Obě elektrárny byly největšími znečišťovateli i v loňské statistice. Na data upozornily ve čtvrteční tiskové zprávě ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha.
Elektrárna Počerady proti roku 2019 vypustila loni zhruba o 200 000 tun CO2 méně. U elektrárny Tušimice II pokles činí zhruba milion tun CO2. Třetím největším znečišťovatelem je, stejně jako v předchozí statistice, paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné. Ta loni vypustila přes 3,2 milionu tun CO2, v roce 2019 to bylo 3,9 milionu tun.
"V čele žebříčku se překvapení nekoná - umístila se tam velká plýtvavá elektrárna Počerady, která podobně jako elektrárna Chvaletice nikdy neprošla komplexní rekonstrukcí a která nedodává žádné teplo," uvedl Lukáš Hrábek z Greenpeace.
"Obě si teď žádají o výjimky z emisních limitů, aby mohly být provozovány i nadále. Ať už vláda rozhodne o konci uhlí jakkoli, je jasné, že Počerady i Chvaletice by se měly co nejdříve uzavřít. Zvlášť v situaci, kdy Česká republika vyváží více elektřiny, než tyto dvě elektrárny dohromady vyrobí," dodal Hrábek. O dočasnou výjimku ČEZ požádal loni v březnu.
"Elektrárna Počerady byla i loni největším jednotlivým zdrojem emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu. Vypustila více než všechny náklaďáky a autobusy dohromady. Pálí nejvíce uhlí ze všech elektráren a s nejnižší účinností. Vyrobená elektřina pokrývá jen část našeho vývozu," řekl energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Do desítky největších zdrojů CO2 v Česku patří sedm uhelných elektráren a tři průmyslové podniky.
Uhelná komise loni v prosinci doporučila vládě ukončit využívání uhlí v Česku do roku 2038. Ministry termín rozděluje. Materiál Uhelné komise tak byl počátkem února stažen z jednání vlády, aby ho mohla připomínkovat ministerstva a vybrané instituce. Stejně jako komise volily mezi lety 2033, 2038 a 2043.
