Náhrada po úrazu či nemoci z povolání představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a také případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé ze svého pojištění.
Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.
Náhrady v civilní sféře se valorizují pravidelně jako penze od roku 2005, a to vždy od ledna. Výjimkou byl jen rok 2010, kdy důchody nerostly. Stát a samosprávy by na navýšení náhrad měly podle propočtů ministerstva vydat příští rok asi 681 000 korun. Z pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů by to mělo být zhruba 139,5 milionu korun.
Zvýšení bude mít podle ministerstva pozitivní sociální dopad nejen na samotné poškozené, kterým se zvýší pobírané částky, ale i na členy jejich rodin. Autoři návrhu poukazovali na to, že pro mnohé lidi po pracovním úrazu či s nemocí z povolání představuje náhrada jediný příjem.
Stejnými pravidly jako civilní sektor se řídí i obrana a vnitro při úrazech ve službě, nemoci z povolání i pro pozůstalé. V resortu obrany má náhrady podle podkladů pro vládu nyní 88 lidí, navýšení by si tak příští rok vyžádalo 256 000 korun navíc. V resortu vnitra se náhrady týkají asi 220 osob, příští rok by se tak z rozpočtu ministerstva vyplatilo po valorizaci asi o 1,5 milionu korun víc.
Odbory: náhrady by měly zohlednit růst mezd
Český statistický úřad (ČSÚ) evidoval loni 46 870 pracovních úrazů, po nichž zranění zůstali doma déle než tři dny. Celkem 14 750 zranění utrpěly ženy.
Navyšování náhrad v minulosti kritizovaly odbory. Podle nich by se v náhradách měl víc odrážet růst mezd. Letos za první pololetí se proti stejnému období loni průměrný výdělek podle údajů ČSÚ zvedl o 8,6 procenta. Za loňský rok růst meziročně představoval 6,2 procenta.
Zvyšování náhrad ukládá zákoník práce. Podle odborářů to, jak se částky zvyšují, ale normě odporuje a pro příjemce je diskriminační. Odbory poukazují na to, že podle pracovního kodexu má vláda výši náhrad upravit podle růstu mezd a životních nákladů. Stejně jako u valorizace penzí se ale zohledňuje růst životních nákladů a polovina růstu reálných mezd.
