V rámci strategie se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci.
"Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní, a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou," prohlásil ve středu místopředseda komise Frans Timmermans. Ten je zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.
Evropské zemědělství podle statistik unijní exekutivy produkuje desetinu celkového objemu skleníkových plynů EU. Zemědělci na jedné straně trpí dopadem klimatických změn v podobě stále intenzivnějšího sucha střídaného přívalovými dešti, na druhé straně upozorňují, že organické zemědělství jim sníží výnosy.
"Jako cíl pro další rozvoj ekologického zemědělství v České republice vidím v prvé řadě potřebu přesvědčit sedláky v produkčních oblastech, aby ekologicky hospodařili na orné půdě, na trvalých kulturách atd. A hlavně produkovali," uvedl předseda PRO-BIO svazu ekologických zemědělců Zdeněk Perlinger. Klíčové pak podle něj bude, aby na ekologickou produkci navázal zpracovatelský průmysl, aby se biopotraviny mohly prodávat jako běžné, nikoliv luxusní zboží.
Česká spotřeba biopotravin předloni meziročně stoupla o 33 procent, činila 4,43 miliardy korun. Šlo o největší nárůst za desetiletí, trh rostl osm let. Roční spotřeba na obyvatele byla za 416 korun, o rok dříve šlo o 314 Kč. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů vzrostl na 1,58 procenta. Stále ale nedosahuje tří procent, která ve strategiích stanovilo ministerstvo. V ekologickém režimu se hospodaří na více než 12 procentech půdy.
Komise si kromě proměny čtvrtiny zemědělské plochy v organicky obhospodařovaná pole vytkla za cíl výrazně omezit látky potenciálně škodlivé pro zdraví či půdu. Hnojiv by se mělo za deset let používat o pětinu méně, pesticidů dokonce o polovinu. Poloviční by měl být i prodej prostředků proti mikrobům používaných u hospodářských zvířat.
Všechny tyto cíle musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadu na zemědělskou výrobu v EU, než je budou moci schválit členské země a Evropský parlament. Brusel počítá s tím, že ekologicky šetrné farmaření bude mít svůj podíl ve financích, které budou v příštím sedmiletém rozpočtu vyhrazeny na společnou zemědělskou politiku. Jeho návrh zásadně ovlivněný koronavirovou krizí představí EK za týden.
Koronavirus posílí výrobu v Evropě
Komise přitom připouští, že současná pandemie zvýší tlak na to, aby se do Evropy dováželo co nejméně potravin z jiných kontinentů.
"Produkční řetězce se zkrátí, více se bude vyrábět v Evropě," prohlásil dnes Timmermans. To může mít příznivý ekologický dopad díky snížení emisí z dopravy, ale zároveň vést ke zdražení některých zemědělských produktů.
Se zemědělskou a potravinovou strategií komise spojuje také současně zveřejněný plán na posílení biodiverzity. Také zde komise zdůrazňuje spojitost se současnou pandemií, neboť ohrožení přirozeného prostředí posiluje kontakt živočichů s lidmi. Vědci přitom tvrdí, že značná část infekčních chorob má původ ve zvířatech, covid-19 konkrétně v netopýrech.
Brusel chce navrhnout závazné cíle pro obnovu poničených ekosystémů řek či lesů, ochranu ohrožených druhů živočichů či rostlin nebo návrat opylujícího hmyzu na zemědělskou půdu.
"Příroda je životně důležitá pro naše fyzické i duševní zdraví, čistí náš vzduch i vodu, reguluje klima a zajišťuje úrodu. My však děláme, jako by na tom vůbec nezáleželo a ztrácíme přírodu v bezprecedentním měřítku," uvedl dnes komisař pro životní prostřendí Virginijus Sinkevičius.
Plán počítá s tím, že EU na ochranu druhové pestrosti vyčlení každoročně v rámci unijních fondů a dalších zdrojů okolo 20 miliard eur (550 miliard Kč).
