Praha – Zachování pobočkové sítě i na odlehlých místech České republiky a dostupnost poštovních služeb pro všechny obyvatele. To je základ takzvané univerzální služby, kterou musí Česká pošta poskytovat ze zákona a na níž podle šéfů státního podniku tratila jen za loňský rok 1,77 miliardy korun.
Na tuto ztrátu mají poště povinně přispět i konkurenti. Ti ale zdůrazňují, že k tak velké ztrátě by nemuselo dojít, pokud by se pošta chovala „tržně“. Konkrétní příklad? Zatímco občané za odeslání běžné zásilky platí 13 korun, velkým firemním zákazníkům prý pošta u obchodních psaní účtuje dokonce jen tři koruny.
„Tuto cenu považujeme za dumpingovou, což nám potvrdil i Český telekomunikační úřad, podle něhož jsou náklady na takovouto zásilku vyšší,“ říká místopředseda Asociace poštovních služeb Petr Angelis.
Pokud by Česká pošta podle něj neposkytovala služby za nižší ceny, získala by za rok navíc 1,5 miliardy korun. Nemusela by tedy omezovat síť poboček, mohla by zkvalitnit své služby a ještě ušetřila konkurenci od povinnosti hradit část ztrát univerzální služby.
Pošta ale argumentuje tím, že jde o běžný konkurenční boj na trhu. „Nařčení z poskytování dumpingových cen používají konkurenční firmy jako záminku, aby získaly významnou část firemních zákazníků,“ říká mluvčí státního podniku Marta Selicharová.
Doplácejí to občané
„Máme důkazy, že některé firmy posílají psaní přes Českou poštu za 3,03 koruny za kus,“ zdůrazňuje jednatel konkurenční společnosti Mediaservis Martin Dzúr. Dokládá to smlouvou České pošty s jedním z tuzemských obchodních řetězců.
Podle vyjádření Českého telekomunikačního úřadu se přitom náklady na takovou zásilku pohybují v rozmezí 4,19 a 5,14 koruny. „Velké firmy tedy posílají zásilky za cenu pod skutečnými náklady, zatímco občané platí plnou cenu. Doplácejí tak poště to, co jinde prodělá,“ tvrdí Dzúr.
Podle odhadů místopředsedy asociace Petra Angelise tak pošta kvůli dumpingovým cenám na těchto zásilkách ročně prodělá 470 milionů korun.
Podobná situace je podle něj i u obyčejných listovních zásilek, které velké firmy posílají za cenu pod sedm korun za kus. Zde pošta ročně prodělává asi jednu miliardu korun. V souhrnu by tak státní podnik mohl získávat ročně o 1,5 miliardy korun více.
Jen matou veřejnost
"Z ekonomického pohledu považujeme zveřejněné informace za matení nezasvěcené veřejnosti. Oponenti zamlčují skutečnost, že se primárně nehraje o cenu, ale o objemy," kontruje mluvčí České pošty Marta Selicharová.
Konkurenční firmy podle ní dlouhodobě a systémově pracují na tom, aby pod různými záminkami dotlačily Českou poštu k tržně nesprávnému stanovení cen, které jim umožní převzít významnou část firemní produkce. "Protože o tu jim primárně jde, nikoli o občanskou korespondenci, kterou se tak ohánějí," dodává Selicharová.
Český telekomunikační úřad se nařčením z údajných dumpingových cen zabývat nehodlá, jelikož se spor týká oblasti, která není regulovaná.
"Úřadu přísluší posuzování cenotvorby pošty pouze u základních poštovních služeb z pohledu požadavku zákona na minimální nákladově orientovanou cenu. Obchodní psaní není základní poštovní službou. Tím pádem nijak nevstupuje do rozvahy ve vztahu ke kompenzačnímu fondu," vzkazuje mluvčí regulačního úřadu Martin Drtina.
Konkurenci hrozí krach
„Mechanismy dumpingových cen nás připravují o zákazníky. A současně pak musíme platit ztráty vzniklé dumpingem přes kompenzační fond,“ stěžuje si také ředitel společnosti Česká distribuční Petr Sikora.
A brzy bude možná ještě hůř. V současné době je totiž v meziresortním připomínkovém řízení návrh novely poštovního zákona, který má ještě upravit mechanismus kompenzačního fondu.
„Nyní může Česká pošta žádat o úhradu ztrát z kompenzačního fondu, pokud čisté náklady na univerzální službu přesáhnou jedno procento jejích celkových nákladů v daném roce, tedy přibližně 200 milionů korun. Novela má ale tuto hranici ještě snížit na 0,5 procenta, takže si pošta bude moci říci o víc peněz od konkurentů. Navíc nebude mít povinnost sama do fondu přispívat,“ vysvětluje Angelis. Pokud tato novela projde, nebudou podle něj konkurenční firmy schopny na trhu obstát. „Bude trvat jen pár měsíců, než zkrachují,“ obává se Angelis.
Mluvčí České pošty Marta Selicharová připomíná, že státní podnik musí jako držitel poštovní licence plnit povinnosti, které ostatní poštovní operátoři nemají. „Zejména udržovat rozsáhlou síť poboček s předepsanou minimální otevírací dobou, doručovat každý den na každou adresu, poskytovat předepsaný rozsah služeb a další," vysvětluje Selicharová potřebu kompenzačního fondu, do něhož by Česká pošta a konkurenti měli za loňský rok přispět částkou 1,77 miliardy korun.
Minimální podíl na trhu
Trh s poštovními službami se konkurenci otevřel v roce 2013. V současné době mají alternativní firmy, jako jsou právě Mediaservis nebo Česká distribuční, v oblasti doručování listovních zásilek podíl 1,6 procenta. Zbytek připadá na Českou poštu.
Konkurenti prý zatím nemohli získat vyšší podíl kvůli tomu, že jim zatím nebyla zpřístupněna poštovní síť jako schránky nebo přístup k adresám. Ze zákona k tomu mělo přitom dojít do dvou měsíců od zahájení liberalizace. Firmy se nebyly ale schopny dohodnout s Českou poštou na cenách. Podle nich jim pošta chtěla účtovat i několikanásobně víc než běžným firmám, což nechtěly akceptovat.
Spor má vyřešit Český telekomunikační úřad, na nějž se Mediaservis obrátil až letos. "Toto řízení stále probíhá, není ukončeno. Správní řízení je ze zákona neveřejné, proto se k jeho průběhu nebudeme vyjadřovat," říká k tomu mluvčí regulačního úřadu Martin Drtina.
