Krok je součástí rozhodnutí Evropské unie z počátku tohoto měsíce symbolicky potrestat Turecko za to, co EU nazývá nelegální těžbou ropy a plynu ve východním Středomoří, u ostrova Kypr. Informovala o tom agentura Reuters. Projekty soukromého sektoru rozhodnutí zatím neovlivní.
EIB je v Turecku největším jednotlivým věřitelem. Za poslední tři roky tam vynaložila ročně 400 milionů až 2,2 miliardy eur (10,2 miliardy až 56 miliard korun). Letos tam zatím neinvestovala. Protože rozhodnutí se nemá dotknout soukromého sektoru, mohla by banka ještě do konce roku podepsat dohody za zhruba 350 milionů eur, pokud je schválí ministři financí EU v Radě guvernérů EIB.
Mluvčí EIB dodala, že do konce letošního roku plánuje banka učinit přezkum svých budoucích aktivit v Turecku.
Turecko oznámilo, že jeho průzkumné vrty u Kypru žádné škrty financí z Evropské unie neovlivní.
Spor souvisí s nároky na regionální vody, které si od rozdělení ostrova dělají Turecko i Kypr. Ankara odmítá dohody o námořních hospodářských zónách uzavřené mezinárodně uznávanou kyperskou vládou s dalšími středomořskými zeměmi. Turecko energetickým firmám sdělilo, aby nespolupracovaly s kyperskou vládou, a poslalo k ostrovu průzkumnou loď.
Ostrov je rozdělen od roku 1974. V jižní části ostrova funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem Evropské unie. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.
