Výraznější navýšení minimální mzdy požadují odbory. Zaměstnavatelé jsou naopak pro mírnější přidání, a to nejvýš několik stokorun. Poukazují na dopady koronavirové krize na firmy. Podle podnikatelů by se nejnižší výdělek měl zvedat jako ostatní mzdy a ohled by se měl brát i na kondici ekonomiky. Pokud by minimální mzda rostla o 2800 korun, jak plánuje Maláčová, zvedla by se zhruba o 18 procent.
Sociální demokraté argumentují tím, že na Slovensku a v Polsku částka roste víc a je vyšší než v ČR. "Pokud nám země jako Slovensko a Polsko utečou, tak ČR bude jedinou zemí, kde zůstanou montovny. A s doháněním západu se můžeme rozloučit," uvedl Hamáček.
Podle Maláčové by Česko nemělo oběma sousedním státům konkurovat levnou prací. Ministryně míní, že nízká nezaměstnanost je příležitost k tlaku na růst mezd. V květnu nezaměstnanost klesla z dubnových 4,1 na 3,9 procenta.
ČSSD nyní před volbami navrhuje, aby minimální mzda odpovídala polovině průměrné mzdy. Podobnou novelu připravilo ministerstvo práce už před lety. Maláčová s ní tehdy neuspěla. Pokud by pravidlo platilo už letos, nejnižší výdělek by se teď rovnal 17 800 korunám. Podle sociálních demokratů by se měla v roce 2023 minimální odměna za práci dostat na 20 000 korun.
O minimální mzdě bude jednat tripartita. V minulých letech shodu nenašla. Rozhodovala pak vláda.
