy výstavby, které jsou v Česku často zdlouhavé.

Ministerstvo kultury vidí jako hlavní přínosy nového zákona zjednodušení administrativní zátěže Národního památkového ústavu a vyšší společenskou kontrolu ochrany architektonického dědictví.

Norma by navíc měla nově motivovat vlastníky nemovitostí, aby budovy v památkově chráněných oblastech nenechali chátrat. Nově umožní na jejich údržbu získávat dotace. Úředníci získají také větší pravomoc zasáhnout v případě, kdy vlastník o chráněnou budovu nepečuje. V současné době v tomto ohledu příliš možností, jak majitele donutit k rekonstrukci, nemají.

Naopak na nedostatky upozorňuje Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví. Obává se především paragrafu zákona, podle něhož bude možné vyjmout parcely a pozemky uvnitř památkové zóny.

"Na těchto pozemcích nebude nutné žádat o projednání památkovou péčí. Nesmíme se zaměřit výhradně a pouze jen na ochranu památek, ale také na ochranu jejich prostorových vztahů," vysvětluje viceprezidentka asociace Marie Švábová. Ta má obavy, že vyjmutí parcel z památkové zóny se stane velkou příležitostí pro nové developerské projekty.

Podle ministerstva kultury jsou však obavy asociace zbytečné. Vyjmutí parcely neumožní podle úředníků developerům, aby si v památkově chráněných lokalitách stavěli, co se jim zamane.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Nové radní České televize poslanci nezvolili. Není jasné, kdy se k volbě znovu dostanou

Sněmovna v úterý čtveřici členů Rady České televize nevolila. Předseda opozičního klubu lidovců Jan Bartošek si po zhruba půlhodinové debatě k výběru televizních radních vzal přestávku do konce jednacího dne, poslanci se opět sejdou ve středu. Kdy bude výběr členů rady pokračovat, není jasné.

K odkladu volby vyzývá část opozice i Senát. Mezi adepty jsou i lidé, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize. Pirát Tomáš Martínek dnes neprosadil návrh, aby výběr pokračoval až potom, co sněmovní volební výbor posoudí výtky senátní mediální komise. Bartošek zase chtěl, aby se výbor zabýval zákonností postupu nynější členky televizní rady Hany Lipovské.

Zdroj: ČTK
Další zprávy