Praha - Česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí po roce a půl dostala z nejdelší recese ve své historii, ve srovnání s prvními třemi měsíci roku rostla o 0,7 procenta.
Poslední výsledky podle domácích analytiků potvrdily předpověď, že se Česko vrací do černých čísel. "Je vidět zlepšující se trend a naděje na otočení do ekonomického růstu se zvětšuje," komentuje například analytik Home Credit Michal Kozub.
Růst na obzoru
S měsíční pravidelností ústup krize slibuje také prezident Evropské centrální banky Mario Draghí. Naposledy prvního srpna. "Po šestiměsíční kontrakci eurozóny ukazují indexy ekonomické důvěry nepatrné zlepšení. Váhavě tak potvrzují, že lze očekávat mírné zlepšení," prohlásil na tiskové konferenci ECB.
"Stále počítáme s pozvolným oživením ve druhé půlce letošního roku a návratem k růstu v příštím roce," souhlasí Petr Gapko z GE Money Bank. Za celý letošní rok by měl ale český hrubý domácí produkt podle ministerstva financí ještě klesnout o 1,5 procenta, podobný výsledek očekává i Česká národní banka.
Export na prvním místě
Ačkoliv přesná struktura HDP za druhé čtvrtletí zatím není známá, podle Českého statistického úřadu pomohl zejména vyšší vývoz za hranice. Právě ten je přitom podle expertů potřeba k tomu, aby se celá tuzemská ekonomika nastartovala.
"Českému průmyslu dominuje automobilový segment, který téměř veškerou produkci směřuje na export. To je základ celého úspěchu i pádu," vysvětluje Kozub, proč je zahraniční poptávka důležitá. Nejde podle něj ale jen o automobilky. "V Česku je velká řada menších firem, které vyvážejí a také žijí ze zakázek v EU i mimo ni," dodává.
S oživením exportu má tedy podle odborníků začít český návrat k růstu. Až se zvýší vývoz, začnou společnosti více vyrábět či investovat, to povede k vyšší zaměstnanosti. Jistota pracovního místa, případně nárůst mezd zbaví domácnosti nejistoty, takže začnou více utrácet.
"Ekonomika je organizmus a pokud nepřijde růst, je to jako bychom doma leželi s chřipkou. Máme teplotu, rýmu, kašel a celkově je nám mizerně," vysvětluje Gapko, proč jsou všechny makroekonomické ukazatele tolik provázané.
Jak připomíná Jiří Tyleček z X-Trade Brokers, tuzemský trh je propojený hlavně s Německem, kde se podle posledních statistik situace zlepšuje. "Proto se dá očekávat, že se ekonomika začne postupně uzdravovat také v Česku," uvádí.
Ve druhém kvartálu zde HDP stejně jako v Česku vzrostl o 0,7 procenta, rychlejší růst (o 1,1 procenta) vykázala pouze Portugalsko.
Proč na HDP záleží?
Růst HDP se pro ekonomy i analytiky stal mantrou. Nezbytný je podle nich například pro boj s nezaměstnaností - počet lidí bez práce přestane růst teprve tehdy, až český trh oživí.
Na vztah nezaměstnanosti a růstu existuje dokonce ekonomické pravidlo, jmenuje se Okunův zákon. Ten říká, že lidí bez práce ubude, jakmile se HDP začne zvyšovat. Zatím ale podíl nezaměstnaných podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí roste - v červenci se oproti předchozímu měsíci zvýšil na 7,5 procenta, tedy o dva procentní body.
"Dokud nenastartuje ekonomický růst, tak opravdu pro většinu nezaměstnaných v EU není místo," řekl on-line deníku Aktuálně.cz Tomáš Pavelka, který rovněž přednáší na pražské ekonomce.
Stejně tak je růst psychologicky důležitý pro to, aby domácnosti více utrácely, myslí si odborníci. Až se ekonomika rozjede, tak si lidé budou podle nich chtít předchozí těžké roky nahradit.
Co by se dělo jinak?
Pokud se by se ale vytoužený růst nekonal, není konec světa, míní ekonomové. Vláda má stále i jiné nástroje, jak například trh práce oživit.
Podle Gapka může udělat v podstatě všechno, pokud na to bude mít dost peněz. "Koneckonců Hladová zeď v Praze je právě ukázkou toho, jak se může zvýšit zaměstnanost v době krize," uvádí jeden z extrémů. Řešit problém pomocí státních výdajů je ale podle něj sice pěkné, ale v žádném případě ne udržitelné.
"Nepochybuji,že by se vláda nezaměstnanost snažila řešit. Mělo by to však podobný efekt, jako v minulosti - minimální," navazuje Tyleček. Stát by podle něj vybral daně od podnikatelů, kteří by si poté nemohli dovolit přijímat zaměstnance.
Co by tedy fungovalo? "Rozjíždí se celá řada projektů financovaných z Evropského sociálního fondu, kromě toho jsou tu zejména standardní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti," říká Pavel Kaczor, který se na Vysoké škole ekonomické v Praze věnuje trhům práce. Na mysli má například podporu rekvalifikací, veřejně prospěšných prací, dále pak investiční pobídky nebo příspěvky na zapracování.
Stejně tak podle něj pomůže "dobrá nálada" ve společnosti.
"Dokud budou média plná katastrofických očekávání, pak se i spotřebitelé a firmy budou jen těžko odhodlávat k aktivnějšímu utrácení nebo vytváření nových pracovních míst," komentuje Kaczor. Gapko doplňuje, že nejlepším receptem na oživení spotřeby je zlevnit ji - tedy snížit daně.
