Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů v nájmu bydlí méně než pětina českých domácností. Ve srovnání se zbytkem EU si tedy Češi na vlastnictví potrpí, výrazně tím překonávají unijní průměr. Ještě více si na něm ale zakládají Slováci, v nájmu jich bydlí jen v sedm procent.

„Podíly vlastnického bydlení jsou mimo jiné ovlivněny strukturou obydlení a historickým vývojem. V zemích, kde je vyšší podíl venkovského obyvatelstva, což je i případ Slovenska, bývá zpravidla vyšší podíl domácností bydlících ve vlastním. Naopak v zemích, kde je vyšší podíl obyvatel žijících ve velkých městech, bývá často vyšší podíl nájemního bydlení – příkladem může být Německo,“ vysvětluje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Ceny nájmů dál rostou, ukazuje srovnání. Lidé kvůli nim míří i mimo Prahu

Nájemní bydlení ale přesto postupně nabývá na popularitě. „V Česku za poslední rok jednoznačně zásadně narostl zájem o nájemní bydlení. Mezi odborníky už to dostalo i vlastní termín ,renesance nájemního bydlení'. Vlastnické bydlení se vinou vysokých úrokových sazeb u hypoték stalo prakticky nedostupné,“ říká Tomáš Carba z Asociace nájemního bydlení.

Podle letošního průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví nicméně bydlí v nějakém druhu vlastního bydlení téměř tři čtvrtiny Čechů. Nejčastěji se jedná o rodinný dům, který vlastní přímo jeho obyvatelé nebo někdo z jejich rodiny či blízkých. Takovým způsobem bydlí na 40 procent Čechů, zatímco u bytů – včetně těch družstevních – jde zhruba jen o 32 procent.

Nájem je v Česku výhodnější

Víc než polovina Čechů, kteří nyní ve vlastním nebydlí, to chce změnit. Nájemní bydlení se přitom Čechům ve srovnání s vlastnictvím vyplatí víc než ve většině ostatních unijních států, jak ukazují data serveru Numbeo.

Podle výsledků pilíře Úroveň bydlení Indexu prosperity a finančního zdraví nás v tomto ohledu překonává pouze Německo a Francie. „S ohledem na zvyšující se nedostupnost vlastnického bydlení lze očekávat postupný nárůst bydlení v nájmu, zejména ve větších městech,“ upozorňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. „Ačkoliv je nájemní bydlení často lepší, a v některých případech ekonomicky výhodnější formou bydlení, pojí se s ním řada nejistot. Zcela postrádáme mechanismy, které by nájemníkovi zaručily dlouhodobě stabilní a finančně udržitelné bydlení (zejména pak v důchodovém věku), vlastníkovi pak chybí záruky, že je jeho nemovitost v dobrých rukou,“ dodává.

Na bydlení přes 40 procent příjmů

Pro nadpoloviční většinu Čechů jsou náklady na bydlení velkou zátěží pro rodinný rozpočet, pro každého desátého Čecha dokonce velmi velkou zátěží. „Každému čtvrtému z nás se navíc situace výrazně zhoršila ve srovnání se situací před dvěma lety, tedy před energetickou krizí a obdobím vysoké inflace. Tehdy představovaly náklady na bydlení velkou zátěž jen pro třetinu Čechů,“ vysvětluje Fialová.

U 76 procent lidí současné náklady na bydlení nepřesahují 40 procent jejich měsíčních příjmů, nejčastěji činí 11 až 20 procent. Více než pětině Čechů nájem, hypotéka, energie a další výdaje spolknou větší částky, které 40procentní podíl přesahují.

Žádná zvířata ani kouření. Experti radí, co smí majitelé od nájemníků chtít a co ne

Největší zátěž náklady na bydlení uvádějí vlastníci s hypotékou a nájemci. Problémy mají nejčastěji domácnosti s nízkými příjmy a také lidé, kteří obecně špatně vycházejí se svými příjmy.

Pražané jsou přetíženi náklady na bydlení zdaleka nejčastěji, v menších městech a obcích je naopak situace výrazně lepší. Z hlediska rodinného stavu je patrné, že rozvedení a ovdovělí jsou náklady na bydlení přetíženi častěji než jednotlivci a lidé žijící s partnery.

„Problematickou situací v oblasti bydlení trpí lidé napříč různými skupinami populace. Mladí lidé zejména ve velkých městech, kteří kvůli nedostupnosti vlastního bydlení často odkládají založení rodiny, dále pak všichni lidé, a zejména senioři, žijící v nájmu, jehož cena v posledních letech výrazně narostla,“ pokračuje Hrtúsová. „Vyhráno nemají ani majitelé nemovitostí, kteří stále splácejí hypotéku a na které kvůli refixaci dopadly vyšší úrokové sazby. Tyto skupiny jsou pak navíc ještě výrazněji ohroženy vysokým růstem cen energií a potravin,“ doplňuje.

„V Česku je podle různých dat přes 150 tisíc osob v bytové nouzi. Současná situace tento problém logicky prohlubuje. Statisticky jsou více ohroženy mladé rodiny s dětmi, ale obce ani stát by se neměly zaměřit jen na vybranou cílovou skupinou,“ říká František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR.

Z města na venkov

Podle letošního srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví jsou právě výdaje na domácnost v Česku páté nejvyšší napříč EU v porovnání s průměrnými výdaji. Ještě hůř jsme v pilíři Úroveň bydlení dopadli v oblasti finanční dostupnosti nového bydlení, kde Česko skončilo na posledním místě – na průměrný rodinný byt padne až 14,9 ročních platů.

Na bydlení dá většinu svého příjmu až pětina domácností. Nejvíce je jich na Liberecku

„Příčin nedostupnosti bydlení je hned několik – globálních i lokálních. Za posledních zhruba čtyřicet let došlo k zásadnímu významovému posunu, bydlení nabralo dvojí povahu – neznamená jenom domov a naplnění našich základních potřeb, ale i komoditu, která je obchodovatelná,“ upozorňuje na další důvod nedostupnosti bydlení Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

Horší dostupnost bydlení žene lidi z měst na venkov. „Český venkov, respektive i menší městská sídla, se dlouhodobě potýkají s vylidňováním a stěhováním zejména mladých lidí do velkých měst a jejich bezprostředního okolí. V posledních letech ale vidíme i opačný trend návratů do rodných obcí,“ vysvětluje Lukl.

Hypotéku splácí každý čtvrtý Čech

Až 62 procent lidí, kteří se chtějí přestěhovat do vlastního, si to nemůže finančně dovolit. To platí zejména pro třicátníky, kteří se s tímto problémem svěřili ve dvou ze tří případů. U lidí do dvaceti let je výrazný i 43procentní podíl těch, kteří se stěhovat do vlastního neplánují, protože jim současné bydlení vyhovuje.

Hypotéku má v současnosti téměř každý čtvrtý Čech. Třetina z nás splácí každý měsíc částku do sedmi tisíc korun a další třetina pak mezi 7 a 13 tisíci. Nejvyšší částky platí obyvatelé Prahy – až u 40 % Pražanů přesáhne splátka 13 tisíc korun. „Průměrná výše nových hypotečních úvěru se v současnosti pohybuje okolo 2 700 000 korun. Nejčastěji si Češi berou úvěr na bydlení s dobou splatnosti na 27 let," uzavírá Petra Skrbková, šéfka týmu Bydlení v České spořitelně.