Kraje získají tři miliardy korun na silnice nižších tříd, ušetřil je státní fond

ČTK ČTK
14. 1. 2016 15:08
Jednotlivé kraje dostanou dotaci podle délky silnic druhých a třetích tříd. Nejvíce peněz dostanou Středočeský a Jihočeský kraj. Jde o peníze, které se podařilo ušetřit z loňského rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Část z nich ministerstvo pošle i na opravy nádražních budov.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha/Brno - Ministerstvo dopravy rozdělí pro letošní rok krajům tři miliardy korun na opravy silnic druhých a třetích tříd. Potvrdil to dnes ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Nejvíce peněz dostanou Středočeský kraj (přes 530 milionů korun) a Jihočeský kraj (více než 335 milionů). Jde o peníze, které se podařilo ušetřit z loňského rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Část z nich ministerstvo pošle i na opravy nádražních budov.

Jednotlivé kraje dostanou dotaci podle délky silnic druhých a třetích tříd. Výše těchto peněz tak nereflektuje stav silnic v jednotlivých krajích, ale pouze jejich rozsah. Jiný model ministerstvo použilo podle Ťoka v případě Prahy, která téměř silnice druhých a třetích tříd nemá a podle tohoto výpočtu by jí tak náleželo zhruba 1,3 milionu korun. Na opravy místních komunikací jí proto úřad pošle 136 milionů korun.

Předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD) rozhodnutí přivítal a prohlásil, že kraje jsou připravené peníze v letošním roce prostavět. A to i s předpokládanou podmínkou, že je nutné je prostavět letos. "Zároveň se chystáme komunikovat se státem, aby nedocházelo ke svízelným situacím jako loni," připomněl Hašek dopravní komplikace, které kvůli souběžným opravám dálnic či silnic vyšších tříd a krajských silnic místy vyústily v kolaps.

Peníze pro opravy krajských silnic poslalo ministerstvo dopravy poprvé v loňském roce, kdy na této dotaci rozdělilo mezi kraje 4,4 miliardy korun. Obecně totiž platí, že stát prostřednictvím SFDI platí opravy a údržbu dálnic a silnic první třídy, o silnice nižších tříd se pak starají kraje a obce. Podle ministra Ťoka je resort dopravy připravený krajům finančně vypomáhat i v příštích letech, pokud budou ve fondu dopravy přebytky. Nemělo by ale jít o systémové řešení a závazek ministerstva krajům tyto dotace automaticky vyplácet. Naopak Hašek hodlá za asociaci usilovat, aby kraje měly příjem stálý a dlouhodobě zajištěný.

"Občan nerozlišuje, jestli komunikaci opravuje nebo spravuje stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic. Je důležité, abychom se starali jen o veškerý majetek a aby to nebylo tak, že uděláme hezké jen jedničky a dvojky, trojky zanedbáme," uvedl Ťok. Podle něj už kraje pracují na projektové přípravě k chystaným opravám, v nejbližší době tak mohou spolu s ministerstvem program spustit.

Celkem přebytky z loňského rozpočtu fondu představují podle Ťoka částku deset miliard korun. Z této rezervy plánuje ministerstvo dopravy financovat rovněž rozpracované projekty na dálniční síti, pro které v letošním rozpočtu nebylo dost peněz. Úřad během vyjednávání vlády o rozpočtu SFDI neúspěšně požadoval navýšení o 2,5 miliardy korun na zahájení například stavby R49 z Hulína do Fryštáku, D11 z Hradce do Smiřic nebo na pokračování R35 z Opatovic nad Labem.

V letošním roce má dopravní fond hospodařit s částkou 65,7 miliardy korun, což proti loňskému roku představuje snížení o 28,7 miliardy korun. Loňský rozpočet byl ale abnormálně vysoký kvůli ukončení evropského dopravního programu Doprava I., kvůli kterému bylo potřeba do konce roku vyčerpat co možná nejvíce peněz. Celkem takzvaný Operační fond doprava I. Česku nabízel pro období po roce 2007 zhruba 150 miliard korun. Podle ministerstva se pravděpodobně podaří tyto peníze vyčerpat všechny.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy