Brno - Pomoc příbuzných při podnikání se může prodražit, za určitých okolností jde totiž o nelegální zaměstnávání. Potvrdil to verdikt Krajského soudu v Brně, který je podle něj prvním v Česku, kdy se práci načerno u příbuzných podařilo prokázat.

Mladá žena nyní musí zaplatit patnáct tisíc korun pokuty za to, že obsluhovala zákazníky ve vietnamské prodejně v době, kdy musela odejít její teta, majitelka obchodu. Podle kontrolorů totiž chyběla jakákoliv smlouva. Ženám nepomohlo ani tvrzení, že chyběla také jakákoliv odměna za tuto dočasnou výpomoc.

Podle inspektorů, jejichž hodnocení nyní potvrdil i Krajský soud v Brně, šlo o nelegální práci skrytou za výmluvu na krátkodobou a bezplatnou službu.

Jde o další důležité rozhodnutí ve sporech o pracovní výpomoc příbuzných. V předchozích případech se státu nepodařilo u soudu dokázat, že šlo skutečně o nelegální práci. Nejvyšší správní soud se ve dvou sporech zastal živnostníků z Prahy a Brněnska a rozhodl, že nemají platit pokutu. Pokud chce stát trestat živnostníky za to, že umožňují nelegální zaměstnání, musí jim práci načerno dokázat, konstatoval soud.

Jenom jsem hlídala

Brněnský soud nyní řešil případ ze Znojma. Kontroloři přišli do obchodu v době oběda, kdy byla pomáhající neteř v prodejně sama.

Obě ženy se pak bránily tím, že šlo jenom o výpomoc v rámci rodiny. „Uvedená výpomoc byla provedena v souladu se vztahy v rámci rodiny, kdy tato činnost mohla být vykonávána kýmkoliv jiným," uvedla na svou obranu mladá žena s tím, že její pomoc byla bezplatná a šlo pouze o hlídání prodejny.

Po kontrole a na základě hrozby pokuty majitelka obchodu přesto uzavřela s neteří smlouvu o provedení práce, odměna měla být 50 korun.

Inspektoři Státního úřadu inspekce práce ale rozhodli, že žena musí zaplatit pokutu ve výši 15 tisíc korun. Podle nich byla pomoc neteře jednoznačně nelegální prací, byly splněny všechny podmínky charakterizující skrytý pracovní poměr.

Podle nich zde totiž existoval především vztah nadřízenosti a podřízenosti. Neteř se musela řídit pokyny majitelky obchodu, a nemohla si tak počínat nezávisle. „Minimálně v den kontroly obsluhovala zákazníky, kasírovala peníze a vydávala zboží. Na tom nemůže nic měnit ani skutečnost, že mezi jmenovanými je příbuzenský vztah ve stupni teta - neteř. Zákon o zaměstnanosti ani žádný jiný právní předpis nestanoví pro tento stupeň příbuzenství výjimku ze zákazu výkonu nelegální práce," rozhodli inspektoři.

Mladá žena pak neuspěla ani s žalobou u Krajského soudu v Brně. Ten potvrdil, že žena musí za nelegální práci prodavačky zaplatit 15 tisíc korun pokuty. Soudci rozhodli, že se jednalo o klasický pracovně právní vztah splňující všechny podmínky závislé práce vyplývající ze zákoníku práce.

Klasická prodavačka

Takzvaná závislá práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. A závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Všechny tyto podmínky byly podle soudců splněny. „Žena zboží prodávala v provozovně v pracovní době, která byla vymezena tak, že tuto práci bude vykonávat v době nepřítomnosti na pracovišti majitelky obchodu, práce byla vykonávána přímo na pracovišti zaměstnavatele a soud nepochybuje ani o tom, že byla vykonávána za dohodnutou odměnu," rozhodli soudci.

„V daném případě se jednalo o výkon nelegální práce, neboť žena se svým zaměstnavatelem neměla uzavřenou žádnou smlouvu či dohodu dle pracovněprávních předpisů, přestože takovouto práci vykonávala (dělala „klasicky" práci prodavačky)," uvedli v rozhodnutí soudci.