Na úřad práce přišli absolventi, nezaměstnanost přesto klesá

Petr Kučera Petr Kučera
Aktualizováno 8. 10. 2014 10:29
V Česku je téměř 530 tisíc uchazečů o zaměstnání, oproti loňskému září jich ubylo 28 tisíc.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Isifa / Thinkstock

Praha – Ani tradiční příchod absolventů na úřady práce letos v září nezvýšil podíl nezaměstnaných v Česku. Počet uchazečů o zaměstnání dokonce po třech měsících mírně klesl. Vyplývá to z čerstvých údajů Úřadu práce ČR.

Podíl nezaměstnaných v Česku během září klesl na 7,3 procenta, tedy o jednu desetinu procentního bodu. Před rokem dosahoval 7,6 procenta.

Na konci září hledalo práci 529 098 uchazečů o zaměstnání, což je o 6127 méně než v letošním srpnu a o 27 960 méně než v loňském září. Takzvaných dosažitelných uchazečů, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do zaměstnání, je 512 606.

Počet volných pracovních míst nahlášených zaměstnavateli vzrostl na 56 556. To je o 1832 více než před měsícem a o 15 134 více než před rokem.

Přes devět uchazečů na jedno místo

Na jedno volné pracovní místo připadá nyní v průměru 9,4 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Ústí nad Labem (37,2), Sokolov (33,3), Karviná (32,8), Děčín (27,6) a Bruntál (27,2).

Nezaměstnanost v Česku podle regionů - září 2014
Nezaměstnanost v Česku podle regionů - září 2014 | Foto: Úřad práce ČR

Nejvyšší podíl nezaměstnanosti hlásí okresy Most (12,8 %), Ústí nad Labem (12,5 %), Bruntál (12,4 %), Karviná (12,2 %), Ostrava-město (11,2 %), Chomutov (11,1 %) a Sokolov (9,9 %).

Naopak nejnižší je v okresech Praha-východ (3,4 %), Prachatice (4,1 %), Pelhřimov (4,2 %), Benešov (4,3 %), Mladá Boleslav (4,4 %), Rychnov nad Kněžnou, Praha-západ a Rokycany (shodně 4,5 %).

Na podporu v nezaměstnanosti má nárok jen necelá pětina (18,3 %) uchazečů o zaměstnání, celkem 96 745 lidí, jejich podíl je zhruba stejný jako před rokem.

Mezi nezaměstnanými je 33 039 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, z toho jen absolventů je 29 373. Na celkové nezaměstnanosti se tato skupina uchazečů podílí 5,6 procenta.

Ženy se na celkovém počtu nezaměstnaných podílejí 52 procenty.

Osoby se zdravotním postižením tvoří 11,3 procenta nezaměstnaných.

Převažují lidé s nízkou kvalifikací

Během září se do evidence úřadů práce nově přihlásilo 67 480 lidí. Ve srovnání se srpnem jich bylo o 25 793 více, meziročně pak o 2 360 více. Z evidence naopak odešlo celkem 73 607 klientů, což je o 25 781 více než v srpnu a o 13 814 více než loni v září. Novou práci získalo 46 518 lidí - o 15 879 více než v předchozím měsíci a o 14 820 více než před rokem. Celkem 9 448 z nich ji našlo díky přímé aktivitě Úřadu práce ČR.

V evidenci uchazečů o zaměstnání byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním a s výučním listem. Dále pak mladí lidé mezi 20 až 24 lety, uchazeči ve věku 35 až 39 let a nezaměstnaní nad 50 roků.

„Pokud jde o profesní složení uchazečů, převažovali pomocní a nekvalifikovaní dělníci, pracovníci ve službách, prodeji a administrativě, stavební či montážní dělníci, číšníci, servírky, pracovníci ostrahy, řemeslníci, opraváři nebo řidiči osobních a malých dodávkových automobilů. Mezi nově příchozími se začali objevovat i živnostníci, kteří ukončili svou činnost,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Šestá nejnižší v EU

Česká republika měla v srpnu šestou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Podle jednotné metodiky Eurostatu jsou na tom nejlépe Rakousko (shodně 4,7 procenta), následují Německo (4,9 procenta), Malta (5,9 procenta), Lucembursko (6,1 procenta), Velká Británie (6,2 procenta podle posledních údajů z června) a Česko (6,3 procenta). Naopak ve Španělsku dosahuje nezaměstnanost 24,4 procenta a v Řecku 27 procent (zatím poslední údaj z června).

Lepší než dřív, ale...

„Rostoucí ekonomika vytváří nová dlouhodobá pracovní místa a pokles nezaměstnanosti je výbornou zprávou, která potvrzuje sílu ekonomického oživení. Problémem začíná být struktura nezaměstnaných, kdy se firmám nedaří obsazovat nejen specializované či manažerské pozice, ale i technické pozice vyžadující střední odborné vzdělání a alespoň základní znalost cizího jazyka,“ říká Daniel Soukup, odborník na řízení lidských zdrojů ze společnosti PwC ČR.

Analytik Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance označuje dnešní čísla za milé překvapení. „V posledních dvou letech v září míra nezaměstnanosti rostla. Nyní klesá. V pozadí vývoje tedy tentokrát nestojí sezónní faktory, ale opravdu nábor nových lidí na dlouhodobé pozice,“ říká. Zdůrazňuje, že práce se nyní hledá jednodušeji. Zatímco před rokem připadalo na jedno volné pracovní místo 13,4 uchazeče, letos je to „jen“ 9,4 uchazeče.

Pikora ale dodává, že míra nezaměstnanosti nad sedm procent je stále nezdravě vysoká. Špatnou zprávou je i to, že více než půl milionu lidí bez práce registrují úřady práce už 22 měsíců za sebou.

„V nejbližší budoucnosti neočekáváme další zlepšování situace na trhu práce. Poslední zprávy z průmyslu v ČR i v Německu jsou alarmující. Na nábor nových lidí to nevypadá. Navíc v zimě se projeví obvyklý sezónní nárůst nezaměstnaných,“ dodává Pikora.

Analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin připomíná, že rizikem pro další měsíce mohou být i zvýšené sankce proti Rusku, které by se dotkly českých firem.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy