Praha – Firmy, kterým ubude práce pro zaměstnance kvůli hospodářské krizi, přírodní katastrofě nebo například sankcím proti Rusku, budou moci žádat o příspěvek od státu. Základní podmínky podpory zvané kurzarbeit dnes schválila vláda.
Státní příspěvek na zkrácenou pracovní dobu má zabránit propouštění během dočasného poklesu zakázek. Vychází z německého vzoru.
"Zaměstnanci by dostávali 70 procent své průměrné mzdy, přičemž 50 procent by platil zaměstnavatel a 20 procent stát," řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová z ČSSD. Právě výše příspěvku dosud byla jedním z bodů, o němž nebylo jasno.
Vláda poskytne příspěvek maximálně na půl roku, opakovaně až na 12 měsíců. Maximální výše příspěvku by mohla dosáhnout deseti či patnácti procent celostátní průměrné mzdy, nyní tedy 2481 či 3721 korun.
Jednodušší podmínky? Všechno na vládu
Kurzarbeit zavedla už od září roku 2012 i vláda vedená Petrem Nečasem (ODS). Zájem firem byl ale výrazně nižší, než kabinet očekával. Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali, že kritéria jsou příliš přísná.
"Nový" kurzarbeit měl nyní nastavit jednodušší podmínky. Úřady práce by "sbíraly" žádosti zaměstnavatelů poté, co nařízení vlády vyhlásí krizovou situaci. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale nakonec prosadil, aby každou jednotlivou žádost pak schvalovala vláda.
Ke startu systému je potřeba schválit novelu zákona o zaměstnanosti. Nový systém by mohl začít fungovat až od jara, očekává ministryně.
Není to motivující, říkají firmy
Zástupci velkých zaměstnavatelů - Svaz průmyslu a dopravy - nepovažují dnešní rozhodnutí vlády o podobě kurzarbeitu za dostatečně motivující pro udržení pracovních míst ve firmách.
"Za těchto podmínek se vytváří neživotaschopná varianta, kterou firmy nebudou zřejmě využívat. Náhrada mzdy při částečné nezaměstnanosti je nyní 60 procent, zatímco při současném návrhu kurzarbeitu by firmy hradily 50 procent. Rozdíl mezi 60 % náhrady mzdy bez kurzarbeitu a 50 % při finančním zastropování a administraci s příspěvkem není pro zaměstnavatele motivační," říká mluvčí svazu Milan Mostýn. Původně byla ve hře vyšší částka.
Německý vzor
Během ekonomické krize byl kurzarbeit zaveden v Německu, kde se osvědčil. "Od dubna 2008 do prosince 2009 poklesl HDP v Německu o 5,6 procenta, počet odpracovaných hodin v národní ekonomice poklesl o tři procenta, ale nezaměstnanost stoupla pouze o jediné procento. Ve většině zemí přinesla ekonomická krize velký nárůst nezaměstnanosti, v Německu však i díky kurzarbeitu nikoliv," shrnuje německou zkušenost Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Také česká vláda nyní čeká, že státní pomoc firmám bude výhodnější, než pokud by stát musel propuštěným lidem platit podporu v nezaměstnanosti či další dávky.
Druhý pokus
Proč předchozí verze kurzarbeitu, s níž přišla od září 2012 Nečasova vláda, neuspěla? „Podmínky pro vstup do programu bylo poměrně obtížné splnit. Jednalo se například o prokazování poklesu tržeb o alespoň 20 procent za celou společnost. Pokud tedy v rámci zaměstnavatele působily jak závody, u nichž došlo ke značnému poklesu zakázek, tak závody, kde k poklesu zakázek nedošlo, mohlo se stát, že tato podmínka nebyla splněna a nebylo možné čerpat prostředky ani u zaměstnanců těch závodů, kde by podmínka splněna byla, pokud se posuzovala samostatně,“ vysvětluje Ivanco.
Kurzarbeit je vylepšenou, ale současně přísnější variantou takzvané částečné nezaměstnanosti, kterou lze obecně využívat podle zákoníku práce. Obecně platí, že když firma nedokáže přidělit zaměstnanci práci na celou pracovní dobu, protože nemá odbyt pro výrobky nebo služby, může mu místo propouštění snížit mzdu na minimálně 60 procent. Při této částečné nezaměstnanosti ale nedostává příspěvek od státu.
Připravujeme podrobnosti.
