"Odhadujeme, že úplné a včasné zavedení doposud oznámených opatření k oživení ekonomiky způsobí růst emisí oxidu uhličitého v roce 2023 na rekordní úroveň a pak dál poroste," uvedla IEA.
Plánované výdaje na čistou energii představené vládami činí 380 miliard USD (8,3 bilionu Kč). To jsou pouhá dvě procenta celkovým finančních prostředků vyčleněných na stimulaci ekonomik v reakci na pandemii. Tato částka představuje asi třetinu toho, co je podle IEA potřeba, aby svět do poloviny tohoto století dosáhl čistých nulových emisí.
Dvě třetiny z 380 miliard USD určených na čistou energii mají být vynaloženy do roku 2023. Téměř celý zbytek pak do roku 2030. Za desetiletí tak dojde k rychlému poklesu výdajů, v roce 2030 se sníží na méně než dvacetinu částky roku 2021, upozornila IEA.
"Peněžní částky, z veřejných i soukromých zdrojů, které jsou celosvětově mobilizovány v rámci plánu na oživení, zdaleka nedosahují toho, co je potřeba ke splnění mezinárodních klimatických cílů," uvedl šéf IEA Fatih Birol.
Agentura vydala v květnu své zatím nejzásadnější poznatky o klimatu. Podle květnové zprávy by už svět neměl investovat do nových projektů v oblasti fosilních paliv, pokud chce do roku 2050 dosáhnout nulových emisí.
