"Co se týká Dětmarovic, tam se věnujeme celé té lokalitě, řešíme i dodávky tepla do Bohumína, do Orlové. Máme několik variant, které počítáme - jak dál v této lokalitě působit. Rozhodnutí by mělo padnout letos na jaře," řekl Beneš. ČEZ už dříve uvedl, že černouhelná elektrárna Dětmarovice patří do skupiny elektráren, se kterými firma dlouhodobě nepočítá.
Elektrárnu Mělník III by podle dřívějších informací měla nahradit plynová kotelna s výkonem 140 megawattů (MW) a těsně poté i paroplynový zdroj, který bude dodávat 200 MW. Výstavba je plánována za plného provozu. ČEZ už uzavřel smlouvu na vybudování plynové přípojky na místo budoucí plynové teplárny. Kompletní přeměna lokality Mělník na nízkoemisní má stát miliardy korun.
Elektrárna Mělník III byla uvedena do trvalého provozu v roce 1981. Až do zprovoznění nového zdroje v Ledvicích byla největším uhelným blokem v Česku. V letech 1994 až 1998 prošel blok výraznou modernizací s cílem prodloužit jeho životnost a dočkal se odsíření. Elektrárna Mělník v současnosti kromě elektrického proudu vyrábí také teplo, kterým zásobuje Prahu. Na dodávkách tepla pro hlavní město by se nemělo nic měnit ani do budoucna, uvedl dříve ČEZ.
Černouhelná elektrárna Dětmarovice byla postavena v letech 1972 až 1976 a je největším černouhelným zdrojem na území České republiky. Současný výkon elektrárny je 600 MW, jeden blok o výkonu 200 MW byl už odstaven v loňském roce.
ČEZ se v poslední době zbavil i dalších uhelných zdrojů. Loni v červnu uzavřel elektrárnu Prunéřov 1 a na konci roku 2019 nevyužil opci zůstat nadále majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, kterou tak za 2,5 miliardy korun získala firma Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Převzala ji od začátku letošního roku.
Vizi postupného odklonu od uhlí představila ČEZ předloni na podzim. Společnost tehdy uvedla, že instalovaný výkon uhelných zdrojů v ČR klesne postupně do roku 2040 z 6,2 gigawattu (GW) na 0,7 GW, což je výkon nového bloku v elektrárně Ledvice.
