Podle analytiků růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde. S ohledem na pokračující vládní programy počítají ale jen s pozvolným zvyšováním nezaměstnanosti. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v předchozích měsících uvedla, že za dobrým vývojem je hlavně kurzarbeitový program Antivirus, to zopakovala i ve středu.
"Vzhledem k aktuální ekonomické a pandemické situaci jsou nynější čísla velmi dobrá. Jsme stále v Evropě premianti. Je to zásluhou vládních programů, a to zejména programu Antivirus," uvedla také Maláčová. Pokud by nezaměstnanost rostla, byly by podle ní náklady státu na podpory a nezaměstnané vyšší, než kolik vynakládá na Antivirus. Lidé si při ztrátě místa hned hledají nové zaměstnání, uvedla také ministryně k číslům.
"Přepokládáme, že v následujících měsících nezaměstnanost v souvislosti s útlumem sezonních prací, zejména v zemědělství a v lesnictví, pravděpodobně vzroste. Ve větším počtu by se mohli začít hlásit také pracovníci z oblasti služeb," uvedl ředitel odboru zaměstnanosti z Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.
Nárůst počtu lidí bez práce očekává také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "V listopadu se počet nezaměstnaných asi o pár tisícovek zvýší, nepůjde ale o zásadní změnu pro trh práce. Skokové zvýšení nezaměstnanosti se patrně odehraje na přelomu roku. Jak výrazné bude, závisí i na tempu rozvolňování stávajících reastriktivních opatření v ekonomice. Určitou nejistotou je navíc načasování registrací nově nezaměstnaných do prosince či ledna," uvedl Sobíšek, podle kterého bude ale podíl nezaměstnaných na konci ledna určitě výrazně překračovat čtyři procenta.
Nejnižší nezaměstnanost vykázal ke konci října okres Rychnov nad Kněžnou, kde bylo bez práce 1,8 procenta lidí. Následovaly okresy Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Praha-východ s mírou nezaměstnanosti 1,9 procenta. Naopak nejvyšší byla v okrese Karviná, a to osm procent.
Během října se na úřad práce nově přihlásilo přes 36 000 nezaměstnaných, zhruba o 14 500 méně než v září. Nejvíce nových nezaměstnaných, 4523, hlásí Praha a Moravskoslezský kraj, který evidoval 4371 uchazečů. Naopak nejméně nových uchazečů evidoval úřad na Vysočině, a to 1420.
Volných pracovních míst v říjnu meziměsíčně zhruba o 6000 ubylo, úřad práce jich evidoval 310 730. Zaměstnavatelé v říjnu nahlásili 33 776 nových volných pracovních míst, v předchozím měsíci úřad naopak obsadil, a následně z evidence vyřadil, 42 919 volných pracovních míst. "Jde tedy o velmi dynamický proces," uvedl úřad v tiskové zprávě. V uplynulém měsíci trval zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance především v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících.
Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,9 uchazeče. Nejvíce lidí na jedno místo připadá na Karvinsku (8,3). Naopak nejmenší poměr nezaměstnaných k volným místům je v okresech Praha-východ, Plzeň-jih a Mladá Boleslav, kde na jedno místo připadá 0,2 uchazeče.
Pomoc německého průmyslu
Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila se se současnou situací kolem koronavirových opatření po jarní zkušenosti lépe vypořádávají výrobní podniky, kterým pomáhá i dobře rozjetý německý průmysl. "Naproti tomu ve službách, které jsou omezeními nejvíce zasaženy, předpokládáme nadále napjatou situaci. Dalším varovným ukazatelem do budoucna je i pokračující nárůst podílu dlouhodobě nezaměstnaných, jejichž opětovné začlenění do pracovního procesu je obvykle složitější," doplnil Hradil.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč k tomu doplnil, že trhu práce pomáhá skutečnost, že aktivita v české ekonomice se v průběhu třetího čtvrtletí oživila po jarním propadu s tím, jak se v letních měsících zvolnila omezení spojená s koronavirem.
Pro samotný říjen je pak podle něj mírný meziměsíční pokles nezaměstnanosti obvyklý díky tomu, jak opadá poprázdninová vlna příchodu absolventů škol na trh práce a případně do evidence úřadu práce.
Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v pct.):
| září 2020 | říjen 2020 | |
| Praha | 3,4 | 3,4 |
| Středočeský kraj | 3,3 | 3,3 |
| Jihočeský kraj | 2,7 | 2,7 |
| Plzeňský kraj | 3,2 | 3,0 |
| Karlovarský kraj | 5,0 | 5,0 |
| Ústecký kraj | 5,4 | 5,2 |
| Liberecký kraj | 3,9 | 3,8 |
| Královéhradecký kraj | 2,9 | 2,8 |
| Pardubický kraj | 2,6 | 2,5 |
| Vysočina | 3,0 | 2,9 |
| Jihomoravský kraj | 4,2 | 4,1 |
| Olomoucký kraj | 3,6 | 3,6 |
| Zlínský kraj | 2,9 | 2,9 |
| Moravskoslezský kraj | 5,4 | 5,3 |
| ČR | 3,8 | 3,7 |
Zdroj: Úřad práce ČR
