Přimíchávání biosložky do paliv v Česku neskončí. Vláda zamítla pirátský návrh

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 4. 2019 17:55
Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhly čtyři desítky poslanců v čele s piráty, vláda ve sněmovně odmítne. O jejím pondělním stanovisku informoval tiskový odbor Úřadu vlády.
Řepkoland - letecké pohledy na žlutá řepková pole, zabírající více než desetinu orné půdy v České republice
Řepkoland - letecké pohledy na žlutá řepková pole, zabírající více než desetinu orné půdy v České republice | Foto: Tomáš Vocelka

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) před jednáním novinářům řekl, že změna by nepřinesla pokles zájmu o pěstování řepky, pouze by šla na vývoz. Podotkl, že ustanovením Česko naplňuje evropskou směrnici a za řepku jako palivo z obnovitelných zdrojů neexistuje zatím náhrada.

Později Toman doplnil, že alternativou naplňování evropského požadavku je dovoz například palmového oleje, kvůli němuž je ohrožena budoucnost orangutanů. Zdůraznil také, že vyplácená podpora v posledních letech klesla na 30 milionů ročně.

V připomínkovém řízení ministerstva poukázala na to, že zrušením povinnosti přimíchávání biosložek do paliv by Česko nesplnilo závazek EU, podle kterého musí používat deset procent energie z obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020. Dodavatelé pohonných hmot tak musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.

Poslanci svůj návrh zdůvodnili tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Naopak se uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na jeden litr biosložky je potřeba až 2500 litrů vody.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Andrej Babiš (ANO), který akcie Agrofertu kvůli změně zákona o střetu zájmů převedl v roce 2017 do svěřenského fondu.

"Zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do paliv v Česku by vedlo k negativním dopadům na podniky vyrábějící biopaliva a navazující zpracovatele vedlejších produktů," uvedl Svaz průmyslu a dopravy.

Vládní stanovisko k novele, pod níž jsou podepsáni také poslanci poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN, je doporučením pro sněmovnu, která o předloze rozhodne.

Poslanec opoziční TOP 09 Vlastimil Válek dnešní rozhodnutí ministrů kritizoval. Kabinetu jsou podle něj zřejmě bližší zájmy Agrofertu, než ochrana životního prostředí. "Společnými silami opozice vyvíjíme tlak na vládu, aby se v budoucnu konečně zabývala i snižováním emisí a závislosti na fosilních palivech," dodal Válek.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy