V Německu právě probíhají tři testy takzvaných e-dálnic, které vyšly německý rozpočet na téměř 50 milionů eur (1,29 miliardy korun). Nejpokročilejší z nich je právě na dálnici A5 v okolí frankfurtského letiště v úterý spustil ostrý provoz.
Po pětikilometrové elektrifikované části dálnice se už prohání nákladní vozy pěti tamních logistických firem. Na úseku denně projede zhruba 121 tisíc osobních a 14 tisíc nákladních aut. Cílem projektu je sesbírat data, která rozhodnou, zda se e-dálnice budou rozšiřovat i po dalších částech Německa. Projekt využívá energii výhradně z obnovitelných zdrojů.
Kromě dálnice A5 se podobný úsek buduje i na dálnici A1 poblíž Lübeckthe, který by měl být hotový v letošním roce, zatímco třetí testovací úsek na silnici B 462 poblíž francouzských hranic byl oficiálně oznámen před 18 měsíci.
Německu se na rozdíl od ostatních sektorů vůbec nedaří snižovat emise CO2 v dopravě, loni byly prakticky na úrovni roku 1990. Země proto hledá cesty, jak snížení emisí dosáhnout. Jednou z cest je zvažovaná daň z oxidu uhličitého, další pak inovativní technologie, jako je právě dobíjení aut za jízdy.
Možnosti takzvaných elektrických dálnic testuje už několik let společnost Siemens na bývalém vojenském letišti Gross Dölln, které leží asi 60 kilometrů severně od Berlína. Kamiony se tam za jízdy při rychlosti až 90 kilometrů v hodině připojují k elektrickému vedení za pomoci trolejí, které mohou během několika sekund vytáhnout z nástavby nad kabinou řidiče.
Stejně tak se z něj mohou rychle odpojit, čehož je možné využít například při předjíždění, během něhož kamion využívá energii z hybridního motoru.
Projekt na dálnici A5 Němci dokončili s půlročním zpožděním. Původně se počítalo s uvedením do provozu do konce loňského roku. První projekt tohoto typu spustili již v roce 2016 Švédové poblíž města Gävle.
Podle dosavadních údajů tam kleslo množství emisí, které produkují nákladní vozy, až o devadesát procent. O emisích v místě, kde se elektřina pro systém vyrábí, Siemens údaje neuvádí.
Výhodou elektrického vedení je mimo jiné to, že ve spojení se zvláštními senzory umožňuje kamionům jednoduše držet jízdní pruh. Možná je také výměna energie skrze elektrické vedení mezi kamionem, který zrovna brzdí, a takovým, který právě zrychluje.
Za hlavní výhodu ale ministerstvo životního prostředí považuje dvojnásobnou efektivitu elektrického vedení ve srovnání se spalovacími motory, která vede k poloviční spotřebě energie a k nižšímu znečištění ovzduší. Nákladní auta s hmotností nad 3,5 tuny jsou v Německu zodpovědná za zhruba 26 procent emisí z dopravy.
Bývalá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová (SPD) plánovala, že by spolková republika do 15 let mohla elektrickým vedením pokrýt zhruba 3000 kilometrů dálnic v obou směrech. Jestli se tak skutečně stane, záleží mimo jiné na výsledcích testů. Další testovací trasy vznikají v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku a jihoněmeckém Bádensku-Württembersku.
