Brusel – Česká ekonomika letos mírně zrychlí růst, počítá s tím nová prognóza Evropské komise. Hospodářský růst v České republice loni podle odhadů komise zpomalil na 2,4 procenta, předloni činil 4,5 procenta. Příznivý vliv spotřeby domácností podkopala slabší investiční aktivita. Letos by měl růst díky oživení investic zrychlit na 2,6 procenta, příští rok by měl činit 2,7 procenta, uvedla komise ve své zimní makroekonomické prognóze.
Předpověděla také, že průměrná inflace v Česku letos vystoupí na dvě procenta z loňských 0,6 procenta.
V listopadovém výhledu komise předpokládala, že česká ekonomika vykáže za loňský rok nárůst pouze o 2,2 procenta. Česká národní banka (ČNB) loňský růst odhaduje na 2,4 procenta, ministerstvo financí počítá s růstem o 2,5 procenta.
Soukromou spotřebu loni podle komise podporovaly příznivé podmínky na trhu práce a rychlejší růst mezd. Investice ale klesly, hlavně kvůli nižší aktivitě v oblasti projektů spolufinancovaných Evropskou unií.
V letošním roce by se investice díky většímu čerpání peněz z fondů EU měly zotavit a soukromá spotřeba by měla pokračovat v solidním růstu. Komise předpokládá, že investice se zvýší o 2,5 procenta, zatímco loni o 1,6 procenta klesly. Růst soukromé spotřeby by měl pouze mírně zpomalit, a to na 2,6 procenta z 2,4 procenta.
Za hlavní riziko pro hospodářský růst v České republice komise označila nejistotu ohledně vývoje zahraniční poptávky. Upozornila, že Česká republika má velmi otevřenou ekonomiku a na změny poptávky u hlavních obchodních partnerů je citlivější než jiné členské země EU.
Evropská komise ve zprávě poukázala rovněž na to, že tempo růstu spotřebitelských cen v Česku se v prosinci vyšplhalo na dvě procenta, což je cíl ČNB. Na této úrovni inflace podle komise zůstane v průměru také v letošním roce. Příští rok by pak mělo průměrné tempo růstu cen zpomalit na 1,8 procenta.
Komise dále předpověděla, že míra nezaměstnanosti v Česku letos klesne na 3,9 procenta z loňských čtyř procent. Příští rok by měla nezaměstnanost klesnout o další desetinu procentního bodu na 3,8 procenta.
Komise rovněž odhadla, že přebytek veřejných financí loni dosáhl 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letos ale počítá s jeho poklesem na 0,1 procenta HDP.
Ekonomika EU poroste o 1,8 procenta
Hospodářství Evropské unie pak podle Evropské komise letos i příští rok vykáže růst o 1,8 procenta, uvedla. Pro eurozónu letos uvádí prognóza růst o 1,6 procenta a v roce příštím o 1,8 procenta. Poprvé za téměř deset let čeká prognóza růst ekonomiky všech zemí EU po celé sledované období, tedy od roku 2016 až do roku 2018.
Prognóza komise ale zároveň upozorňuje na sílící rizika, která mohou údaje ovlivnit, a to především směrem dolů. Evropa by totiž podle prognózy výrazně ztratila, pokud by byly kvůli narůstajícím protekcionistickým náladám trvale poškozeny instituce, pravidla a praxe mezinárodního obchodu.
Evropská komise materiál předkládá třikrát do roka – v zimě, na jaře a na podzim, slouží jí jako základ pro formulaci postojů i při dohledu na ekonomiky členských zemí. Nyní velmi mírně směrem vzhůru zpřesnila své odhady z podzimní prognózy. Loni v listopadu očekávala na letošní rok pro celou EU růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta a pro země platící eurem 1,5 procenta.
Prognóza ovšem upozorňuje na významnou míru rizik, která mohou její údaje ovlivnit. Zmiňuje především zatím nejasnou podobu odchodu Británie z Evropské unie a následné vztahy ostrovního království s unií, ale také nadcházející volby v řadě členských zemí EU. "Ještě se nezformovaly konkrétní obrysy ekonomické politiky nové americké administrativy," připomíná text a dodává, že se ale očekává přísnější měnová politika.
Materiál také varuje před případnými protekcionistickými tlaky. "Kvůli své těsné integraci do světových trhů by Evropa výrazně ztratila v případě trvalého poškození pravidel, institucí a praxe mezinárodního obchodu a finančnictví," upozorňuje text prognózy.
"Hospodářská obnova Evropy pokračuje pátý rok v řadě. V nynější nejisté době je nicméně důležité, aby evropské ekonomiky zůstaly konkurenceschopné a dokázaly se přizpůsobit měnícím se podmínkám," poznamenal místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.
Eurokomisař pro finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici upozornil, že nyní je potřeba zajistit, aby z rostoucích ekonomik měli přínos všichni občané ze všech vrstev společnosti.
Hospodářský růst bude podle předpovědi založen především na soukromé spotřebě, kterou podporuje rostoucí zaměstnanost a růst mezd. Letos a v příštím roce ale míru domácí spotřeby zbrzdí rostoucí inflace. Tu komise v eurozóně na rok 2016 odhaduje na 0,2 procenta, letos by měla zrychlit na 1,7 procenta a v roce příštím by měla činit 1,4 procenta. Pro celou unii prognóza čeká růst inflace z loňských 0,3 procenta na 1,8 procenta letos a 1,7 procenta příští rok.
Komise očekává, že objem investic se v celé EU v letošním roce zvýší o 2,9 procenta a příští rok o 3,1 procenta, pro země platící eurem pak čeká růst o 2,9 procenta letos a o 3,4 procenta příští rok. V eurozóně je to nárůst o 8,2 procenta ve srovnání s rokem 2013, přesto je podíl investic na HDP stále nižší, než byl před začátkem hospodářské krize.
Ekonomická obnova má ale už teď pozitivní vliv na pracovní trhy, také v důsledku reforem v některých unijních zemích, upozorňuje komise. Nezaměstnanost v unii by z loňských 8,5 procenta měla v tomto roce klesnout na 8,1 procenta a v roce příštím na 7,8 procenta, v eurozóně z loňských deseti procent na 9,6 procenta letos a 9,1 procenta příští rok. Jsou to nejnižší údaje od roku 2009, ale také pořád ještě vyšší než v době před krizí.
