Devět z deseti spotřebitelů považuje různé složení výrobku v různých státech za nekalou praktiku. Více než čtyři pětiny lidí pak považují Česko za "popelnici Evropy".
Prakticky všichni spotřebitelé jsou přesvědčeni o tom, že u potravin v Česku je praktikována dvojí kvalita výrobků (96 procent respondentů). "Vysoký počet spotřebitelů je přesvědčen také o tom, že dvojí kvalita je praktikována u drogerie (81 procent) a u spotřebního zboží (44 procent), kde nejčastěji figurují textilní výrobky, ale i automobily a pohonné hmoty, a nákupy v zahraničí nejsou pro spotřebitele u nás výjimkou," uvádí sdružení ve své tiskové zprávě.
Kvalitu potravin vnímá spotřebitel podle předsedy správní rady sdružení Libora Dupala silně. Tomu podle něj odpovídá právě podpora tvrzení, že Česko je odpadním košem Evropy. "Intenzita tohoto zjištění pro nás beze sporu určitým překvapením je, protože nemáme žádné důkazy o tom, že by Česko popelnicí Evropy bylo, a za podobné kategorické a zavádějící výroky nejsme rádi," dodal.
"Zjištění ale podtrhuje výroky našich politiků a (bohužel i) výsledek kampaní, že tomu tak v rozporu se skutečností (a to zejména u potravin) je," domnívá se sdružení. Stát by podle Dupala mohl zavést přísnější podmínky pro hodnocení potravin. "Problém je u nás, ne v Bruselu," dodal.
Vláda v květnu odsouhlasila novely zákonů, podle kterých zboží pod stejným obalem bude muset mít v Česku stejné složení jako v jiných evropských státech. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) ale nechal možnost, aby rozdíl v kvalitě mohl u výrobků být, pokud ho obchodník nebo výrobce zdůvodní "oprávněnými a objektivními" skutečnostmi. Nově zakázaná praxe bude považována za nekalou obchodní praktiku s možnou pokutou až 50 milionů korun.
Podle studie Evropské komise, kterou úřad zveřejnil v červnu, se netýká problém takzvané dvojí kvality potravin, tedy v různých státech Evropské unie stejně označených výrobků s odlišným složením, jen zemí ve střední a východní části bloku. Výsledky šetření ukázaly, že celkem devět procent z téměř 1400 potravinářských produktů se v různých zemích lišilo svým složením bez toho, že by byly odlišné přední části jejich obalů. Dalších 22 procent výrobků s odlišným složením mělo velmi podobné obaly.
V průzkumu v červnu odpovídalo přes 800 respondentů.
