"Na závěr pracovního pohovoru se manažerky vyjádřily, že na danou pozici hledají muže, kteří neotěhotní," vzpomíná Veronika, jak se letos v červnu chtěla po rodičovské dovolené vrátit na místo pojišťovací specialistky a musela znovu projít výběrovým řízením. Před odchodem na rodičovskou na této pozici pracovala rok a půl. Věřila, že návrat bude bez problémů. Jenže nebyl.
Stejně jako další dvě ženy v tomto článku si Veronika přála zachovat anonymitu své osoby i firmy. Redakce ale jejich identitu zná.
Rodičovskou dovolenou si Veronika nastavila na tři roky. HR oddělení firmy jí poradilo, že je snazší zkracovat delší rodičovskou než prodlužovat krátkou. Veronika se do zaměstnání skutečně rozhodla vrátit dřív; po dvou letech.
Místo Prahy ale chtěla pracovat na pobočce v Děčíně, kam se přestěhovala ještě před mateřskou. Se svou nadřízenou řešila možnost přesunu do Ústeckého kraje už v těhotenství, ale vedení jí nevyhovělo.
Letos na jaře jí ale manažerka v Děčíně řekla, že na pobočce jeden specialista zrovna končí, takže budou s Veronikou počítat. Brzy ji ale překvapilo, že bude muset absolvovat pohovor. Vedení ji ale ujistilo, že půjde jen o formalitu. Jenže právě tady nastal zlom.
"Manažerky kladly otázky tak, že se vůbec netýkaly mých pracovních představ a předchozích zkušeností pojišťovací specialistky, ale točily se kolem péče o dítě," vypráví matka dvouletého syna.
U pohovoru tak padaly otázky, jak bude řešit nemoc dítěte, nebo to, že školka zavírá v pět. Veronika se snažila nasměrovat hovor zpět k otázkám náplně práce, kterou před mateřskou vykonávala v Praze. Na závěr manažerky zmínily, že preferují muže, protože ti neotěhotní. "Odcházela jsem s pocitem, že mají i další zájemce a že se mi ozvou," říká nyní.
Na pozici ji nepřijali. "Sdělili mi, že pro to nejsem kompetentní. I v posledním telefonickém rozhovoru ale zaznělo, že mají zájem o muže. Další důvody, proč mě nevzali, nemají povinnost uvádět. Bránila jsem se, že se mě manažerky na nic ohledně mých pracovních zkušeností neptaly," líčí Veronika.
Speciál Aktuálně.cz: Ženy, muži, peníze
Marně poté hledala pomoc u HR i ředitelky pojišťovacích specialistů, tedy u své nadřízené. Ta jí nevyhověla s tím, že se Veronika měla podle oficiální domluvy vrátit až za tři roky a není povinností společnosti přijmout ji dříve.
S tím souhlasí i Tomáš Landa z advokátní kanceláře AZ Legal. Vycházet lze podle něj z toho, že zákoník práce neumožňuje dřívější návrat do zaměstnání oproti původně stanovené době. Zdůrazňuje ale, že v této věci stále chybí judikatura vyšších soudních autorit. Dodává, že nic nebrání tomu, aby se zaměstnanec na dřívějším návratu s vedením domluvil.
Veronika se obrátila také na ombudsmana firmy. Nicméně až v době, kdy už měla nabídku od jiného zaměstnavatele a začala uvažovat o výpovědi.
Ombudsman pro Aktuálně.cz uvedl, že styl, jakým manažerky vedly pohovor, nebyl správný a ve firmě se jednalo o ojedinělý případ. "Je mi líto, že taková situace vznikla. Manažerky ženu z jejího dřívějšího působení osobně znaly a to ovlivnilo průběh pohovoru. Ptaly se v dobrém úmyslu, jak zvládne propojit soukromý a pracovní život," řekl s tím, že ale použily nevhodné formulace. Podle něj nešlo o záměr, nýbrž o snahu porozumět Veroničiným potřebám.
"Samy si z toho pohovoru vzaly poučení, že je potřeba dodržovat zaběhlé principy výběrového řízení, i pokud kandidátku znají," doplnil.
Veronika má ale podezření, že šlo o diskriminaci. "Umocňuje to i další věc. Dozvěděla jsem se, že se manažerky Ústeckého kraje neustále zajímaly o to, zda plánuji znovu otěhotnět," zdůrazňuje. Zda o diskriminaci skutečně šlo, vyloučit nelze, protože případ neřešily soudy. Otázky ohledně péče o dítě, které ženy Veronice kladly, se ale obecně považují za nepřípustné.
Z právního hlediska byl problém i v tom, že se Veronika chtěla na svoji pozici vrátit v jiném městě, než jaké má uvedené ve smlouvě jako místo výkonu práce. Faktem zůstává, že firma přišla o kvalifikovanou zaměstnankyni.
