Prémie jen pro angažované. Zelenají i pivovary, Heineken odmění šéfy podle boje s CO2

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
21. 6. 2021 6:04
Druhý největší výrobce piva na světě, nizozemská firma Heineken, si letos v dubnu stanovil ambiciózní klimatický cíl - do roku 2040 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. Teď podnik přišel s návrhem, že by se odměny, a dokonce i mzdy manažerů mohly odvíjet od toho, jak se tito pracovníci budou angažovat v boji proti změnám klimatu. Mezi pivovary v Česku zatím takový systém není běžný.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

O záměru, že by Heineken odměňoval vysoko postavené pracovníky podle toho, jak přispívají k boji proti klimatickým změnám, informoval pro televizi Bloomberg TV generální ředitel společnosti Dolf van den Brink. 

Plán ale zatím nemá konkrétnější obrysy. "Zkoumáme, jak to propojit s odměňováním vedoucích pracovníků," uvedl ve středu van den Brink.

Jak připomněla agentura Bloomberg, firmy obecně dnes čelí stále většímu tlaku od členů správních rad, investorů i zákazníků, kteří žádají snížení negativních dopadů jejich činnosti na planetu. Někteří odborníci se domnívají, že propojení s odměnami vedoucích pracovníků je klíčovým krokem, jak motivovat vedení firem k plnění klimatických cílů.

Pro on-line deník Aktuálně.cz to potvrzuje také Lucie Martincová, expertka na udržitelnost v poradenské společnosti PwC Česká republika. Podle ní je už teď jasné, že do budoucna bude dlouhodobá životaschopnost mnoha podniků přímo ovlivněná tím, jak se dokážou přizpůsobit změně klimatu a omezit její budoucí trajektorii.

"Neschopnost reagovat včas může pro společnost znamenat nedostatek talentů, chybějící inovaci a nakonec i snížený podíl na trhu. Pro část firem je tedy propojení odměn vedoucích pracovníků s naplňováním environmentálních a sociálních cílů dalším logickým krokem," sdělila Martincová s tím, že zatím se tak děje hlavně v zahraničí.

Čekání na první vlaštovky

Podle ní je ale jen otázkou času, kdy takzvané ESG (zkratka anglických výrazů "Environment, Social, Governance" - tedy do jaké míry je chování dané firmy ohleduplné k životnímu prostředí) začne hrát důležitou roli i mezi českými společnostmi.

"V následujících měsících očekáváme první vlaštovky především z řad velkých nadnárodních firem, jako je právě Heineken, které přijímají závazky od mateřských společností," doplnila Martincová.

Heineken si už dříve stanovil srazit do roku 2030 své emise ve srovnání s rokem 2018 o 35 procent. To je v souladu s pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015, v níž se státy zavázaly ke snaze udržet oteplování globálního klimatu výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálními časy a pokud možno co nejblíže 1,5 stupně.

Zhruba 90 procent emisí Heinekenu pochází od dodavatelů, z balení, přepravy a skladování piva. Zbytek vzniká při produkci nápoje. Odstranění emisí z dodavatelského řetězce je podle šéfa Heinekenu tou obtížnější částí problému. Výrobce piva by podle něj mohl odstřihnout ty dodavatele, kteří se nezbavují emisí CO2 dostatečně rychle.

Udržitelnou cestou i v Česku

V českém zastoupení Heinekenu odměňování vedoucích pracovníků v návaznosti na to, jak se angažují v boji proti klimatickým změnám, neuplatňují, sdělila Aktuálně.cz mluvčí Dita Vašíčková. Doplnila ale, že se očekává, že na podzim bude mateřská společnost Heineken priority kaskádovat na jednotlivé provozní firmy.

"Nicméně, stejně jako pro globální Heineken, jsou naše cíle v oblasti udržitelnosti prioritou číslo jedna a chceme jich dosáhnout co nejdříve," dodala dále Vašíčková.

Stejně tak nejde o zavedenou praxi ani u dalších největších českých pivovarů. Například mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář ale upozorňuje, že jednotliví členové vedení firmy nesou zodpovědnost za naplňování strategie udržitelnosti.

Prazdroj chce do čtyř let snížit emise oxidu uhličitého (CO2) na polovinu ve srovnání s rokem 2015. "Zároveň by do roku 2025 měla veškerá námi spotřebovaná elektrická energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 plánujeme být CO2 neutrální ve všech našich pivovarech. Do roku 2050 chceme dosáhnout plné uhlíkové neutrality včetně distribuce a dopravy," doplnil Kovář.

Plnění ekologických cílů pak ovlivňuje výši odměn například v nadnárodní společnosti Molson Coors Beverage Company, pod kterou v Česku spadají také Pivovary Staropramen.

Mluvčí Denisa Mylbachrová doplnila, že Staropramen považuje v oblasti udržitelnosti za důležité třeba snížení emisí nebo efektivní využívání vodních zdrojů. Do roku 2025 je například cílem omezit spotřebu vody v pivovarech o 22 procent na 2,8 hl vody na hl vyrobeného piva.

Video: V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední čtyři miliony let. To není sranda, varuje Tolasz

Pálí nás klima - Radim Tolasz (titulky) | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy