Čeští vědci zkoumali náročnost povolání. Odhalili deset největších pracovních dříčů

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
28. 6. 2020 11:24
Třicet tisíc kroků denně, dlouhé směny, intenzivní pohyb, zvedání těžkých břemen, stres. Některé profese jsou fyzicky i psychicky velmi náročné. A právě na ty se zaměřil průzkum expertů Univerzity Karlovy.
Dřevorubec patří podle průzkumu k největším dříčům
Dřevorubec patří podle průzkumu k největším dříčům | Foto: Kláštorná Kalcia

Průzkumu Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy se zúčastnili zástupci deseti vytipovaných náročných povolání. V jejich běžném pracovním dni se zaznamenávala data o pohybové aktivitě, počtu kroků, měřil se také čas strávený intenzivním pohybem, čas sezení i kalorický výdej. 

"Na základě doporučení odborníků a Společnosti pro výživu jsme vybrali deset povolání, u kterých byl z podstaty práce předpokládaný úbytek minerálních látek. Šlo o popeláře, skladníky, ale také hasiče, farmáře nebo záchranáře. Práce, u kterých se o manuální náročnosti tak často nemluví, a přesto fyzicky náročné jsou," uvedl Tomáš Větrovský z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který průzkum vedl.  

O fyzické náročnosti práce horníka nebo skláře se podle něj učí děti už na základní škole. Průzkum ale ukázal, že největšími dříči jsou popeláři, skladníci a dřevorubci, kteří obvykle doporučovaných 10 tisíc kroků za den nachodí dvakrát či třikrát.

"Umístění profesionálních sportovců na předních příčkách nás nepřekvapilo, ale jak jsme zjistili, sportovci mají mezi extrémními fyzickými výkony dostatek času na odpočinek, na rozdíl od manuálně pracujících lidí. Sledovaná povolání navíc zahrnují statickou zátěž, zdvihání těžkých břemen nebo monotónní pohyb v nezvyklých polohách a náročných podmínkách, a to v dlouhých směnách," komentuje Větrovský. 

Popeláři, skladníci a dřevorubci stráví velkou část směny ve středně intenzivním pohybu. "Odborníci pro zdravý životní styl doporučují minimálně 150 minut pohybu alespoň střední intenzity týdně. Sedm profesí z našeho průzkumu této hodnoty dosáhlo za jeden jediný den, navíc v práci," komentuje žebříček Větrovský.

Největší dříči Procento směny strávené ve středně intenzivním pohybu Počet spálených kalorií za hodinu Počet ušlých kroků za hodinu Počet minut strávených intenzivním pohybem za hodinu
1. Popeláři 36 %, zdvihání těžkých břemen, málo odpočinku, exhalace, o něco kratší směna 243 2783 22
2. Skladníci 25 %, 12hodinová směna, monotónní práce, hluk, ale mohou si občas odpočinout 93 2528 15
3. Sportovci 24 %, mají dost času na regeneraci, ale zvýšené riziko úrazů pohybového aparátu 131 1424 11
4. Dřevorubci 21 %, těžká břemena, nezvyklá poloha při práci, vibrace při práci s pilou a riziko úrazu, jsou v lese 206 1282 13
5. Stavební dělníci 16 %, zdvihání těžkých břemen, vibrace při práci se sbíječkou, stres z rizika úrazu na stavbě 116 1420 20
6. Pracovníci na farmách 16 %, dlouhé směny a sedmidenní pracovní týden, zdvihání těžkých břemen, ale jsou v přírodě 101 971 8
7. Poštovní doručovatelé/ky 13 %, z odborného hlediska zdravý pohyb na vzduchu, dostatek času na regeneraci 47  1140 6
8. Hasiči 10 %, 24hodinové směny, stres a riziko výjezdů, ale pohyb střídá odpočinek 85 591 5
9. Záchranáři 8 %, minimum pohybu střední intenzity, chybí vysoká intenzita, hodně sezení, akutní stres 45 574 2
10. Zdravotní sestry  3 %, stejně jako záchranáři hodně sezení, málo intenzivního pohybu, chronický stres 32 491 1

Měření se účastnili například zaměstnanci Pražských služeb na náročném svozovém programu. "Popeláři tu musí manipulovat s nádobami vážícími v průměru až 30 kg. Nejenže popelnice vysypávají, ale ještě předtím je musí vynést z domů a přistavit ke kraji vozovky," popisuje mluvčí služeb Radim Mana.

Zapojili se také záchranáři z pražské záchranky. Jejich práce v terénu je náročná po fyzické i psychické stránce.

"Kolegové se proto musí udržovat v kondici. Ne vždy se mohou spolehnout na techniku. Jedním ze specifik práce záchranáře v hlavním městě jsou staré zástavby bez výtahů, navíc mnohdy s velmi úzkým prostorem točitých schodišť. Když pak vyjíždějí k člověku s náhlou zástavou oběhu, kdy jen samotná resuscitace je opravdu velmi fyzicky náročná a přičteme si kompletní zajištění a transport pacienta, vydá taková činnost za minimálně jeden intenzivní trénink v posilovně. A to jsme u jednoho výjezdu, za směnu jich na naše posádky čeká denně v průměru osm," říká mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.

I když si největší dříči v práci odbudou doporučovanou pohybovou aktivitu, někteří za jeden den i celou týdenní dávku, odborníci tvrdí, že by neměli na pohyb ve volném čase rezignovat.

"Pohybová aktivita jako chůze, běh, cyklistika či plavání má obvykle dynamický charakter a dostatečnou intenzitu, je vykonávána po přiměřenou dobu a doprovázena dostatečným časem na zotavení," doporučuje Tomáš Větrovský.

Podle Václavy Kunové ze Společnosti pro výživu musí náročné profese dávat pozor také na vyvážený jídelníček. "Jídelníček těžce pracujících lidí musí být bohatý nejen na energii, ale také na nutričně bohaté potraviny, které dodávají vitaminy, minerální látky a vlákninu. Manuálně těžce pracující by měli věnovat pozornost i množství přijímaného vápníku," upozorňuje lékařka.

 

Právě se děje

Další zprávy