"Vy určitě plánujete mateřskou"
Podobnou zkušenost na pohovoru zažila i Jana, když se v roce 2014 ucházela v jedné firmě o místo asistentky prodeje. Její jméno redakce uvádí změněné, nepřála si uvést ani to, v jakém městě o práci žádala. Dvojice mužů, kteří s ní pohovor vedli, se tehdy pětadvacetileté ženy tázala, zda je vdaná a kdy se chystá otěhotnět. "Vy určitě plánujete dítě," vzpomíná Jana na pohovor. "Opakovaně zdůrazňovali, že se na to musí zeptat," vypráví Jana.
Na pohovoru jí řekli, že kromě ní zatím žádného vyhovujícího kandidáta nemají, výběrové řízení ale nakonec nevyhrála. Asi po měsíci jí volal jednatel firmy, že raději vzali starší ženu. Báli se, že by Jana odešla na mateřskou, ale že o ní pořád stojí. Žena už ale do firmy nastoupit nechtěla.
Jiří Matzner z advokátní kanceláře Matzner et al potvrzuje, že zaměstnavatel na pohovoru nesmí klást otázky, jako třeba zda je uchazečka vdaná, má děti a tak dále. "Pro rozhodnutí o schopnosti a volbě zaměstnance nejsou tyto otázky relevantní," zdůrazňuje.
Aktuálně.cz se obrátilo na jednoho z mužů, který s Janou pohovor vedl. Sedm let starou situaci si už nevybavuje. "Nevzpomínám si na to. Přijde mi normální ptát se ženy, jestli plánuje dítě. Nedokážu ale popsat, jestli jsme se tehdy ptali jednou, nebo vícekrát," uvedl s tím, že šlo o standardní přijímací pohovor, a jak se pak rozhodlo vedení, už není jeho věc. Jeho jméno stejně jako název firmy redakce zná, ale neuvádí.
Situaci si blíže nevybavuje ani jednatel společnosti. "Nemohu vyloučit nevhodnost některých dotazů u přijímacího pohovoru a jejich nesoulad se zákonnou úpravou. Stává se však i to, že někteří uchazeči o sobě sdělí více, než je požadováno. Některé ženy samy uvádějí rodinný stav, upozorňují na zájem otěhotnět a nastoupit na rodičovskou dovolenou. Je to ale jejich svobodné rozhodnutí, zda tyto skutečnosti sdělí," doplnil.
Jana tehdy v životopise rodinný stav uvedený měla. Domnívala se, že čím více informací o sobě dá, tím lépe. Na to, zda chce otěhotnět a odejít na rodičovskou dovolenou, ale podle svých slov nijak neupozorňovala.
Komplikace po návratu z rodičovské
S nevhodnými otázkami na soukromý život se na pracovišti setkala i Zuzana. I její jméno redakce změnila, neuvádí ani město a název zaměstnavatele. Také ona počítala s tím, že se po rodičovské vrátí do práce. Pracovala jako zdravotní sestra v ambulanci na zkrácený úvazek na dobu neurčitou.
Když se chýlil konec rodičovské, Zuzana se tázala, zda a kdy může nastoupit. Staniční sestra ale nechápala, že se chce vrátit do směnného provozu, když má dítě. "Přitom šlo jen o ambulanci, kde jsou pouze ranní a odpolední směny, žádné noční," podotýká Zuzana.
Staniční sestru žádala, jestli může chodit pouze na ranní, aby mohla vyzvedávat dítě ze školky. "Řekla mi ale, že budu mít třikrát týdně odpolední a dvakrát týdně ranní," vzpomíná.
Nakonec poslala i oficiální žádost vlastníkovi ambulance a staniční sestře. V dopise se odkazovala na paragraf zákoníku práce, který říká, že pokud pracovník pečuje o dítě, zaměstnavatel by mu měl vyhovět úpravou pracovní doby. Jak doplňuje advokát Landa, pracovník o to musí požádat a nesmí tomu bránit vážné provozní důvody.
Firma a staniční sestra na žádost reagovaly tím, že na ranní provoz přistoupí jen v případě, že by chodila pouze na čtvrtúvazek. Majitel ambulance pro Aktuálně.cz vyloučil, že by se v případě Zuzany dopustil diskriminace, a doplnil, že se k zaměstnancům vždy chová profesionálně a vstřícně.
"Vzhledem k provozním možnostem, tedy nutnosti vykrývání odpoledních směn, a aktuálnímu stavu zaměstnanců jsme ženě nabídli úvazek v rozsahu 12 hodin týdně, dva dny v týdnu po šesti hodinách v ranním provozu. Zároveň jsme nabídli i možnost vyššího úvazku, ale to již s nutností zařazení i do odpoledních směn. Tento návrh nepřijala a došlo k podpisu dohody o rozvázání pracovního poměru," sdělila firma.
