Praha - V České republice je v exekuci přes 850 tisíc lidí. Snadnější pravidla pro oddlužení, která v lednu na návrh ministra spravedlnosti Roberta Pelikána schválila vláda a nyní je projednávají poslanci, jim mohou pomoci se dostat z dluhové pasti. Vydělat na tom však mohou i zaměstnavatelé, které díky tomu získají nové pracovníky. O pozitivním dopadu na zaměstnanost hovoří například Svaz průmyslu a dopravy či Hospodářská komora.
Novela insolvenčního zákona zavádí mírnější pravidla pro vyhlášení osobního bankrotu. V současnosti musí být lidé v úpadku schopni splatit za pět let alespoň 30 procent dluhu. Řada z nich to však stejně nezvládá a místo splácení se tak přesouvají do šedé ekonomiky. Nově by mohli projít oddlužením i za tři roky, pokud by zvládli splatit alespoň polovinu dluhů.
Především by ale dostali možnost takzvaného "oddlužení na nulu". Pokud by pod dohledem insolvenčního správce po sedm let skutečně usilovali o co možná největší splacení závazků, dosáhli by oddlužení, i pokud by nakonec zvládli splatit i třeba jen jednotky procent svého dluhu.
Návrh kritizují věřitelé, kteří se obávají finančních ztrát i nezodpovědného chování budoucích dlužníků. Zástupci zaměstnavatelů a průmyslu však uznávají, že nová pravidla by mohla vrátit na pracovní trh předlužené jedince. "Vítáme, že se vláda snaží novelou řešit situaci lidí v dluhové pasti. Ti totiž kvůli četným dluhům nejsou ochotni nechat se zaměstnat na legálním pracovním trhu, a firmám tak chybí zaměstnanci," říká mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.
Podobně se na věc dívá i Hospodářská komora. "Návrh pravděpodobně zvýší šanci, že se dlužníci vrátí na oficiální trh práce v České republice," souhlasí šéf legislativního odboru Hospodářské komory Ladislav Minčič. "Dnes se předlužené osoby řádnému pracovněprávnímu vztahu nezřídka vyhýbají, anebo jsou aktivní za hranicemi země," vysvětluje. A to je podle něj v situaci, kdy chybí pracovníci prakticky ve všech odvětvích, problém.
Počet lidí stojících mimo systém je tak veliký, že by přitom pracovnímu trhu pomohl. "Hrubým odhadem se může jednat o 150 až 200 tisíc lidí s exekucemi, kteří se pohybují čistě mimo legální trh práce," řekl loni na podzim Radek Hábl z Agentury pro sociální začleňování, která spadá pod Úřad vlády. Dalších až 200 tisíc lidí pak podle jeho odhadů kombinuje příjem z minimální mzdy s výdělkem z práce na černo.
Důvodem přitom podle Hábla není jen to, že se lidem s mnoha exekucemi nevyplatí vydělávat si legálně, protože exekutor strhne většinu jejich výdělku, aniž by se rýsoval konec splacení závazků. "Řada zaměstnavatelů navíc není ochotna lidi s exekucemi zaměstnat, je to pro ně administrativně velmi náročné a rizikové," domnívá se Hábl.
Potíže se zaměstnáváním těchto lidí přiznává i Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. "Zaměstnavatelé musí provádět administrativu exekucí a srážky ze mzdy, a to na vlastní náklady," vysvětluje.
Vyhlášení insolvence přitom exekuci prakticky zastaví. V jejím průběhu není možné exekuční příkaz vykonat. A pokud se během oddlužení nepodaří splatit pohledávku, na kterou je vyhlášená exekuce, ale daný člověk oddlužením úspěšně projde, musí se exekuce na zbývající pohledávky úplně zastavit.
Usnadnit návrat předlužených lidí na trh práce mohou obě nové varianty řešení - jak tříletá varianta, tak sedmileté "oddlužení na nulu". I zástupci zaměstnavatelů, kteří by mohli z návratu těchto lidí na pracovní trh profitovat, si jsou vědomi souvisejících rizik.
Mezi věřitele, které mohou nová pravidla poškodit, ostatně nepatří zdaleka jen banky a úvěrové společnosti. "Například energetické společnosti na takovém rozhodnutí budou tratit, neboť značná část dluhu nebude uhrazena právě jim," vysvětluje Veličková ze Svazu průmyslu.
Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory navíc může být pro řadu předlužených návrat na pracovní trh velmi komplikovaný. "Mezi lidmi v dluhové pasti je i skupina osob, které již ztratily pracovní návyky nebo jsou zatíženy společensky problematickými aktivitami, závislostmi a podobně," vysvětluje. "Jejich resocializaci a opětovnému zapojení na trhu práce ani návrh ministerstva spravedlnosti nepomůže," domnívá se.
Problémy se zaměstnáváním lidí v dluhové pasti vedly v minulosti k tomu, že některé firmy začaly svým zaměstnancům na splácení dluhů raději poskytovat bezúročné půjčky. Patřila mezi ně například strojírenská firma SHM, kterou řídí její spolumajitel Pavel Holubář. Ten se však k možnosti oddlužení na nulu staví trochu skepticky. A to i přesto, že samotné poskytnutí pomoci vybraným zaměstnancům se firmě osvědčilo.
"Pokud je ve firmě šikovný člověk, tak mu rádi pomůžeme," říká Holubář. V takovém případě pak mívá pomoc i výchovný smysl. Plošné zavedení možnosti oddlužit se na nulu však podle něj nejspíš zahrne i ty, kteří si půjčky berou bez ochoty je později splatit.
Refinancovat své půjčky pomáhal některým zaměstnancům i Jablotron Dalibora Dědka. "Překvapilo mě, že do dluhové pasti se dostali i lidé, kteří byli inteligentní a měli velmi slušný příjem," říká Dědek. K novým pravidlům na oddlužení se však nechtěl vyjádřit s odkazem, že je nemá detailně nastudovaná. Zmínil však, že by uvítal větší důraz na vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti. "Já bych víc zvážil prevenci, aby lidé přemýšleli, odkud si berou peníze," říká Dědek.
