Praha/Ostrava - Těžební společnost New World Resources (NWR), která je majitelem černouhelné firmy OKD, navrhla uzavření Dolu Paskov už na konci příštího roku. Původní plán přitom počítal s uzavřením na konci roku 2017. Druhou variantou je převod dolu na stát. Vyplývá to z materiálu pro pondělní jednání vlády, který má ČTK k dispozici.
Ministři, kteří mají novou dohodu o dolu uzavřít, oba návrhy odmítli. Předseda sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že odboráři mají podmínku, aby zaměstnanci, kteří budou chtít v OKD dál pracovat, byli převedeni na jiná pracoviště na úkor dodavatelských firem. Na Dole Paskov podle něj nyní pracuje 1700 kmenových zaměstnanců a 500 lidí z dodavatelských firem.
Současná dohoda mezi státem a společnostmi zřejmě přestane platit na konci roku kvůli klesajícím cenám uhlí. NWR a OKD chce podle dokumentu dohodu na komplexním řešení situace celé společnosti OKD, ne jen Dolu Paskov. Poradce pro vztahy s investory NWR Radek Němeček dnes ČTK sdělil, že NWR nebude zatím záležitost komentovat.
O situaci v OKD bude ve čtvrtek jednat ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) s odboráři. Sám ji v úterý označil za vážnou. "Skoro by se dalo říct, že se někdo pokouší o nemožné - aby celou věc zaplatil stát. Je to tak, jako když vás někdo zve na oběd, ale vy ho zaplatíte. Zruinoval kuchyň a ještě chce, abyste zaplatili i personál," řekl dnes ČTK předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle odborů by stát situaci neměl "flikovat dotacemi" a měl by se soustředit na podporu regionu, společnost by měl získat případně jiný vlastník.
"My máme dva základní požadavky: V případě, že by se Paskov nebo některá jiná lokalita uzavírala, aby lidé, kteří chtějí pracovat, přešli pod ostatní činné doly a skončili dodavatelé. Kdo by chtěl odejít, aby mu bylo poskytnuto odstupné v rámci sociálního programu obdobného, jako byl vypracován na Paskově," řekl odborový předák Pytlík. V závislosti na počtu odpracovaných let by mohl podle tohoto programu odcházející zaměstnanec dostat až jedenáctinásobek měsíčního platu.
O budoucnosti Dolu Paskov měli dnes jednat někteří ministři se zástupci OKD a NWR, schůzka byla zrušena. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) dnes ve Sněmovně řekl, že byla přeložena na leden.
"Zástupci NWR/OKD těsně před schůzkou vznesli takový požadavek na finanční závazek státu, který pokládám za natolik závažný, že jej bude nezbytné nejprve podrobně analyzovat, a to na expertní úrovni," uvedl dnes v tiskové zprávě Mládek. Dodal, že pokládá za vyloučené rozhodnout během pár dnů o návrhu, který by výrazně zatížil daňové poplatníky a současně měl přímý vliv na osudy tisíců zaměstnanců OKD. O jaký návrh přesně šlo, nespecifikoval.
V materiálu pro vládu se mimo jiné uvádí, že v případě převedení dolu na stát, se na něj těžební organizace pokouší přenést náklady na uzavření a technickou likvidaci dolu. To by mělo činit dalších asi 600 milionů korun k částce ve stejné výši, kterou stát již dříve slíbil na sociální programy horníků.
Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD) řekl, že převzetí dolu státem nebo některým státním podnikem, například Diamem, je jednou z alternativ. "Ale říkám převzetí, v žádném případě ne odkup, jinak samozřejmě celý proces půjde na vrub vlastníka," řekl Novák. Pro region je podle něj problémem každá stovka lidí, kteří přijdou o práci.
Že prodělečný Důl Paskov zavře, OKD oznámila v roce 2013. Vláda se loni v červnu s majitelem dohodla, že těžba ve ztrátovém dole poběží do konce roku 2017 s tím, že stát zaplatí zmiňované sociální programy. Na konci roku ale zřejmě dohoda přestane platit. Cena uhlí totiž pravděpodobně klesne po tři po sobě následující čtvrtletí pod 110 dolarů za tunu, čímž se smlouva stane neplatnou.
Vláda na začátku října pověřila Babiše, Mládka a ministryni práce Michaelu Marksovou, aby za stát vyjednali dohodu novou. První jednání se uskutečnilo 20. října. Podle materiálu zástupci NWR a OKD nepředložili žádné konstruktivní a pro stát přijatelné varianty, konalo se proto 29. října ještě další jednání. Kromě Mládka, Marksové a náměstka ministra financí Jana Gregora se ho účastnili i vlastníci a manažeři společností s podnikatelskými vazbami na černouhelný těžební sektor. Šlo například o ČEZ, Třinecké železárny nebo Metalimex.
"Cílem uvedeného jednání byla především sondáž jejich zájmu o případné akviziční aktivity ve směru k těžební společnosti OKD, a.s., jejího případného řízeného úpadku nebo ochoty odprodat konkurenceschopné části podniku," uvádí materiál. Ke konkurzu a odprodeji se kloní i odbory.
Podle dokumentu zástupci NWR a OKD uvedli, že by preferovali se státem dohodu na komplexním řešení situace OKD, a nikoli pouze Dolu Paskov. Mezi variantami bylo například rozdělení společnosti, spojení s jinými průmyslovými podniky nebo prodej některých dolů.
NWR se dlouhodobě potýká s klesající cenou uhlí. Za tři čtvrtletí letošního roku snížila ztrátu na 16,2 milionu eur (437,8 milionu Kč) ze 128 milionů eur (3,45 miliardy korun) ve stejném období loni. Tržby za letošních devět měsíců firmě klesly o 12 procent na 445,3 milionu eur (12 miliard Kč).
Podle analytiků firmě především chybí hotovost, což by nakonec mohlo vyústit až v úpadek firmy. Představenstvo NWR na dubnové valné hromadě opustil podnikatel a investor Zdeněk Bakala. Bakalovi nadále patří poloviční podíl ve skupině CERCL Mining, bývalé BXR Mining, která vlastní 50,5 procenta akcií NWR.
Poznámka: Spoluvlastníkem NWR je i podnikatel Zdeněk Bakala, který zároveň vlastní i společnost Economia vydávající mimo jiné Aktuálně.cz.
