Tajemný muž v pozadí slaví jubileum. I v 90 ovládám svět, směje se konspiracím Soros

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
12. 8. 2020 15:42
Svůj majetek získal George Soros burzovními spekulacemi, kterými do úzkých dostal i zdánlivě neotřesitelnou britskou libru. Americký investor s maďarskými kořeny se ale vymyká vžité představě o bezskrupulózním finančním žralokovi. Jeho peníze totiž z nemalé části míří na charitu, slouží zejména k podpoře lidských práv. Finančník a filantrop Soros ve středu slaví 90. narozeniny.
Foto: Reuters

Génius, podivín, samaritán i provokatér - to vše o sobě Soros v určitých fázích života slýchával. Prostřednictvím svého hedgeového fondu Quantum Fund dokázal Soros po desítky let zhodnocovat peníze investorů, sám pak vydělal miliardy. Sorosova nadace Open Society Foundations pak například koncem studené války pomáhala disidentským skupinám ve střední a východní Evropě.

Časopis Forbes ve svém posledním žebříčku odhadl jmění amerického finančníka na 8,3 miliardy dolarů, což z něj dle časopisu činí 162. nejbohatšího člověka. 

Jako investor Soros vyhledával slabiny a nerovnováhy a dokázal jich využít. Jeho "majstrštyk" přišel v září 1992, kdy vydělal při spekulaci na pokles libry za jediný měsíc celou miliardu dolarů. Miliony Britů jej nenáviděly a zbytek světa obdivoval. Když o pár let později (a několika útocích na další ekonomiky) začal Soros kritizovat některé aspekty myšlenky volného trhu, profesor ekonomie Steven Hanke o něm napsal: "Jasný rozum a peníze nejdou vždy ruku v ruce."

Ani Soros, který patří mezi nejsledovanější investory na světě, se ale navzdory své pověsti protřelého hráče nevyhnul obchodním neúspěchům a ztrátám. Za využití neveřejných informací se dočkal i obvinění a pokuty. V poslední době byl Soros například slyšet v souvislosti s pandemií koronaviru, když varoval, že Evropská unie by nemusela přežít problémy způsobené krizí. Rovněž vyjádřil obavy, že EU by mohly po Británii opustit i další země. "Mám obavy zejména ohledně Itálie," řekl.

Letos v lednu na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu varoval před nebezpečím, které pro svět znamenají prezident Spojených států Donald Trump a jeho čínský kolega Si Ťin-pching. Krátce před tím oznámil, že poskytne jednu miliardu dolarů pro spuštění projektu globální univerzity, aby tak čelil autoritářským režimům a klimatickým změnám.

V rodném Maďarsku se Sorosovo jméno v posledních letech skloňuje v souvislosti s ožehavou otázkou imigrace, kterou jeho nadace podle maďarského premiéra Viktora Orbána podporuje. Orbán vede proti Sorosovi tvrdou kampaň, Soros je častým terčem jeho útoků. Tamní předseda vlády líčí amerického filantropa jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí příliv migrantů, a obviňuje ho z vměšování do maďarské politiky.

Orbán také dlouhodobě kritizuje občanské organizace, které Soros sponzoruje. Podle politika se stavějí proti přísné antiimigrační politice jeho vlády a prosazují Sorosovy cíle. Nevládní skupiny takové tvrzení odmítají. Až k Soudnímu dvoru Evropské unie se pak dostal maďarský zákon, který zavádí zvláštní požadavky pro nevládní organizace financované ze zahraničí. Pro organizace, jejichž příspěvky z ciziny překročí určitou hranici, zákon zavádí mimo jiné registrační povinnost. V červnu soud EU rozhodl, že je legislativa v rozporu s právem Evropské unie. 

Americký miliardář maďarsko-židovského původu není trnem v oku jen Orbánovi, nýbrž se stal univerzálním nepřítelem řady extremistů či tvůrců konspiračních teorií. Loni se v rozhovoru pro britský deník The Guardian nechal slyšet, že při pohledu na jména těch, kdo na něj útočí, má pocit, že určitě něco dělá dobře.

