Ke konci srpna zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce 363 114 volných pracovních míst. Bylo to téměř o 5000 víc než v červenci, proti loňskému srpnu volných míst přibylo skoro o 22 300. Na jedno volné místo tak připadá méně než jeden uchazeč.

Související

Při propuštění si dejte pozor, co podepisujete. Výše odstupného se může zásadně lišit

Výsledek je lepší, než předpovídali analytici, kteří očekávali stagnaci nezaměstnanosti na červencových 3,7 procenta. V srpnu se sice nezaměstnanost obvykle mírně zvyšuje kvůli příchodu absolventů na pracovní trh, ekonomové ale čekali, že neporoste, protože ekonomika se zotavuje a pracovníků na trhu je nedostatek.

Očekávaný nárůst počtu nezaměstnaných se nekonal, naopak zaměstnavatelé začali nabírat nové zaměstnance, podotkl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Připomněl, že v září na trh práce přicházejí další absolventi a také postupně končí sezonní práce. "V následujících měsících tak může nezaměstnanost stagnovat nebo mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od aktuální pandemické situace," dodal.

"Situace na trhu práce nemá jasného výherce. Na jedné straně se může zdát, že zaměstnancům hraje do karet nízký počet lidí bez práce a vysoký počet volným pracovních míst. Hlad po kvalitních zaměstnancích je enormní, takže cesta k vyššímu platu je zdánlivě snadná. Na druhé straně zaměstnavatelé si hýčkají stávající osvědčené pracovní síly a v situaci, kdy firmy netuší, jaké budou podmínky pro podnikání v následujících měsících jsou mzdové náklady drženy pod pečlivou kontrolou," uvedl k tomu analytik ze společnosti Citfin Tomáš Volf.

Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, uvedl Úřad práce ČR. Nadále je velký zájem také o sezonní pracovníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství. Pracovníky hledají také třeba v živočišné a potravinářské výrobě a obchodu.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR:

Zdroj: Úřad práce ČR

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil také upozornil, že v Česku nadále schází velká část zahraniční pracovní síly, která se po pandemickém úprku ještě plně nevrátila. "Pokud koronavirus během podzimu znovu nenabere na síle, zůstane hodnota 4,3 procenta ze začátku letošního roku rekordem, ke kterému se česká nezaměstnanost jen tak znovu nepřiblíží, a to ani v tradičně slabších posledních měsících roku," doplnil Hradil.

Nejhůře je na tom Moravskoslezský kraj

Nejvyšší nezaměstnanost mezi kraji byla v srpnu 5,4 procenta v Moravskoslezském, 5,3 procenta v Ústeckém a 4,7 procenta v Karlovarském kraji. "Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v srpnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci," uvedl úřad práce. Naopak nejnižší podíl lidí bez práce 2,3 procenta zůstal v Pardubickém kraji. Nejvýrazněji nezaměstnanost proti loňskému srpnu klesla v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Související

Kam všichni zmizeli? Ve službách i ve výrobě chybí lidi, průzkumy vysvětlují proč

Z okresů byla nezaměstnanost na konci srpna nejnižší na Pelhřimovsku, Jindřichohradecku, Rychnovsku a v okrese Praha-východ, shodně 1,7 procenta. Nejvyšší podíl nezaměstnaných úřad práce zaznamenal na Karvinsku, kde to bylo devět procent. Následuje Mostecko s 6,9 procenta a Ostrava-město s 6,6 procenta.

Během srpna úřady práce nově zaevidovaly 29 851 lidí, méně než v červenci i před rokem. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský a Středočeský, nejméně Karlovarský kraj. Naopak z evidence odešlo 34 140 uchazečů.

Související

Bez práce, s podporou osm tisíc měsíčně. Analýza ukázala, jak se vede nezaměstnaným

Bez práce byli nejčastěji lidé s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. "Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci srpna bylo v evidenci Úřadu práce ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 76 804," uvedl úřad.

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v procentech):

Zdroj: Úřad práce ČR