Na Ukrajině má Agromino 42 tisíc hektarů zemědělské půdy, z toho třetinu na východě. "Velké zisky bez rizika neexistují. Všem proto říkám: běžte na Ukrajinu rovnou a nečekejte na státní programy, protože stát má svoje limity," říká Krogman v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
Jak se proměnila atmosféra na Ukrajině od začátku války?
Na západě země je nálada pořád stejná, protože se ho válka tolik netýká. Když jste ve Lvově, je to podobné jako u nás v Česku, restaurace jsou otevřené a vše funguje.
Ale na rozdíl od nás i tam občas přilétne nějaká raketa…
Ano, to vnímáte z médií, ale když dopadne raketa na druhou stranu města, než kde jste vy, moc to nezaznamenáte. Na východě jde ale nálada hrozně dolů. Východ slouží jako nárazníková zóna, chrání nás všechny. Bohužel na to hodně doplácí, i ekonomicky. Dnes se tam moc nedá žít a podnikat tam lze taky jen těžko. Musíte všechno včetně materiálu dovézt za drahé peníze a výrobky potom za stejně draho odvézt. Z východu Ukrajiny se stává nová periferie Evropy. To si zatím ukrajinská vláda moc neuvědomuje a nedělá bohužel správnou regionální politiku.
Co tím máte na mysli?
Že cíleně nepomáhá lidem a firmám, které tam jsou. Ano, Ukrajina má plošné programy. Stát firmám dotuje úvěry za 5 až 9 procent. Kam ale myslíte, že tamní banky půjčují s garancí levných úvěrů? Samozřejmě na západ. Loni za celou Ukrajinu vzrostly bankovní úvěry o 44 procent pro zemědělství, lesnictví a rybářství. Na východě ale došlo k poklesu o 10 procent. Reálně banky z východu peníze stahují a firmy tam krachují, protože vyčerpaly své rezervy. Agromino je skoro jediná v Charkově, která za řekou Severní Doněc zasela větší výměry ozimů. Ještě jeden Ukrajinec, jinak nikdo. Berou nás tam za bláznivé Čechy, kteří se snaží vytvářet ostrov fungující ekonomiky.
Kdy jste byl naposledy na Ukrajině?
Loni v říjnu. Teď se starám spíš o odbyt. Prodáváme obilí a další plodiny třeba v Hamburku nebo v Itálii. Na Ukrajině nic, protože ceny jsou extrémně nízké kvůli riziku.
Jak obchod s obilím, které pěstujete na Ukrajině, dnes funguje?
Světová cena za tunu obilí je dnes 320 dolarů. Zatímco v evropském přístavu ji za ně dostanete, v ukrajinském přístavu vám zaplatí jen 200 dolarů a doprava tam nás zároveň stojí 50 dolarů. Náklady na dopravu obilí do Evropy po zemi nás vyjdou skoro na 150 dolarů. Jinak řečeno, prodejem na Ukrajině získáme 150 dolarů, u evropských přístavů 170 dolarů. Máme vlastní sila, takže v Charkově naložíme vlak o 54 vagonech a pošleme obilí do Evropy.
Charkov na začátku války okupovala ruská vojska. Jak to tam na vašich farmách vypadá teď?
Celkem máme na Ukrajině asi 42 tisíc hektarů zemědělské půdy. Na začátku války byl okupovaný východ Charkovské oblasti, kde máme dva zemědělské clustery o rozloze 16 tisíc hektarů. Právě tam se naši lidé 24. února probudili a byli fakticky v Rusku. Rusové nám zde ukradli všechny náklaďáky, osobní auta, naši produkci a cokoliv, co šlo vzít. Naštěstí budovy stojí. Zhruba v polovině září farmy osvobodila ukrajinská armáda. My jsme se na ně ale dostali o něco později, jelikož tam probíhaly dočišťovací práce. Teprve pak jsme se pustili do setí i při ruském ostřelování.
Nemuseli jste například odminovávat pole?
Ne, dokud bylo území okupováno, Rusové ho neničili. Ostřelování začalo, až když odešli. Například koncem ledna poničili jednu z našich farem, asi šest kilometrů od hranic. Bohužel z okupovaných území spolu s vojáky odešla do Ruska i velká část našich lidí, kteří tam pracovali, buď z obav, aby přes ně nepřešla fronta, nebo pod vlivem ruské propagandy. Zůstala asi polovina, ale část po osvobození odešla zase do ukrajinského vnitrozemí.
A v západní části země vypadá situace jak?
Profituje z toho, protože tam přešly miliony lidí. Rozdíly zhoršuje, když ukrajinská armáda provádí odvody. Bere stejně z východu i ze západu, což je pro východ katastrofa. Nejde přece odvádět do armády stejně lidí na východě jako na západě, když je jich na východě šestkrát méně.
Jste na Ukrajině ziskoví?
Na farmách v západní Ukrajině ano, ale nekompenzuje nám to ztráty na farmách na východě. Před válkou jsme tam měli obrat asi 1,75 miliardy korun, teď za rok 2022 to bude asi 1,5 miliardy. Za loňský rok bude hospodářský výsledek někde kolem nuly. Předloni jsme měli zisk přes 200 milionů korun.