Od nemajetného chlapce mezi investorskou elitu

Sorosův životní příběh by mohl nést podtitul "jak se nemajetný mladík vypracoval mezi světovou investorskou elitu". Narodil se v budapešťské židovské rodině jako György Schwartz. V šestnácti letech opustil rodnou zemi a odešel do Británie. Zpočátku se živil manuálními pracemi, posléze vystudoval filozofii na prestižní Londýnské ekonomické škole. V polovině 50. let už coby George Soros přesídlil do USA a začal se živit jako analytik.

Kampaň maďarské vlády z roku 2019, která mířila proti tehdejšímu předsedovi Evropské komise Jeanovi-Claudovi Junckerovi i Sorosovi.
Kampaň maďarské vlády z roku 2019, která mířila proti tehdejšímu předsedovi Evropské komise Jeanovi-Claudovi Junckerovi i Sorosovi. | Foto: Reuters

Na Wall Street se stal během deseti let uznávaným makléřem, v roce 1969 převzal vedení fondu Quantum. Když v roce 1980 bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků.

V 80. letech začal Soros přesouvat svoji pozornost k mecenášským aktivitám. Stáhl se z vedení fondu a soustředil se na práci jakéhosi filozofa-vizionáře, jak na poli investic (začal se orientovat spíše na měnové spekulace), tak na poli charitativním.

Hlavním cílem Sorosových filantropických aktivit je podpora otevřené společnosti založené na respektu k lidským právům, transparentní veřejné správě a vládě práva. Peníze z charity míří například na projekty v zemích třetího světa.

Dlouhodobě Soros pracuje také na zlepšení postavení Romů. V roce 2011 v rámci toho zavítal i do Česka, zajímal se o to, jak zde vypadá výuka Romů. Navštívil tehdy Základní školu Havlíčkovo náměstí (dnešní Základní škola Cimburkova), která jako první v Praze zavedla přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a zajistila romské asistenty.

Soros v roce 2011 při návštěvě školy na pražském Žižkově, kam chodí převážně romští žáci. Finančník tehdy zjišťoval, jak se v Česku vzdělávají romské děti.
Soros v roce 2011 při návštěvě školy na pražském Žižkově, kam chodí převážně romští žáci. Finančník tehdy zjišťoval, jak se v Česku vzdělávají romské děti. | Foto: Jan Langer

"Mohl jsem být zabit nacisty. Mohl jsem promarnit svůj život za komunistů. To je to, co mě vedlo k myšlence otevřené společnosti," vysvětlil Soros, proč se rozhodl zaměřit dobročinnost právě směrem, na který jej ještě za dob studií navedl filozof a pedagog Karl Popper.

Koncem 70. let začal Soros poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském Městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77.

Vyhnání univerzity z Budapešti

V roce 1991 Soros v Praze založil Středoevropskou univerzitu (CEU). Česká vláda se ale později odmítla podílet na jejím financování, škola město opustila a přesídlila do Budapešti. I odtud se ale nakonec přesunula, předminulý rok oznámila stěhování do Vídně. Krok univerzity následoval poté, co maďarská vláda odmítla podepsat dohodu o setrvání univerzity v Budapešti, jež škole garantovala univerzitní svobodu. V roce 2017 na univerzitě studovalo téměř 1500 studentů ze 117 zemí světa.

Soros svůj majetek neváhá využít například také k finanční podpoře politických kandidátů, naposledy takto podpořil více než půl miliony dolarů (11,7 milionu korun) uchazeče o post amerického prezidenta Joea Bidena. Současného prezidenta USA a Bidenova soupeře Trumpa na zmiňovaném fóru v Davosu označil za podvodníka a sebestředného člověka s narcistní povahou, který chce, aby se svět točil kolem něho.

Soros je od roku 2013 potřetí ženatý. Jeho manželkou je o 40 let mladší konzultantka v oblasti vzdělávání a zdravotní péče Tamiko Boltonová. Z předchozích manželství má Soros pět dětí - čtyři syny a dceru. Jeho starší bratr Paul, který zemřel v roce 2013, byl rejdařským magnátem a rovněž filantropem.

Video: Dělají z nás nepřátele státu, pracovat pro Sorose je nebezpečné, říká mluvčí jeho nadace v Maďarsku

V posledních letech jsme byli pod obrovským tlakem, rozhodnutí přesunout kancelář do Berlína přineslo kolegům úlevu, říká Csaba Csontos | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy