Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD), která základní údaje o únorové nezaměstnanosti zveřejnila ráno na sociální síti Twitter, nezaměstnanost v Česku zůstává na nejnižších číslech v Evropské unii. "Zároveň se rychle mění trh práce. Tomu musíme jít naproti. Proto plánujeme více rekvalifikací - až 100 000 ročně," uvedla Maláčová.
Únorová nezaměstnanost se ustálila na 4,3 % a nadále ji držíme na nejnižších číslech v EU! V evidenci ÚP je aktuálně 311 463 uchazečů. Zároveň se rychle mění trh práce. Tomu musíme jít naproti. Proto plánujeme více rekvalifikací - až 100 000 ročně!
— Jana Maláčová (@JMalacova) March 5, 2021
Generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon uvedl, že pro současný pracovní trh je charakteristická takzvaná disproporčnost ekonomické krize. "Jsou odvětví, která výrazně postihlo nařízené uzavření provozů, především cestovní ruch, gastronomie, služby, obchod, kultura. A na druhé straně jsou oblasti, jako je výroba, zdravotnictví, sociální péče, ve kterých se zaměstnavatelé potýkají s nedostatkem pracovní síly," uvedl Najmon.
Podle úřadu práce se však nezaměstnanost v Česku i přes koronavirovou epidemii drží na relativně nízkých číslech. I v dalších ji ale bude ovlivňovat epidemická situace a s tím spojená opatření. Zároveň se ale rozjedou sezonní práce, především ve stavebnictví, v lesnictví nebo zemědělství, doplnil Najmon. Vedle toho podle něj přetrvává zájem zaměstnavatelů o nové pracovníky hlavně v technických a dělnických profesích a zvýšil se zájem měst a obcí o lidi na veřejně prospěšné práce.
V porovnání s loňským únorem se nezaměstnanost zvýšila o 1,3 procentního bodu. Počet lidí bez práce vzrostl o 84 094, naopak o 20 889 ubylo volných míst k práci.
Na jedno volné místo v průměru nyní připadá v Česku jako v lednu 0,9 uchazeče. Mezi regiony jsou však velké rozdíly. Zatímco v okrese Praha-východ je to v průměru 0,1 zájemce, na Karvinsku připadá na jednu pozici téměř 12 uchazečů. Nejvíce volných pozic chtějí podle evidence úřadů obsadit zaměstnavatelé v Praze a Středočeském, Jihomoravském a Plzeňském kraji.
Mezi kraji nejnižší nezaměstnanost opět vykázal Pardubický kraj, a to 3,2 procenta. O desetinu bodu vyšší byla v Královéhradeckém kraji. Naopak nejhorší situace byla v Karlovarském kraji, kde se nezaměstnanost od ledna zvýšila o 0,2 procentního bodu na šest procent. Následoval Moravskoslezský a Ústecký kraj, kde bylo bez práce shodně 5,9 procenta lidí, proti lednu o desetinu bodu více. Míra nezaměstnanosti se meziměsíčně zvýšila celkem v sedmi krajích, v jednom klesla a v šesti stagnovala.
Pokles nezaměstnanosti proti lednu zaznamenalo 28 okresů. Největší, o 2,5 procenta, byl na Tachovsku. Naopak ve 48 regionech míra nezaměstnanosti vzrostla. Nejvíce, o 4,4 procenta, v okrese Ústí nad Labem.
Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v procentech):
| únor 2021 | leden 2021 | |
| Praha | 3,7 | 3,6 |
| Středočeský kraj | 3,8 | 3,7 |
| Jihočeský kraj | 3,6 | 3,6 |
| Plzeňský kraj | 3,6 | 3,6 |
| Karlovarský kraj | 6,0 | 5,8 |
| Ústecký kraj | 5,9 | 5,8 |
| Liberecký kraj | 4,4 | 4,3 |
| Královéhradecký kraj | 3,3 | 3,3 |
| Pardubický kraj | 3,2 | 3,2 |
| Vysočina | 3,5 | 3,6 |
| Jihomoravský kraj | 4,8 | 4,8 |
| Olomoucký kraj | 4,5 | 4,4 |
| Zlínský kraj | 3,4 | 3,4 |
| Moravskoslezský kraj | 5,9 | 5,8 |
| ČR | 4,3 | 4,3 |
Zdroj: Úřad práce ČR
