Projekt Comsyn se zaměřuje na výrobu biopaliv druhé generace z odpadní biomasy, jako je dřevní štěpka, sláma a další odpadní materiály. Nové palivo se chemicky i možnostmi použití zásadně liší od nynějších biosložek první generace, protože obsahuje vyšší cetanové číslo, což je základní výkonnostní parametr motorových naft.
Čtvrteční prezentací skončila dvouletá testovací fáze projektu. Podle autorů biopalivo z dřevní štěpky nemusí sloužit jen k přimíchávání, ale vozidlo se vznětovým motorem může jezdit čistě na něj. Na rozdíl od současného metylesteru řepkového oleje navíc nehrozí poškozování motoru vozidla.
Z metru krychlového dřevní štěpky lze vyrobit 40 litrů paliva.
"Současná evropská legislativa počítá s rostoucím zastoupením pokročilých biosložek v palivech po roce 2022. Unicre a Unipetrol proto posuzují integraci pokročilých biopaliv do stávajících rafinerských celků. Dnes již v rafinerii Litvínov probíhá provozní test, kdy ke standardní fosilní surovině je přimíchán upotřebený rostlinný olej," vysvětluje Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra.
Podle něj bude pro motoristy výhodou vyšší cetanové číslo produktu z biosložky, nevýhodou je pak podle Hájka zejména vyšší cena vstupní suroviny výrazně převyšující cenu rafinovaného rostlinného oleje v potravinářské kvalitě. Cílem je podle něj získat palivo s cenou 0,8 eura (20,7 Kč) za litr.
Podle Hájka se nyní v rafinerii v Litvínově uskutečňuje další provozní test, kdy je ke standardní fosilní surovině přimícháván upotřebený rostlinný olej.
"Pokud získáme prostředky z veřejných zdrojů, plánujeme zkoumat také procesy spojené s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následné využití produkované biomasy jako energetické suroviny," uzavírá Jiří Hájek.
Comsyn je inovační projekt do kterého jsou zapojeny výzkumné ústavy, malé a střední podniky i velké společnosti z Finska, Německa, České republiky a Itálie. Cílem projektu je rozvinout výrobu komponent pro čistá paliva na bázi nepřímého zkapalňování biomasy s použitím takzvané Fischer-Tropschovy syntézy.
Jde o chemickou reakci, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík za teploty několika stovek stupňů Celsia a pod velkým tlakem přeměňovány na kapalné uhlovodíky. Účelem je výroba umělé náhrady ropy. Unipetrol podle Hájka do podpory vývoje biopaliv dává desítky milionů korun ročně.