Kolik lidí tam zaměstnáváte nyní, po všech těch změnách?
Asi 800, pokud počítám i ty, kteří narukovali do armády. Do té nám odešly zatím jen desítky lidí. Zemědělství bylo doposud před odvody chráněno. Nově se nám ale stalo, že nám na východě odvedli všechny řidiče kamionů. Musíme přitom převážet naše komodity kamionovou dopravou asi 220 kilometrů na nejbližší silo, kde už je naložíme na vlak. Na jednu stranu to chápu. Potřebují řidiče‑vojáky pro nové zbraně. Jeden z našich zaměstnanců teď odjel na výcvik do Velké Británie.
Jaká je teď pověst Česka na Ukrajině?
Skvělá. Vždyť premiér Petr Fiala byl společně s polským a slovinským premiérem prvním z vrcholných politiků, kteří byli v Kyjevě. I zvolení Petra Pavla prezidentem nám tam buduje skvělé jméno.
Využívají toho čeští podnikatelé?
V květnu jsem spolu s dalšími založil Ukrajinsko‑českou obchodní komoru, UKRCHAM. Navrhl mi to tehdejší velvyslanec Perebyjnis a mně se ten nápad líbil. Dnes jsou na Ukrajině tři velké subjekty s českým kapitálem. My jako Agromino, pak Dragon Capital Tomáše Fialy, který tam má s Ivanem Svítkem dokonce i malou banku Unex. A pak skupina KKCG skrze společnost Moravské naftové doly.
Teď jde dopředu i Tatra a samozřejmě zbrojní průmysl. U Kyjeva má továrnu Ravak, společnost ENKOM dováží do země energetická zařízení, jsou tu vývozci zemědělské techniky Farmet a Bednar. Plány vybudovat výrobní linku na Ukrajině má i Zetor, chce zaplnit místo po běloruských traktorech. Všechny jmenované firmy jsou členy UKRCHAM.
Kdybyste měl najít podnikatelské příležitosti, v nichž mohou české firmy na Ukrajině uspět, co byste jmenoval?
Ve všech, příležitosti jsou obří. Ukrajinci jsou velice pracovití, vzdělaní a kreativní lidé. Po osmi letech mohu potvrdit, že tam lze úspěšně fungovat. Jako nedostatek vidím absenci podpory ze strany našeho státu. Ten má přece jednat, pokud určitá oblast představuje jeho strategický zájem a dojde tam k selhání trhu.
Když je nějaká země podobně jako Ukrajina pro byznys riziková, a přitom je českým bezpečnostním zájmem, aby přežila a byla naší ochrannou bariérou před Ruskem, je rozumné očekávat, že stát bude tato rizika kompenzovat a skrze dostupné nástroje podpoří podniky, které tam jdou. Jenže on ve skutečnosti dělá úplný opak. Říká, že tam nebude pomáhat českým firmám, protože je to rizikové. V tom případě ale státní agentury, jako je Česká exportní banka či státní pojišťovna EGAP, nejsou potřeba, protože v tržním chování jsou efektivnější soukromé pojišťovny a banky.
Petr Krogman (49)
Pochází ze Znojma. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Více než dvacet let podniká především v zemědělství a finančnictví. Založil a řídil firmu Spojené farmy, která spravovala 20 tisíc hektarů zemědělské půdy. V roce 2014 ji prodal českému miliardáři Radovanu Vítkovi. Následně začal působit na Ukrajině, kde v roce 2018 ovládl zemědělskou společnost Agromino a v současnosti v ní působí jako většinový vlastník a předseda představenstva.
Kompletní rozhovor si můžete přečíst v aktálním vydání týdeníku Ekonom.
Kompletní vydání aktuálního čísla týdeníku Ekonom:
Názory
- Ondřej Vyhnanovský: Umělá inteligence je kámoš, ne žrádlo
- Jakub Rákosník: Dějiny vzniku kapitalismu, 3. díl: Evropa versus Asie
Události týdne
Téma čísla
- Obnova Ukrajiny je pro byznys šance podobná pádu železné opony
- V Charkově nás berou za bláznivé Čechy, kteří tam vytvářejí ostrov fungující ekonomiky
Rozhovor
Další témata
- Stát střílí zákony od boku. Přidává tak práci nejen firmám, ale i sám sobě
- O titul Zákon roku se utká pětice předpisů. Některé jsou kontroverzní
- Čipy už jsou a jejich cena klesá. Přesto dál brzdí výrobu milionů aut
- Jádro je nízkouhlíkové. Myslím, že Česko a Francie smýšlejí podobně
- Michael Thonet: Od luxusu pro aristokracii k židlím pro všechny
- Firmy vchází do éry ESG. Ekonom žebříček udržitelnosti ukáže, jak na to
- České firmy musí jít cestou adaptace. Umět udržet si a rozvíjet své zaměstnance
Auto
#datavize