Zuzana ale zdůrazňuje, že se snažila odvolat na zmiňovaný paragraf. Výpověď pak podle svých slov sama podala.
Těhotenství nemusí být překážka
Fakt, že nerovný přístup k ženám na pracovním trhu je v Česku stále tématem, potvrzují i odborníci. "Zdejší trh práce je zkostnatělý," říká socioložka Lenka Simerská, která na ministerstvu práce a sociálních věcí vede projekt 22 % k rovnosti.
Míní, že je nutné zavést více opatření pro zlepšení situace. Firmy by například měly povinně po návratu lidí z mateřské a rodičovské takzvaně indexovat. To znamená, že by firma rodiči dorovnala příjem tak, jak za jeho nepřítomnosti rostl ostatním lidem v podniku na stejné pracovní pozici nebo lidem na obdobné pozici u jiných zaměstnavatelů.
Podobné nástroje dnes v Česku podle Simerské fungují spíš ve větších podnicích se zahraničními vlastníky.
V jedné z firem kladoucích důraz na to, aby ženy i muži mohli skloubit pracovní život se soukromým, působí Daniela Hlaváčková. V nadnárodní potravinářské společnosti Mars se postupně vypracovala na pozici marketingové ředitelky pro střední Evropu.
Před devíti lety pracovala pro tuto firmu ve Velké Británii. Čekalo ji povýšení, když zjistila, že je těhotná. Obávala se, jak zaměstnavatel odchod na mateřskou přijme. "Můj manažer mi ale pogratuloval a řekl, že máme před sebou ještě půl roku času, kdy můžeme pracovat na spoustě projektů. Neodsunuli mě na druhou kolej, naopak mi dali možnost dále se kariérně rozvíjet," popisuje Hlaváčková.
"Nečekala jsem, že zaměstnavatel bude až tak vstřícný," doplňuje. Nešlo přitom pouze o pozitivní přístup jejího manažera.
Zdůrazňuje, že Mars si dlouhodobě zakládá na rovném přístupu k pracovníkům bez ohledu na pohlaví a národnost. Podnik se snaží udržet si zaměstnance, které si vychoval. Letos také spustil kampaň #HereToBeHeard, jejímž cílem je podpořit po celém světě ženy bez ohledu na jejich rasu, věk, sexualitu, náboženství či schopnosti.
Hlaváčková má nyní dvě dcery a přiznává, že se setkávala s údivem, jak chce zvládat práci a rodinu dohromady. "Do práce jsem se vracela, když dceři bylo devět nebo deset měsíců. Lidé mi říkali, že takhle brzy na tak vysokou pozici to není normální. Já se jim naopak snažila vysvětlit, že to vůbec divné není," vypráví. Dodává ale, že záleží, jak si která žena chce svůj režim nastavit.
Zapojení mužů do péče sníží rozdíl v odměňování
Domnívá se také, že pokud se mají ženy v Česku vracet do práce dřív nebo v jiném rozsahu, musí tu pro ně být vhodné podmínky. "Kromě flexibilních úvazků nebo většího počtu předškolních zařízení jde i o takové věci, jako jsou třeba prostory na kojení v práci," říká.
Ředitelka nevládní organizace Gender Studies Helena Skálová vidí ještě efektivnější nástroje, než jsou částečné úvazky, v pružné pracovní době, možnosti práce z domova nebo stlačeném pracovním týdnu. "Na rozdíl od částečných úvazků jsou tyto úpravy zajímavější pro muže, kteří se tak mohou více zapojit do péče a netratit na tom finančně," vysvětluje Skálová.
Situaci by také pomohlo, kdyby rodičovskou více čerpali i otcové nebo kdyby se na ní oba rodiče střídali. Upozorňuje na to projektová manažerka Miloslava Kramná z neziskové organizace Aperio.
V Česku s dětmi zůstávají doma převážně matky, což se odráží mezi muži a ženami na rozdílu v odměňování i ve výši důchodů. Podle dat Českého statistického úřadu bývá nejvyšší rozdíl ve mzdách mužů a žen u věkové kategorie 40 až 44 let. Právě v tomto období jsou ženy nejvíce zatížené péčí o malé děti nebo se vrací na trh práce po rodičovské.
Kdyby rodičovskou dovolenou čerpali i otcové nebo se na ní rodiče střídali, zaměstnavatelé by si zvykli, že i muži potřebují přestávku v práci z důvodu péče. Tlak na ženy ohledně těhotenství a mateřství by se tak snížil a postupně by to vedlo i k dorovnání rozdílů v odměňování.
