Maďarsko již není demokracie, Polsko k tomu míří, píše organizace Freedom House

ČTK ČTK
6. 5. 2020 19:14
Maďarsko niž není demokratickou zemí a stalo se "hybridním režimem", Polsko se ubírá stejným směrem. Tyto závěry vyplývají z hodnotící zprávy americké nevládní organizace Freedom House, která monitoruje úroveň demokracie a vlády práva ve 29 státech východní Evropy a Střední Asie. Česko naopak podle zprávy patří k posledním plně demokratickým zemím v postkomunistické Evropě.
Viktor Orbán.
Viktor Orbán. | Foto: Reuters

Podle Freedom House se v regionu odehrává "ohromující pád demokracie", jehož následkem v něm zůstává nejméně demokracií od začátku měření v roce 1995.

Ještě loni Freedom House označovala Maďarsko na pětistupňové škále druhou nejvyšší známkou, tedy "napůl upevněnou demokracií". Hodnocení země od roku 2010, kdy zde získala dvoutřetinovou parlamentní většinu konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, však strmě klesá. Nejvyšší status "upevněné demokracie" ztratilo Maďarsko již v roce 2015, připomíná agentura APA.

Maďarsko se stalo první zemí Evropské unie, která se propadla do kategorie "hybridních režimů", do níž patří mimo jiné postsovětské státy Moldavsko, Gruzie a Ukrajina. Letos se sem propadly i balkánské země Srbsko a Černá Hora.

Obzvláště nízké známky obdrželo Maďarsko v podkategoriích "demokratická vláda", "nezávislá média" a "korupce". Naopak relativně slušně si vedlo z hlediska "občanské společnosti", "místní samosprávy" a "právního rámce a nezávislosti soudnictví". I v těchto podkategoriích však body ztrácelo.

Mluvčí vlády v Budapešti závěry zprávy odmítl. Freedom House označil za "loutku" údajné sítě amerického miliardáře George Sorose, kterého dlouhodobě označuje za organizátora protimaďarského spiknutí, uvedla agentura AFP.

Česko ztrácí body za zhoršení nezávislosti médií

Česko patří spolu se Slovenskem, Slovinskem a pobaltskými státy k posledním šesti státům postkomunistické Evropy, které se drží v nejvyšší kategorii "upevněných demokracií".

Premiantem z hlediska kvality demokracie je podle organizace Estonsko, které letos získalo 85 bodů ze sta. Česko se umístilo se 77 body na čtvrtém místě, oproti loňsku však dva body ztratilo. Stalo se tak kvůli zhoršení v podkategoriích "nezávislost médií", kde Freedom House shledává vliv oligarchů na český mediální sektor, a také "právní rámec a nezávislost soudnictví", v němž jsou podle organizace patrné snahy výkonné moci zasahovat do soudního systému, zvláště pak v kauzách premiéra Andreje Babiše.

Polsko v žebříčku Freedom House začalo strmě klesat poté, co v roce 2017 vláda strana Právo a spravedlnost (PiS) začala prosazovat kontroverzní reformy soudnictví. Nízký bodový zisk nyní Polsko poprvé vyřadil z kategorie zemí s "upevněnou demokracií". Nyní je namísto toho označováno jako "napůl upevněná demokracie".

Hlídejte dodržování práv, vyzývá organizace USA a EU

Americká organizace vyzvala Spojené státy a Evropskou unii, aby úpadek demokracie v dotčených zemích měla více na zřeteli v mezinárodních vztazích. Členské země EU by podle ní měly zavést mechanismus, který podmíní přidělování peněz z evropských fondů nutností dodržovat pravidla právního státu.

V případě rozhovorů s balkánskými zeměmi usilujícími o členství v EU by podle Freedom House měla unie upřednostnit dlouhodobý demokratický vývoj přes "krátkodobými politickými a hospodářskými úvahami". Současně varovala před "škodlivým vlivem" Číny a Ruska na celý region jihovýchodní Evropy.

Freedom House předkládá zprávu s názvem Národy v transformaci s podporou americké rozvojové organizace USAID každoročně od roku 1995. Státy dělí do pěti kategorií. Čtvrtý stupeň je vyhrazen "napůl upevněným autoritářským režimům" (Arménie), zatímco do nejnižšího pátého stupně "upevněných autoritářských režimů" spadají Rusko, Bělorusko a středoasijské republiky vzešlé z bývalého Sovětského svazu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Raketa, která v Afghánistánu zabila civilisty, byla tragickou chybou, kají se Spojené státy

Americká armáda v pátek přiznala, že její poslední bojová akce v Kábulu byla chyba. USA zaútočily 29. srpna raketou odpálenou z dronu na auto s údajnými atentátníky, ale zemřeli při tom civilisté. Americký generál Kenneth McKenzie útok označil za pochybení a přiznal, že při něm přišlo o život deset civilistů a mezi nimi sedm dětí. Podle jeho doznání nebyl zabit žádný člen Islámského státu.

"Ten útok byla tragická chyba a já se upřímně omlouvám," řekl před novináři McKenzie. Je podle něj také velmi nepravděpodobné, že auto nebo mrtví patřili k teroristům z Islámskému státu anebo přímo ohrožovali americké vojáky, kteří v té době ještě byli na kábulském letišti.

Agentura AP napsala, že Pentagon tak ustoupil od své původní obhajoby útoku. Podle ní Američané chtěli zasáhnout auto s lidmi, kteří se chystali zaútočit na letiště, kde vrcholila evakuace cizinců a domácích spojenců zahraničních misí. Jen o několik dní dříve masivní útok, k němuž se právě Islámský stát přihlásil, u letiště zabil nejméně 170 místních lidí a také 13 příslušníků a příslušnic amerických ozbrojených sil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy