Nad Vltavou se proháněl komiksový hrdina. Proudové motory měl přímo na těle

Jan Úšela Jan Úšela
2. 4. 2019 15:57
Iron Man létá ve svém speciálním obleku jen ve smyšlených komiksových příbězích, Richard Browning to ale dokáže i ve skutečnosti. S oblekem osazeným miniaturními proudovými motory se tento Brit dokáže pohybovat rychlostí přes 50 kilometrů v hodině a vznášet se ve výšce několika desítek metrů nad zemí. "Pokud vše půjde dobře, proletím se teď i nad Vltavou," řekl Browning, který je hostem pražské konference SingularityU Czech Summit.
Záběry z prezentace na konferenci Singularity U, Czech summit | Video: Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa, Singularity U, Czech summit

Během programu konference v úterý odpoledne vzlétl ze Slovanského ostrova, podletět jeden z pilířů mostu Legií a po několika desítkách sekund zase bezpečně přistát u Paláce Žofín. "Nic složitého na tom není, takových letů už jsem absolvoval spoustu," uvedl Browning, jemuž světová média přezdívají "skutečný Iron Man".

Létající obleky nejsou nic nového. Už v šedesátých letech minulého století s nimi experimentovala americká armáda, kterou v dalších dekádách následovaly jednotky různých dobrodruhů. Čtyřicetiletý Brit se ale od svých předchůdců v mnohém liší. Kolem obleku jménem Gravity se mu podařilo vytvořit úspěšně se rozrůstající byznys.

"Naše stejnojmenná firma Gravity má teď dva roky. Loni už utržila 2,5 milionu dolarů (57,5 milionu korun) a je zisková," uvádí Browning, který se předtím 16 let živil jako obchodník s ropou v britském gigantu BP.

Po práci si pro radost stavěl svůj jet pack, jak se létajícím oblekům v angličtině říká. Po 15 měsících vývoje s ním pak na jaře 2017 poprvé oficiálně vzlétl a v listopadu téhož roku se mu pak podařilo dosáhnout zápisu do Guinessovy knihy rekordů: stal se nejrychlejším člověkem ovládajícím létající oblek, když letěl rychlosti 51,53 kilometrů v hodině.

Teoreticky by prý mohl letět až 360 kilometrů za hodinu a vystoupat až do výšky tří kilometrů. "Do toho se ale zatím z bezpečnostních důvodů radši nepouštím," říká. Se svým jet packem proto létá jen ve výšce několika desítek metrů, a to vždy nad vodní hladinou.

"To je v případě možného pádu bezpečnější. Pokud by mělo dojít k dopadu, automaticky se nafoukne i záchranná vesta," dodává. Browningův oděv pohání pět malých proudových motorů - dva páry jsou umístěné na rukou a jedna tryska je na zádech. To létajícímu stroji dává výkon přesahující tisíc koní - tedy skoro sedmkrát víc než výkon nejsilnější dieselové Škody Octavia. "Kvůli tomu ovšem motory spálí hodně paliva - konkrétně až čtyři litry směsi dieselu a kerosinu za minutu.

Obvykle máme v nádržích 10 až 12 litrů paliva, které vám vydrží na několik minut. Už ale chystáme verzi, jež umožní i 10minutový let," vysvětluje šéf leteckého start-upu. Dodává, že celý oblek váží 35 kilogramů. Člověk, jenž se do něj navleče, má k dispozici také displej s rozšířenou realitou, na němž se zobrazuje spotřeba paliva a další ukazatele.

 

Právě se děje

teď

V Česku se v únoru prodaly kryptoměny za 900 milionů Kč

V Česku se v únoru prodaly kryptoměny zhruba za 900 milionů korun. Je to o 300 až 400 milionů více než v lednu a šestinásobek proti stejnému měsíci loni. Poptávku táhl především rostoucí kurz bitcoinu i dalších kryptoměn. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bitstock.com.

Na Slovensku byl objem obchodu s digitálním zlatem v porovnání s Českem zhruba třetinový a v únoru dosahoval 300 milionů Kč.

"V lednu a v únoru jsme jen na Bitstock.com prodali bitcoiny za více než 600 milionů Kč. To je šestkrát víc než loni. Odhaduji, že v celé ČR se za toto období prodaly bitcoiny a další kryptoměny za 1,5 miliardy Kč," uvedl ředitel Bitstock.com Martin Stránský.

Cena bitcoinu se běhm února podle webu Kurzy.cz zvýšila ze zhruba 35 000 dolarů až na více než 57 000 dolarů. V současnosti se obchoduje okolo 50 000 dolarů, tedy více než jednoho milionu korun.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Skokani budou mít po MS jen tři závody, vítězem SP je Granerud

Norský skokan na lyžích Halvor Egner Granerud se stal s předstihem celkovým vítězem Světového poháru. Mezinárodní lyžařská federace FIS dnes oznámila, že po mistrovství světa se uskuteční jen tři individuální závody v Planici, v nichž už Graneruda nemůže nikdo předstihnout.

Kvůli pandemii koronaviru byly zrušeny čtyři březnové závody SP v Norsku. FIS nakonec nenašla náhradní hostitele, pouze přidala ještě jeden závod k závěrečným dvěma v Planici. Finále seriálu se uskuteční na mamutím můstku ve Slovinsku od 25. do 28. března.

Další zprávy