Mezi zmíněné varianty podle něj patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny.
Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly účastnit v dodavatelských konsorciích, ale nebyly by vůdčí, a zbylí členové by byli z Evropské unie a NATO. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.
ČEZ vzápětí uvedl, že je připraven tendr zahájit. Považuje za zásadní, aby nebyl odložen o delší než nezbytně nutnou dobu.
"Z naší strany je vše připraveno, připomínky jsme zapracovali a jsme připraveni výběrové řízení na nový jaderný blok v Dukovanech zahájit. V souladu s diskusí na dnešním jaderném výboru čekáme na rozhodnutí státu, koho máme oslovit k účasti v tendru," řekl ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Z pohledu energetické bezpečnosti podle něj firma považuje za zásadní, aby tendr nebyl odložen o delší než nezbytně nutnou dobu. "To by totiž mohlo mít vážný dopad na plnění evropských klimatických cílů, které se neustále zpřísňují a bylo by ohroženo i budoucí zabezpečení dostatku elektřiny pro české hospodářství i pro občany," dodal mluvčí.
Sám Havlíček označil za nejpřijatelnější model 3+2. "Je to varianta, kdy bychom s dítětem nevylili i vaničku, zabezpečili bychom nějaký kompetitivní tendr, podařilo by se nám snížit cenu a současně bychom ochránili bezpečnostní zájmy státu," řekl ČTK Havlíček. Možnou účast Ruska a Číny v tendru kritizovala část opozice. Argumentovala mimo jiné právě bezpečnostními aspekty.
Zmíněný scénář je podle Havlíčka možným kompromisem. "Ekonomicky je samozřejmě nejjednodušší varianta číslo 1, tj. pustit všech pět. Ale jestliže vnímám, že celá řada parlamentních stran má na to názor jiný a my nechceme, aby, když tady bude jiná vláda to celé spadlo, tak se snažíme dneska hledat kompromisní variantu," dodal.
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
Výběrové řízení je podle Havlíčka po technicko-obchodní stránce připraveno z 90 procent. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby, dříve uváděla, že je připravená ho vypsat do konce letošního roku. Aktuálně jsou do tendru podle Havlíčka zabudovávány bezpečnostní požadavky státu.
"Na dnešním jaderném výboru byly diskutovány čtyři zmíněné varianty. Výbor k tomu nezaujal žádné stanovisko, byly tam různé názory. Shoda byla absolutně na tom, že tím, že je to politické rozhodnutí, tak se na tom sejdou šéfové parlamentních stran, a to do konce ledna 2021. Následně se rozhodne o jedné z těch variant," uvedl ministr pro ČTK.
Česká vláda letos schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července.
Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ.
Zástupci obcí a firem na Třebíčsku na začátku prosince ve výzvě zveřejněné na webu sdružení Energetické Třebíčsko uvedli, že z dostupných informací neznají jediný důvod, proč vyhlášení tendru odsouvat. Sdružení stavbu nového bloku dlouhodobě podporuje.
